Důchodce a duchovní život – Samuel a moře

Autor článku: František Benda „Samueli, mám problém“. „To není dobré. S tím by se mělo něco udělat“.

„Však proto jsem tady, proč bych jinak přišel?“
„Tak ven s tím, příteli, ať se zbytečně dlouho netrápíš“.

„Věř mi, že se opravdu snažím všechny tvé poučky vpravit do svého života, ale nějak se mi to nevede. Těch problémů je tolik, a značně různorodých, že se převalují jeden přes druhého, až jim konce není. Nevím si rady, jak je usměrnit“.

„To není žádný div. Takovými problémy prochází ve svém životě kdekdo. Ale já ti poradím, jak z toho. Ovšem řeknu to v příměru, který si pak budeš muset v klidu rozebrat. Takže poslouchej.

Voda na dně oceánu je tichá a v pokoji. Jinak je tomu ale na hladině. Tam se pohybuje vlna, poblíž pláže se čvachtá nějaký plavec, odmítnutý milenec smutně pádluje sám k molu, starostlivý otec na šlapadle provětrává svoji rodinu, a starý námořník nabízí k pronajmutí další volná šlapadla. Nedaleko vyjíždí obchodní loď, naložená zbožím do vzdáleného přístavu, a někde, možná, zuří i námořní bitva.

Ta vlna se pohybuje od místa svého vzniku, ale pomalu slábne, až se ztratí zcela. Plavec, když se dosyta nabažil vodního živlu, se vrací ke břehu, a je spokojený, že je zase na pevné zemi. Odmítnutý milenec osaměle odchází do nejbližšího baru, rozjásaná rodina se dohaduje kam půjde na oběd, a také starý námořník někam zmizel. Trajekt do výše naložený kontejnery směřuje ke svému vzdálenému cíli, aby odevzdal svou zásilku. A ta námořní bitva? Můžeš-li, zavčas se jí vyhni.

Pokud to není možné, připrav se na ni důkladně a snaž se ji vyhrát. Ale při tom všem voda na dně moře je stále tichá a v pokoji. Tam nahoře se záhy vše uklidní, aby to po čase vypuklo znovu. Vždy trochu jinak, ale tak moc obměn zase není. A zde dole? – Nic. Možná ti to něco připomene.
Pochopil jsi to?“

„S tím si nejsem zcela jist, vcelku snad ano. Bude mi teď asi trvat dost dlouho, než tomu všemu přijdu na chuť. Vidím, že vysvětlovat takové složité závislosti je dost složité. Nicméně ti ale děkuji“.
„Rádo se stalo, a přijď znovu, kdykoli budeš chtít. Na shledanou!“

Autor: František Benda, Foto: Internet