Na světě zemřou každou minutu dvě děti na zápal plic. U nás se nemoc týká spíše seniorů

Zdroj: Michaela Škopková Zápal plic má V České republice na svědomí každým rokem zhruba 2200 až 2300 životů.

Můžeme si gratulovat, že je to „tak málo“. Je to díky naši životní úrovni a dobré výživě, hygienickým podmínkám, úrovni zdravotnictví i možnostem prevence. Nemoc u nás zabíjí hlavně lidi v seniorském věku. V rozvojovém světě se hrozba velmi silně týká i nejmenších dětí. Každým rokem zápalu plic podlehne skoro milion dětí do pěti let věku. Na sobotu 12. listopadu připadá Světový den zápalu plic, který upozorňuje, že se to dá změnit.

Podle údajů Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) umírá každoročně jen v subsaharské Africe na zápal plic přes 490 tisíc dětí do pěti let.[1] Dalším silně postiženým regionem je jižní a jihovýchodní Asie. V rámci jedné země připadá nejvíce případů na Indii.

Celosvětově jde téměř o milion úmrtí každým rokem – tedy více, než kolik jich způsobí AIDS, malárie a spalničky dohromady![2] Jedná se o vůbec nejnebezpečnější infekční onemocnění v dané věkové skupině.

Skutečně, infekční. Zápal plic je ve většině případů nakažlivý, ačkoliv se to mezi lidmi málo ví.[3] Může být způsoben celou řadou různých patogenů. Nejčastějším je bakterie Streptococcus pneumoniae (pneumokok). Dále to jsou viry (například chřipkové), ale také plísně či dokonce parazité. Jsou i případy zápalu plic vyvolané vdechnutím nějaké chemikálie či plynu, autoimunitní reakcí a podobně. Tyto příčiny jsou však málo významné ve srovnání s těmi dominantními: pneumokoky a viry.

Nejsme bezbranní

Z uvedeného plyne i pozitivní zjištění, že je zápal plic nemocí preventabilní. Proti zmíněným patogenům (pneumokokům a virům chřipky) je dostupné očkování. Důležitou roli v zachraňování dětských životů hrají zvyšující se dostupnost kyslíkové terapie a antibiotik i celkově rostoucí životní úroveň a dostupnost zdravotní péče v mnoha zemích. To vše v posledních letech pomáhá počty smrtelných případů u dětí v rozvojovém světě snižovat. Ale ne dost rychle. Za uplynulých 15 let poklesl počet dětských úmrtí na spalničky o 85 procent. V případě AIDS, tetanu či malárie jde za stejné období o 60procentí snížení. U zápalu plic se podařilo snížit počet úmrtí o polovinu.

Problémem zůstává nedostatek peněz. „Ačkoliv na subsaharskou Afriku připadá polovina dětských úmrtí na zápal plic, financování prevence, léčby a celkového zvládání nemoci zůstává v tomto regionu na nízké úrovni. Pouze mnohem větší podpora z nejvyšších míst může způsobit, že zápal plic přestane být tak velkým zabijákem dětí,“ uvedl doktor Mark Young, zdravotní expert UNICEF.

Ve vyspělém světě je vše jinak

Zápal plic je problémem celosvětovým. Jeho nejčastější původci se vyskytují ve všech zemích a na všech kontinentech, neomezují se jen na některý region. Výrazně se však liší podmínky. U nás, stejně jako v jiných vyspělých zemích, ohrožuje zápal plic převážně starší lidi.

Proto jim lékaři doporučují očkování proti chřipce a proti pneumokokům.  „Imunitní systém oslabuje zhruba od 65 let, to je hranice, kdy už musíme zpytovat svědomí a snažit se pro své zdraví něco udělat. Pokud se jedná o osoby, které jsou trvale léčeny, je hranice nižší. Každé chronické onemocnění disponuje k tomu, že imunitní systém není výkonný,“ uvedl pneumolog doc. MUDr. Bohuslav Mrzena, CSc., při natáčení edukačního videa, které letos na podzim v České republice realizovala Rada seniorů ČR. „Je mnohem výhodnější používat preventivní postupy, než člověka poté léčit drahými antibiotiky,“ uvedl konkrétně k problematice pneumokokových infekcí. V nižším věku mohou být ohroženi i kuřáci, lidé po transplantacích orgánů či kostní dřeně a podobně, zkrátka všichni ti, kdo mají nějak oslabenou imunitu.

České děti naštěstí zápalem plic díky dobrým životním podmínkám, úrovni hygieny a zdravotnictví tolik ohroženy nejsou. I u nás se však vážné případy invazivních pneumokokových onemocnění u dětí objevují. Dnes je tomu méně než dříve, v posledních letech je zavedeno plošné (i když dobrovolné) očkování a většina rodičů možnosti chránit své děti využívá.

[2] http://everybreathcounts.info/; také lze říci, že je to více, než v případě AIDS, tuberkulózy, ziky, malárie a eboly dohromady: http://stoppneumonia.org/wp-content/uploads/2016/10/2016-Advocacy-Toolkit.pdf;

[3] Při nedávno realizovaném průzkumu PneuVUE mezi tisícovkou Čechů nad 50 let (tedy ve věkové skupině, u které začíná pomalu stoupat riziko vzniku zápalu plic), vědělo o možnosti přenosu původců pneumonie z člověka na člověka jen 44 % dotázaných.

Foto a zdroj: Michaela Škopková, FOCUS-AGENCY