Jód je pro lidský organismus velice důležitým prvkem. O to větší pozornost mu musíme věnovat hlavně proto, že se v　naší stravě vyskytuje velice nedostatečně. Správné množství jódu v　lidském těle přispívá např.:

 

• K　normálnímu energetickému metabolismu

 

 

• K　normální činnosti nervové soustavy

 

 

• K　udržení normálního stavu pokožky

 

 

• K　normální tvorbě hormonů štítné žlázy

 

 

• K　normální činnosti štítné žlázy

 

Nedostatek jódu ovlivňuje z　velké části právě štítnou žlázu, proto je třeba se ho vyvarovat. Zatímco hypofunkce, tedy stav, kdy štítná žláza produkuje příliš málo hormonů, se dlouhodobým a pravidelným dodáváním jódu dá vyléčit, hyperfunkce je obvykle založena dědičně. Kromě poruchy štítné žlázy se deficit jódu může projevovat následujícími obtížemi:

 

• Poruchy metabolických procesů

 

 

• Arytmie, ateroskleróza

 

 

• Poruchy činnosti nervového systému

 

 

• Poruchy pohlavních a mléčných žláz

 

 

• Slabost a svalové bolesti

 

 

• Anémie

 

 

• Změna vzhledu a vlastností kůže, vlasů a nehtů

 

 

• Poruchy reproduktivní funkce

 

Jód lze kromě vhodných doplňků stravy dodávat tělu i prostřednictvím potravin, které jej obsahují. Mezi zdroje jódu patří např. ryby, mořské plody a řasy, sůl, mléko, zelenina a ovoce, minerální vody, čokoláda nebo vejce. Je třeba zdůraznit, že do organismu se jód vstřebává nejlépe právě z　rostlinných či živočišných produktů. Naopak zhoršovat příjem tohoto prvku mohou třeba dusitany ve vodě.

Obecně se doporučuje toto dávkování:

 

• U dětí do 10 let: 40–120 mikrogramů

 

 

• U dětí nad 10 let a dospělých: cca 150 mikrogramů

 

 

• U těhotných: 200–250 mikrogramů

 

 

• U kojících: maximálně 300 mikrogramů

 

Právě ženy v　reproduktivním věku by si měly obsah jódu v těle velice pečlivě hlídat, protože představují jednu z　nejzranitelnějších skupin v　případě jeho nedostatku. Deficit jódu ovlivňuje zdraví jejich plodu a může vést dokonce až k　neplodnosti.

Příjem jódu je třeba hlídat obzvlášť v　jarním a zimním období. Následek jeho nedostatku můžete pocítit ve formě snížení práceschopnosti, rychlé únavy či poruch spánku.