Když světlo projde špínou, zůstane čisté

Autor článku: Irena Fuchsová 1973.

Do divadla nastoupil nový kulisák. Hezký blonďáček s dlouhými vlasy.
„Jeho fotr ho vyhodil z domova. Spí v kotelně u nich v baráku. Nechceš ho vzít k sobě, než si něco najde,“ zeptal se mě jiný kulisák, a co myslíte, že Irenka udělala?

Už jsem psala o tom, jak mi chlapi ze vzorkovny v TESLE, dali na začátku mého ženského života, celoživotní sebevědomí. A i když jsem se i potom často chovala ve svých vztazích nesebevědomě, chovala jsem se tak vědomě. Mé celoživotní sebevědomí mi to dovolilo, protože chápalo moji nespoutanou zvědavost. Chápalo, že chci poznat co nejvíc. Že chci prožít mnoho různých situací a získat mnoho různých zkušenosti, abych měla o čem psát.

Takže, co jsem udělala? Řekla jsem, jo. A hned jsem šla za ním, ať se ke mně nastěhuje, než si něco najde.
„A proč tě vlastně otec vyhodil,“ zeptala jsem se ho, když jsme šli po představení poprvé ke mně.
„Řekl jsem mu, že se mu pomstím za všechno, co nám doma dělá. Mámě, mně a bráchům. Emigruju a tím mu zničím kariéru. Je policajt. Major.“
A tak Vios, jak jsem mu říkala, začal u mě bydlet. Měli jsme zvláštní vztah. Vyspali jsme se spolu hned první noc a pak jsme spolu půl roku bydleli, spali jsme vedle sebe na letišti, a nic. Žádný sex.

Vraceli jsme se spolu z představení, ze zájezdů, viděli jsme se v divadle, společně jsme slavili divadelní premiéry v klubu, chodili jsme na mejdany k Marcele, Vios chodil k našim do prvního poschodí, snědl všechno, co mu matka dala, a pak si lehl do její postele a s tátou se díval v televizi na hokej a na fotbal, Kája i mladší bráška František, ho měli rádi, když jsme měli večer volno, leželi jsme vedle sebe a hráli různé hry, lodě, čtverečky, četli jsme si. Byla mezi námi zvláštní svoboda. Ale i pouto, samozřejmě. Zkuste s někým bydlet v jedné místnosti, spát na jedné posteli, a pracovat v jednom divadle. Pouto vznikne, i kdybyste nechtěli.
V té době jsem také napsala povídku, VÝSKYT DĚKANŮ V KOLÍNĚ A HLAVNĚ KOLEM DIVADLA aneb, co přetržený děkan, to zlikvidovaný komunista.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1