Síla v umění: Když se řekne romantismus, zazní sladké tóny

Na našich stránkách, milé babičky a dědečkové, zvláště s Vámi, milovníky umění,  málokdy setkávám nad krásou lidského sebeprojevení v tvorbě. Naposledy jsme sledovali dobu barokní, nyní, v těchto krásných červnových dnech se osvěžíme romantickou klasickou hudbou při ranní kávě či odpolední svačině.

Na úvod – proč se rozvinula epocha romantismu?

Romantismus byl chápán „jako něco románového“ a vskutku, že ho později, nějakou dobu po jeho vzniku chápali jako „tajemný“ a „fantastický“. Ano, hudba raného a i pozdního romantismu je překrásná a myslím, že i léčivá na rozrušenou mysl či na těžkou hlavu naplněnou starostmi a obavami. Období romantismu netrvalo dlouho, jeho rozpětí počítáme mezi roky 1790 – 1830 s dozvuky do 2. Pol. 19. století, takže je zde alespoň nějaké vodítko, pro hledání romantických umělců.

Federico Andreotti ( Florence 6. března, 1847 – 1930) – italský malíř.

Kudy romantismus proplouval, tudy šly sny

Romantismus byl vlastně svým způsobem i duchovním hnutím, které se prolínalo v dílech anglických a německých básníků, hudebníků výtvarníků a odvinul se z klubka sentimentalismu, který nastal po událostech Francouzské revoluce a jeho protiproud směřoval proti racionalismu a klasicismu. Historicky složitá doba, která se vyrovnávala v nových podnětech uměním. A skutečně, básníci, spisovatelé a hudebníci měli žeň.

O čem snili Němci

V Německu znamenal romantismus epochu géniů. Nyní se nalézáme v epoše Sturm und Drang (Bouře a vzdor), které původně vyjadřovalo svým duchem a zaměřením protest proti racionalismu a osvícenství. Toto hnutí se ničím neomezovalo a na svět přivedlo tvůrčí generaci, která vzepřela proti konvencím a navázala na předchozí iracionální směry, jako byl pietismus, sentimentalismus, jehož výraznými představiteli, kteří se postavili proti všem konvencím a společenským strukturám, byl Klinger, Gerstenberg, Goethe, Schiller a tak hnutí Sturm und Drang ožilo v německém romantismu.

O co jde v umění v epoše romantismu?

Z hudby a obrazů vane zamýšlení se nad životem, v produchovnění přírody, v polarizaci pocitu nekonečna ve vztahu k jednotlivci, v iracionální fantazii a v kritickém poznávání. Romantismus se nám líbí proto, že je uvolněný, otevřený, mísí se v něm různé žánry od ironie k romantickým iluzím, pozornost historických vědců se obrací ke středověku a všeobecně k minulosti, překládá se světová literatura a sbírají se lidové písně a pověsti, u východoevropských národů se probouzí národní sebeuvědomění.

Oswald Achenbach (02.2.1827 – 1.2.1905) byl německý malíř spojený s Düsseldorfskou malířskou školou

Hudební romantismus

Časově se doba hudebního romantismu vztahuje do období 1820 – 1910. První náznaky romantického hudebního výrazu nacházíme u Beethovenovy „Patetické sonáty“ z roku 1799. Když se zaposloucháme do hudby, pak zjistíme, že oproti klasicismu romantický člověk- autor se kloní k pesimismu, který vrcholí Gustava Mahlera.

Hudba romantismu k nám mluví

Uvolněná fantazie a odhození všech struktur, které umožní spontaneitu přechází k řemeslně vypracované formě hudebních děl, melodika se uvoňuje a nasává vroucností a naléhavostí směrem ke krajním výrazovým polohám. K tomu nám budiž příkladem lyrická a dramatická Beethovenova témata. Témbr hudby (zvukové spektrum) se rozšiřuje a mohutní, týká se to především symfonického orchestru.   

Novinky v mechanismu hudebních nástrojů v romantické éře

Ano, hudba romantismu se nám zdá zvláštní oproti minulým hudebním érám. Došlo na zlepšení mechaniky hudebních nástrojů.

Novinka – Bӧhmův systém

Theobald Bӧhm (1794 – 1881), německý flétnista a nástrojař vylepšil konstrukci a tónovou kvalitu příčné flétny pomocí klapek, pák a cylindrického vrtání. Čímž vznikla moderní a všeobecně rozšířená Böhmova flétna. Svůj systém mechaniky o 14 klapkách a 2 trylkových klapkách (bez otevřených otvorů jen pro prsty) Böhm uplatnil nejprve /1832/ na původní, kónicky vrtané příčné flétně. (Starý typ flétny měl pouze 5 klapek a zbytek byla otevřené otvory pro krytí prsty). Později /ve 40. letech/ přišel se zcela novým typem nástroje cylindrického vrtání  s ostřejším, avšak průraznějším a především barevně i intonačně stabilním a spolehlivým tónem a navíc se rozsah Böhmovy cylindrické flétny rozšířil z původních cca 2 a ½  oktávy na 3 oktávy. Systém B. Mechaniky se poté uplatnil i na ostatních dřevěných dech. nástrojích s výjimkou fagotu.

A další novinka v nástrojích

Ventilový záklopkový systém žesťových nástrojů byl prvním patentem, který si podal hornista a nástrojař Heinrich Stölzel v roce 1818.  Šlo o pístový ventilový mechanismus pro lesní roh. Tento převratný princip chromatizace žesťů byl poté  v následujících 20-25 letech postupně vylepšován řadou dalších nástrojařů – berlínských, vídeňských i francouzských (L. Uhlmann, Vídeň, Moritz-Berlím, J. Riedl-Vídeň), doznal řadu vylepšení a proměn a rozšířil se z původního lesního rohu i na trubky, kornety, vznikla tuba i ventilový pozoun (vedle nadále užívaného pozounu snižcového). Základní dva typy strojiva (= mechanismu zapojujícího ventily) je pístový a zákružkový (otočný).

Hudební žánry romantismus

Mezi různými žánry roste vliv písně (Musorgskij např., která má široký společenský význam a samozřejmě, že romantická opera. Ta si libuje ve fantastických námětech v historických látkách a pohádkových motivech.

OPERA RANÉHO ROMANTISMU

Itálie – Rossini – Donizetti – Bellini

Tato trojice nejvýznamnějších italských operních skladatelů 1. poloviny 19. století (předverdiovského období) významně obohatila neapolský typ opery seria. Propojili ji s tradicí opery semiseria i opery buffa a navíc akceptovali i vlivy opery francouzské – všichni tři alespoň dočasně pobývali ve Francii a psali opery ve francouzském stylu. Odstranili recitativy secco a užívali již pouze recitativy accompagnato. Postupně se prohlubuje přesvědčivý dramatismus.

Kromě těchto tří největších a nejuznávanějších skladatelů doby romantismu bych ráda připomněla méně známé, avšak úžasné skladatele oper, na které se často zapomíná.

Giovanni Simone /Johann Simon/ Mayr 1863-1845,

Michele Carafa /de Colobrano/ 1787-1872,

Saverio Mercadante 1795-1870,

Giovanni Pacini 1796-1867 )

Přeji Vám krásný den a romantické rozpoložení, které si plně zasloužíte.

Zdroj: Z osobního archivu přednášek dějin umění. Sepsala : Dr. Irena Novotná