Právní okénko pro důchodce: Zvyšování důchodů

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Do rubriky Právní okénko“ nyní zařazuji zprávu o metodě zvyšování důchodů od ledna 2017, milé babičky a dědečkové. Tento článek je pouze informativní, přednost má zákon a správní řízení v oblasti důchodů.

Právní rámec

Důchody se zvyšuji na základě ustanovení § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který doslovně zní:

HLAVA SEDMÁ

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ

§ 67

(1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují.

(2) Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“).

(3) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen „mimořádný termín“), pokud v období pro zjišťování růstu cen stanoveném podle odstavce 4 dosáhl růst cen aspoň 5 %. V mimořádném termínu se vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

(4) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů, a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů

a) v pravidelném termínu srpen kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů,

b) v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

(5) Jestliže podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu byla splněna v červenci nebo v srpnu, zvýší se důchody pouze v pravidelném termínu s tím, že posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen je srpen.

(6) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem.

(7) Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 9 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.

(8) Procentní výměry vyplácených důchodů se při zvýšení důchodů v pravidelném termínu zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 6 a jedné třetiny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na jedno platné desetinné místo. Procentní výměry vyplácených důchodů se však nezvýší, pokud se v důsledku zvýšení základní výměry důchodu podle odstavce 7 zvýší výše průměrného starobního důchodu alespoň o tolik procent, kolik činí procento zvýšení stanovené ve větě první.

(9) Procentní výměry vyplácených důchodů se při zvýšení důchodů v mimořádném termínu zvýší o tolik procent, kolik činí růst cen podle odstavce 6.

(10) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(11) Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen podle odstavce 4, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků.

(12) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 13 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je tento podíl vyšší než 1.

(13) Růst reálných mezd se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.

(14) Zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu.

(15) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis; jde-li o zvýšení důchodů v pravidelném termínu, stanoví se zvýšení důchodů do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, a jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví se zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

§ 67a

Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně ode dne, kdy poživatel důchodu dosáhl věku 100 let. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle věty první procentní výměra starobního nebo invalidního důchodu.

PRINCIPY ZVYŠOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH VÝMĚRŮ VYPLÁCENÝCH DŮCHODŮ

Z důvodové zprávy

Zákonná úprava určuje, že pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu od ledna se úhrnná výše zvýšení stanoví podle údaji Českého statistického úřadu tím způsobem, aby u průměrného starobního důchodu zvýšení činilo částku odpovídající 100 % růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem a dále též částku odpovídající jedné třetině růstu reálných mezd.

Základní výměry vyplácených důchodů se při zvýšení důchodů v pravidelném termínu zvyšuji tak, aby výše základní výměry důchodu činila vždy 9% průměrné mzdy. Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanovenému ve výši součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.

Zákonné zrušení omezujících ustanovení

Zákon č. 183/2014 Sb. zrušil omezující ustanovení podle zákona č. 314/2012 Sb., který stanovil, že pro zvýšení vyplácených důchodů v období od ledna 2013 do 31. prosince 2015 se při stanovení růstu cen použije jen jedna třetina procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen, protože upravená pravidla pro zvyšování důchodů v letech 2013 až 2015 měla nepříznivý vliv na reálnou hodnotu důchodů. Takže při stanovení růstu cen se opět používá 100% přírůstku indexu spotřebitelských cen. S cílem posílit reálnou hodnotu důchodů zákon č. 183/2014 Sb. ještě stanovil mimořádnou úpravu pravidel pro zvyšování důchodů v lednu 2015 spočívající v tom, že při zachování všech ostatních pravidel zvyšování důchodů se při zvýšení v lednu 2015 zvýší vyplácené důchody tak, aby úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,8 %, pokud by zvýšení vyplácených důchodů stanovené podle 100 % růstu cen bylo nižší (tato upravená pravidla pro zvýšení důchodů v lednu 2015, která zaručovala minimální výši zvýšení, byla zohledněna při stanovení konkrétního zvýšení důchodů ve vyhlášce č. 208/2014 Sb.).

Automatický systém zvyšování důchodů

Současně platný systém zvyšování důchodů je tedy plně automatický, navázaný na statisticky zjištěné údaje a bez možnosti jej ovlivnit rozhodnutím vlády.

SOUČASNÁ VALORIZAČNÍ PRAVIDLA S NÁSLEDNOU ZMĚNOU VALORIZAČNÍHO MECHANISMU

Nominálně nízké zvýšení vyplácení důchodů

Současná valorizační pravidla mohou v určitých situacích vést k velmi nízkému nominálnímu zvýšení vyplácených důchodů. Za nominálně velmi nízké zvýšení důchodů je považováno zvýšení o takovou částku, která je výrazně v nesouladu s příjmy ostatních skupin obyvatelstva, tj. s růstem mezd a HDP. Dochází k tomu při výrazném zpomalení růstu parametrů určujících výši valorizace, a to zejména růstu cen. Následně po obnovení růstu sice většinou dojde i k reakci v rámci valorizačního mechanismu, ale až se zpožděním 1 až 2 roky. Pro valorizační účely např. nedošlo dosud po roce 2011 k zohlednění růstu reálné mzdy (neboť přechozí pokles reálných mezd bude překonán až zvýšenou mzdovou dynamikou v roce 2015), což spolu s pomalým růstem cen o 0,3 % (v období od září 2014 do srpna 2015) způsobilo, že zvýšení důchodů od ledna 2016 činí pouze 40 Kč. Pokud by nebyl v roce 2014 přijat zákon zaručující valorizaci o 1,8 % (nominálně zvýšení o 200 Kč u průměrného starobního důchodu), bylo by i valorizační zvýšení od ledna 2015 nominálně rovněž velmi nízké a činilo by 0,6 %, tj. u průměrného starobního důchodu 69 Kč.

Nový valorizační mechanismu

Změna valorizačního mechanismu, uvedená v novele zajistí, že při zvýšení důchodů v pravidelném termínu by se procentní výměry vyplácených důchodů mohly zvýšit až o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,7 % jeho výše, pokud by zvýšení vyplácených důchodů bylo nižší, přičemž vlastní zvýšení důchodů stanoví vláda svým nařízením, což představuje částečný návrat legislativnímu stavu platnému před zářím 2011.

Dokumentace dopadů je uvedena třemi způsoby:

• průměrné dopady za období 2003 – 2015,
• maximální očekávané roční náklady do roku 2020 (zmocnění využito vždy a v plném rozsahu),
• maximální očekávané náklady v dlouhodobém výhledu (zmocnění využito vždy a
• v plném rozsahu).

Dopad navrhované právní úpravy do budoucna je vyčíslen jako maximální. Jedná se o dodatečné náklady na maximální možné posílení příjmu důchodců realizované v každém roce, ve kterém indexy určená valorizace nedosáhne limitu 1,7 %. Není však pravděpodobné, že skutečné náklady budou maximální.

Dopady jsou konkrétně tyto:

• od roku 2003 by se v rámci vyššího zvýšení vyplatilo na důchodech 25,2 mld. Kč, tj.

v průměru 2,1 mld. Kč ročně;

• do roku 2020 se dle aktuálních odhadů neočekává potřeba využití vyššího zvýšení;
• z dlouhodobého pohledu přináší navrhovaná právní úprava průměrné dodatečné

výdaje na důchody maximálně na úrovni 0,3 % HDP, tj. v hodnotách HDP roku

2015 cca 14 mld. Kč.

ZMĚNA ZÁKONA Č. 155/1995 SB. – PRŮŘEZ ZÁKONEM

Rozhodné období pro zjišťování růstu cen

Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodu a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů v pravidelném termínu červen kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů.

Toto rozhodné období tak bude zahrnovat období červenec až červen následujícího kalendářního roku (dosud to bylo období září až srpen následujícího kalendářního roku). Pravidlo, že toto období zahrnuje 12 kalendářních měsíců, se zachovává, s výjimkou rozhodného období pro zvýšení v lednu 2017, které bude v důsledku změny činit 10 kalendářních měsíců (od září 2015 do června 2016). Posun tohoto období tak, aby posledním měsícem byl červen, je odůvodněn tím, aby o zvýšení důchodů rozhodovala vláda svým nařízením, přičemž toto nařízení musí být vydáno do 30. září; je proto nutné znát včas potřebné údaje o růstu cen v daném období, tj. již v polovině července, aby bylo možné připravit, projednat a schválit nařízení vlády do tohoto dne.

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ V ŘÁDNÉM A MIMOŘÁDNÉM TERMÍNU

Zvýšení důchodů o nízkou částku v řádném termínu

1) S přihlédnutím k potřebě posílit příjmovou úroveň příjemců důchodů rozhodnutí o vyšším zvýšení důchodů, než které odpovídá 100 % růstu cen a jedné třetině růstu mezd, pokud by zvýšení důchodů bylo příliš nízké. Tato možnost se bude týkat jen procentní výměry důchodu, neboť základní výměra činí přímo na základě zákona 9 % průměrné mzdy a její výši nelze v rámci zvyšování důchodů dále upravovat.

1a) Možnost vyššího zvýšení bude však limitována, a to hranicí 1,7 % částky průměrného vypláceného starobního důchodu. Rozmezí pro uplatnění vyššího zvýšení důchodů bude tedy dáno dolní hranicí, kterou je zvýšení podle uvedených valorizačních pravidel, a horní hranicí, kterou je 1,7 % částky průměrného vypláceného starobního důchodu.

2) Zvýšení důchodů o nízkou částku může nastat i v případě, kdy je rozhodné období nestandardně krátké v důsledku vysokého tempa růstu cen, které vyvolalo zvýšení důchodů v mimořádném termínu. V takovém případě nelze považovat následné zvýšení důchodů v řádném, tj. pravidelném termínu za nominálně nízké, neboť při zvýšení v mimořádném termínu dojde ke zvýšení procentních výměr důchodů vždy nejméně o 5 %.

Zvýšení důchodů v mimořádném termínu

Cílem zvýšení důchodů v mimořádném termínu je rychlejší reakce na zvýšenou cenovou dynamiku a následné zvýšení důchodů v pravidelném termínu není tedy možné posuzovat samostatně, ale vždy ve vazbě na předchozí zvýšení v mimořádném termínu, které má v tomto ohledu charakter „předsunutého“ řádného zvýšení. Proto je nutné vyloučit možnost vyššího zvýšení v případech, kdy před zvýšením důchodů v pravidelném termínu došlo ke zvýšení důchodů v mimořádném termínu.

Kompetence pro rozhodování

V souvislosti s návrhem umožnit stanovení vyšší částky zvýšení vyplácených důchodů (až do 1,7 %) bude o zvýšení vyplácených důchodů opět rozhodovat vláda, jako tomu bylo před úpravou provedenou zákonem č. 220/2011 Sb. Není důvodné, aby o tomto vyšším zvýšení rozhodoval jeden správní úřad, tj. MPSV.

Právní úprava

Vzhledem k tomu, že jednotlivé nově stanovované prvky důchodového pojištění pro následující kalendářní rok (tj. všeobecný vyměřovací základ, přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu a redukční hranice a u nově přiznávaných důchodů též základní výměra) jsou vzájemně provázány, je účelné, aby všechny tyto prvky včetně zvýšení vyplácených důchodů (tj. zvýšení základní výměry i procentní výměry) byly stanoveny jedním právním předpisem, tj. nařízením vlády; před rokem 2011 to bylo nařízení vlády a poté vyhláška MPSV. Z dosavadní úpravy se přebírá zmocnění vlády k určení, které nemoci se považují za nemoci z povolání a stanovení seznamu těchto nemocí; toto zmocnění navazuje na § 25 odst. 2 zákona.

Platnost dosavadních vyhlášek ke dni účinnosti změny zákona

Z důvodu právní jistoty se stanoví, že dosavadní vyhlášky vydané MPSV k provedení zákona o důchodovém pojištění zůstávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále platné i účinné, neboť podle nového zmocnění je k vydání prováděcího právního předpisu příslušná vláda.

Příplatky k důchodům a zmocnění k jejich zvýšení

V zákoně č. 198/1993 Sb. a v zákoně č. 357/2005 Sb. je obsaženo zmocnění ke zvýšení příplatků k důchodům, přičemž se tyto příplatky zvyšují stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů. Podle současné úpravy se příplatky k důchodům zvyšují vyhláškou MPSV, což odpovídá tomu, že i důchody se zvyšují vyhláškou MPSV. V návaznosti na navrhovanou změnu, aby zvýšení důchodů stanovovala vláda svým nařízením, se obdobně navrhuje upravit i zmocnění v těchto zákonech pro zvýšení příplatků k důchodům. Z důvodu právní jistoty se stanoví, že dosavadní vyhlášky vydané MPSV k provedení zákona č. 198/1993 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. upravující zvýšení příplatků k důchodu zůstávají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nadále platné i účinné, neboť podle nového znění zmocňovacího ustanovení v těchto zákonech je k vydání prováděcího právního předpisu příslušná vláda.

Zdroj: Důvodová zpráva a příslušné předpisy. Zpracovala: Dr. Irena Novotná, zveřejněno též na : http://irenamauranovotna.blog.idnes.cz