Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...50 let života u jedné firmy – část 10
Autor článku: Zdeněk Vohradník Firmou o které píši, byl výrobce elektrických spotřebičů v Hlinsku. Měl postupně tři názvy: ESA, Elektro-Praga a ETA. Pracoval jsem zde v letech 1953 – 2003. V této sérii článků chci popsat, jak to vše, z mého pohledu, probíhalo. |
ŠIROKÁ SÍŤ ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ – ROK1955
První kontakty se západními výrobci
Po rozběhu exportu hotových výrobků do kapitalistických států, jsme začali v dalších letech navazovat styky i se západními výrobci. Merkuria obvykle dovezla jejich výrobky a pak jsme tam zkoušeli dodávat naše produkty. Tak např. začala spolupráce s firmou Rowenta Offenbach, kam jsme pak řadu let vyváželi suché žehličky. Ty šly i do jiných zemí, kde měla Rowenta filiálky, např. do Anglie. Pro zajímavost: v Rowentě Anglie pracoval jako ředitel p. Prosvic z rodiny bývalého majitele Elektro-Pragy. Brzo jsme také navázali spolupráci s Philipsem, kterému jsme dodávali řadu let ruční vysavače, jak o tom píši v jiném článku, a dováželi jsme od nich kuchyňské strojky. Podobně to bylo s Jugoslávií.
Důležitou roli měli obchodní zástupci
Při rozšiřování exportu se Merkuria neobešla bez obchodních zástupců. V některých teritoriích jsme měli obchodní zástupce, kteří vyhledávali zákazníky a měli i vlastní vzorkovny. Pobírali provizi z uskutečněných obchodů. Tam jsme dodávali vzorky, pomáhali řešit aprobace u zkušeben a dodávky pak probíhaly přímo na odběratele. Jinde jsme dodávali výrobky přímo zákazníkům. Tyto vývozy měly pak vzrůstající tendenci. Dále měla Merkuria vlastní delegáty v některých teritoriích, kteří též pomáhali vyhledávat zákazníky, obstarávali cenovou dokumentaci a řešili některé vzniklé problémy.
Např. ve Francii, kde se nám nejdříve nedařilo najít vhodné zákazníky, jsme později dodávali řadě řetězců, někdy přímo, někdy přes dovozce. Měli jsme tam schopného zástupce – firmu Rookhuijzen. S jejich pomocí se Francie postupně vypracovala na třetí největší teritorium po SRN a Maďarsku.
Výraznou osobou mezi obchodními zástupci byl p. Winterem v Anglii, který dovážel zejména vařiče. Ty se tam dodávaly pod značkou Criterion. V dřívějších letech se dodávaly modely 032 a 038, později 1103 a 1113. V této komoditě jsme na anglickém trhu měli velký podíl. Pan Winter patřil k našim nejstarším zástupcům. Spolupracovali jsme s ním několik desetiletí. Narodil se ve Vídni, kde měl chůvu Češku, takže mluvil česky. Měl osvědčené odběratele. Tak jsme dodávali suché žehličky též firmě Pifco Ale postupem let jsme hledali v tomto teritoriu i jiné odběratele.
V 60. letech jsme též vyváželi výrobky Eta do Švýcarska prostřednictvím firmy Kubli. Pan Kübli sjednával obchody na provizní bázi. Výrobky šly prodejnímu řetězci Coop (vysavače a žehličky), ale i jiným odběratelů.
V Dánsku jsme měli provizního zástupce firmu A. P. Christensen. Nejdříve p. Christensen a potom p. Boritz. Vyváželi jsme hlavně vařiče, ale i žehličky.
V Holandsku jsme měli kromě Philipse dlouholetého provizního zástupce firmu Harry Simons – p. Simons, později p. Kempermann. Dodávali jsme také firmě Hema – žehličky a vysavače. Fa Simons pořádala každoročně výstavku našich výrobků v prostorách své vzorkovny, kam zvala své zákazníky. Vedle nich jsme spolupracovali i s firmou Holland Electro a později s dalšími
Belgie: Nova (od té jsme odebírali fritézy a dodávali vařiče a žehličky.
Španělsko: UFESA , Kelner a další.
S většinou uvedených obchodních zástupců jsem osobně jednal, jezdili i do Hlinska kvůli vyjasnění některých složitějších problémů a měli značný vliv na celkový rozsah našeho exportu.
Veletrhy
Akvizice se prováděla i na veletrzích. Nejprve v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu, který byl na podzim a později vznikl Mezinárodní veletrh spotřebního zboží, který se konal v dubnu Zúčastňovali jsme se též zahraničních veletrhů, nejdříve pravidelně veletrhu Domotechnica v Kolíně n. Rýnem, později Confortec Francie, Lipsko NDR a i v jiných teritoriích. Někdy MZO pořádalo i výstavy v různých městech, kterých jsme se též účastnili.
Tuto část mi převážně připravila paní Marta Pilná, vedoucí naší obchodní skupiny na Merkurii.
Foto: MF Dnes k článku “Vždy budu rád dělat Etě reklamu“