Myšlení je umění: Co jsou to myšlenkové mapy?

Autorka článku: Irena Novotná Milé babičky a dědečkové. Víte, co jsou myšlenkové mapy? Je to zábava, kreativita, účelně vynaložený čas i hra, kterou můžete hrát i s vnoučaty, nebo přáteli či za nevlídného počasí spolu doma.

Mnoho lidí naříká, že jim vypadává paměť a že mají problém s uspořádáním myšlenek, které jim lítají kolem hlavy jak včely. Ale dají se uspořádat. Mysl se dá uklidnit a správně ji zaměřit a dál ji rozvíjet pomocí trpělivého a zábavného cvičení.

Správná myšlenková mapa zachycuje proces myšlení. Jak ho rozhýbat? Zkuste si to. Základem je ústřední myšlenka, k níž pomocí větví připojujete další nápady. Ty se dále rozvíjejí, třepí, odkazují se na sebe, obalují hlavní témata nebo se od nich zcela odpoutávají. Netvoří tedy nějaké zaběhnuté schéma, na které jsme zvyklí. Zachycujeme jen různé myšlenky, a můžeme je ve struktuře různě přesouvat a celou strukturu měnit. K tomu potřebujeme vetší list papíru a barevné tužky.

Co je to myšlenková mapa a k čemu se používá

Definice myšlenkové mapy lze vyjádřit mnoha způsoby. Například jako „graficky uspořádaný text doplněný obrázky s vyznačením souvislostí“ nebo jako „jeden ze způsobů strukturovaného záznamu informací“, či „metodický postup rozvíjející veškeré složky kreativity“. Tou nejvýstižnější definicí se ale zdá být ta, kterou zformuloval sám autor celé koncepce myšlenkových map, Tony Buzan, která zní: „Mentální mapa je nejdokonalejším organizačním nástrojem našeho mozku.“

Pomocí mentálních map se lze učit (a to o mnoho rychleji a efektivněji než při běžném memorování), lépe plánovat, snadněji a rychleji nacházet řešení problémů, rozvíjet kreativitu atd. Díky myšlenkovým mapám lze na věci nahlížet komplexně a uvědomovat si veškeré souvislosti, které by člověka jinak třeba vůbec nenapadly.

V čem tkví kouzlo

Na základě pokusů držitele Nobelovy ceny profesora Rogera Sperryho se ukázalo, že mozková kůra rozděluje úkoly do dvou hlavních skupin – na úkoly levého mozku a úkoly pravého mozku. Levá hemisféra má na starosti slova, logiku, čísla, posloupnosti, analýzu, seznamy; oproti tomu hemisféra pravá se zabývá rytmem, představivostí, barvami, prostorovým vnímáním apod.

Profesor Sperry rovněž zjistil, že lidé, kteří prošli nějakou přípravou na činnosti závisející více na jedné hemisféře než na té druhé, si postupně vytvářejí dominantní návyky a ty potom způsobí, že tito jedinci i v dalším životě všeobecně dávají přednost činnostem ovládaným touž mozkovou hemisférou. Činí jim tedy potíže zapojit mozek celý, a proto se při hledání řešení problémů mohou motat v kruzích a neustále nacházet pouze omezené možnosti řešení.

Tajemství, úspěch a největší přínos myšlenkových map spočívá ve využití a zapojení celého mozku. Myšlenkové mapy totiž, oproti lineárnímu způsobu psaní poznámek (který ovládá čistě levá mozková hemisféra, a kterému většina lidí dává přednost), kladou důraz na využití barev, představivosti a prostorového vnímání – tedy kompetence hemisféry pravé. A ač se to může zdát možná nesmyslné a malicherné, právě tyto obrázky a barvy, které se v myšlenkových mapách využívají, probouzejí onu kreativitu a způsobují, že člověka napadnou myšlenky a asociace, které si při lineárním psaní poznámek zkrátka vybavit nemůže.

Obrázek z Internetu

Myšlenkovou mapu si můžete sestavovat i na počítači pomocí vložení obrazců, které vzájemně propojujete a zabarvujete. Ano, člověk si může hrát se svými myšlenkami a odpoutat je od každodenních starostí, snížit stres a nakonec s myšlenkovou mapou přijít i různá řešení aktuálního problému, který se zprvu zdá neřešitelný. Přeji Vám, kteří si to vyzkoušíte, úspěch, radost a pohodu.

Zdroj: z mého archivu a internetových článků o myšlenkových mapách.