Zabijáci na silnicích: dioptrie, šeroslepost, barvoslepost i šedý zákal

Autorka článku: Petra Durčíková Kolem 50 tisíc řidičů ve věku nad 40 let trpí dioptrickou vadou, která je pro řízení nebezpečná. Zrak šoférů negativně ovlivňuje i šedý zákal, onemocněním trpí půl milionu lidí.

Kolem 130 tisíc řidičů není schopno rozpoznat červenou barvu. Navíc dalších 20 procent řidičů o své vadě vůbec neví nebo ji zanedbává. Zejména kvůli snížené viditelnosti během zimního období představují především tito řidiči zvýšené riziko dopravní nehody. To je v zimě až patnáctkrát vyšší než v letním období.
„Druhé oči“ potřebuje kolem šesti milionů Čechů a Češek. Pokud je ale dioptrická vada malá, nemusí o ní člověk ani vědět. V důsledku rychlého životního tempa a civilizačních chorob se snižuje i věk, ve kterém se oční vady objevují. Přibývá stále víc mladých lidí, kteří nejsou k řízení bez brýlí způsobilí, a přesto denně vyrážejí na silnice. Přitom už tři čtvrtě dioptrie může výrazně zkreslit pozorovací schopnosti řidiče. „Zatímco zdravé oko vidí chodce ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek. Až 90 procent řidičů vyššího věku není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Vedle potřeby brýlí ohrožuje účastníky provozu i řada dalších onemocnění – na předních příčkách je šeroslepost. Schopnost řídit třeba za tmy je u lidí s touto oční vadou tak snížená, že jsou v podstatě nebezpeční sobě i svému okolí. „Onemocnění se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním za šera, obtížemi spojenými s orientací ve tmě nebo v mlze a prodlouženou adaptací při přechodu ze světla do tmy. Při tomto onemocnění by měl člověk upřednostňovat řízení během dne, za šera a v noci by se měl řízení raději úplně vyhýbat. Přitom včasná léčba šerosleposti je poměrně snadná – pokud je způsobena deficitem vitaminu A, léčba probíhá doplněním tohoto vitaminu ideálně v kombinaci luteinu a omega3,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Na světě je kolem devíti procent lidí barvoslepých. Řada lidí si neuvědomuje, jak je pro bezpečné řízení podstatné správné rozpoznávání barev. Poruchou barevného vidění jsou postiženi převážně muži. Těch je kolem osmi procent. Žen, které nedokážou rozlišovat barvy, je asi jen půl procenta. Podle nových výzkumů až dvě procenta řidičů špatně vnímají červenou barvu. Takový řidič zejména znečištěná brzdová a obrysová světla vidí pozdě nebo vůbec. Snižuje se také jeho schopnost včas zastavit na světelné křižovatce. Koncem roku 2015 bylo v České republice registrováno zhruba 6,6 milionu řidičů, po českých silnicích tak jezdí 130 tisíc řidičů, kteří nejsou schopni poznat červenou barvu. „To ale vlastně ničemu nevadí a nezvyšuje to riziko na cestách, neboť jsou na to zvyklí a rozeznají zvýšený jas brzdových světel vozidel před nimi a rozeznají červenou na semaforech,“ řekl Pavel Stodůlka.

Dalším onemocněním, které má vliv na zrak řidičů, je šedý zákal. Tím je jen v Česku postiženo přes půl milionu lidí. „Mírný stupeň šedého zákalu nemusí mít na vidění žádný vliv. Zkalení čočky se ale postupem času zvětšuje a přibývají i doprovodné příznaky. Těmi jsou například zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zvyšující se krátkozrakost a zkreslení pozorovaného objektu. Šedý zákal se dá léčit jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna,“ upozornil Pavel Stodůlka.

I řidič se zdravým zrakem může ale způsobit dopravní nehodu. Té přitom mohou zabránit i vitaminy. „Řidiči jistě dobře znají efekt oslnění oka světly protijedoucího vozidla. Řidič pak jede v závislosti na rychlosti vozidla několik desítek i stovek metrů prakticky poslepu. Zrychlit jejich reakce může lutein, který v krystalicky čisté podobě obsahuje například doplněk stravy Gemioptal Top-Q, který jsme u nás na klinice vyvinuli. Při jeho užívání se totiž doba nezbytná k tomu, aby se oko zotavilo a zase dobře vidělo, zkracuje až o šest sekund, což při rychlosti 120 kilometrů za hodinu představuje vzdálenost až 200 metrů,“ uzavřel Pavel Stodůlka.

Autor: Petra Durčíková, Foto: Internet