Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

50 let života u jedné firmy – část 10

Publikováno: 9.06.16
Počet zobrazení: 1365
  Autor článku: Zdeněk Vohradník
Firmou o které píši, byl výrobce elektrických spotřebičů v Hlinsku. Měl postupně tři názvy: ESA, Elektro-Praga a ETA. Pracoval jsem zde v letech 1953 – 2003. V této sérii článků chci popsat, jak to vše, z mého pohledu, probíhalo.
 

ŠIROKÁ SÍŤ ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ – ROK1955

První kontakty se západními výrobci

Po rozběhu exportu hotových výrobků do kapitalistických států, jsme začali v dalších letech navazovat styky i se západními výrobci. Merkuria obvykle dovezla jejich výrobky a pak jsme tam zkoušeli dodávat naše produkty. Tak např. začala spolupráce s firmou Rowenta Offenbach, kam jsme pak řadu let vyváželi suché žehličky. Ty šly i do jiných zemí, kde měla Rowenta filiálky, např. do Anglie. Pro zajímavost: v Rowentě Anglie pracoval jako ředitel p. Prosvic z rodiny bývalého majitele Elektro-Pragy. Brzo jsme také navázali spolupráci s Philipsem, kterému jsme dodávali řadu let ruční vysavače, jak o tom píši v jiném článku, a dováželi jsme od nich kuchyňské strojky. Podobně to bylo s Jugoslávií.

Důležitou roli měli obchodní zástupci

Při rozšiřování exportu se Merkuria neobešla bez obchodních zástupců. V některých teritoriích jsme měli obchodní zástupce, kteří vyhledávali zákazníky a měli i vlastní vzorkovny. Pobírali provizi z uskutečněných obchodů. Tam jsme dodávali vzorky, pomáhali řešit aprobace u zkušeben a dodávky pak probíhaly přímo na odběratele. Jinde jsme dodávali výrobky přímo zákazníkům. Tyto vývozy měly pak vzrůstající tendenci. Dále měla Merkuria vlastní delegáty v některých teritoriích, kteří též pomáhali vyhledávat zákazníky, obstarávali cenovou dokumentaci a řešili některé vzniklé problémy.

Např. ve Francii, kde se nám nejdříve nedařilo najít vhodné zákazníky, jsme později dodávali řadě řetězců, někdy přímo, někdy přes dovozce. Měli jsme tam schopného zástupce – firmu Rookhuijzen. S jejich pomocí se Francie postupně vypracovala na třetí největší teritorium po SRN a Maďarsku.

Výraznou osobou mezi obchodními zástupci byl p. Winterem v Anglii, který dovážel zejména vařiče. Ty se tam dodávaly pod značkou Criterion. V dřívějších letech se dodávaly modely 032 a 038, později 1103 a 1113. V této komoditě jsme na anglickém trhu měli velký podíl. Pan Winter patřil k našim nejstarším zástupcům. Spolupracovali jsme s ním několik desetiletí. Narodil se ve Vídni, kde měl chůvu Češku, takže mluvil česky. Měl osvědčené odběratele. Tak jsme dodávali suché žehličky též firmě Pifco Ale postupem let jsme hledali v tomto teritoriu i jiné odběratele.

V 60. letech jsme též vyváželi výrobky Eta do Švýcarska prostřednictvím firmy Kubli. Pan Kübli sjednával obchody na provizní bázi. Výrobky šly prodejnímu řetězci Coop (vysavače a žehličky), ale i jiným odběratelů.

V Dánsku jsme měli provizního zástupce firmu A. P. Christensen. Nejdříve p. Christensen a potom p. Boritz. Vyváželi jsme hlavně vařiče, ale i žehličky.

V Holandsku jsme měli kromě Philipse dlouholetého provizního zástupce firmu Harry Simons – p. Simons, později p. Kempermann. Dodávali jsme také firmě Hema – žehličky a vysavače. Fa Simons pořádala každoročně výstavku našich výrobků v prostorách své vzorkovny, kam zvala své zákazníky. Vedle nich jsme spolupracovali i s firmou Holland Electro a později s dalšími

Belgie: Nova (od té jsme odebírali fritézy a dodávali vařiče a žehličky.

Španělsko: UFESA , Kelner a další.

S většinou uvedených obchodních zástupců jsem osobně jednal, jezdili i do Hlinska kvůli vyjasnění některých složitějších problémů a měli značný vliv na celkový rozsah našeho exportu.

Veletrhy

Akvizice se prováděla i na veletrzích. Nejprve v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu, který byl na podzim a později vznikl Mezinárodní veletrh spotřebního zboží, který se konal v dubnu Zúčastňovali jsme se též zahraničních veletrhů, nejdříve pravidelně veletrhu Domotechnica v Kolíně n. Rýnem, později Confortec Francie, Lipsko NDR a i v jiných teritoriích. Někdy MZO pořádalo i výstavy v různých městech, kterých jsme se též účastnili.

Tuto část mi převážně připravila paní Marta Pilná, vedoucí naší obchodní skupiny na Merkurii.

Foto: MF Dnes k článku “Vždy budu rád dělat Etě reklamu“

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: