Zapáchají vám nohy? Máme radu.

Autor článku: Jana Kačmárová Masky na vlasy, séra na pleť, krémy na ruce či tělo. To je jen stručný výčet kosmetických vychytávek, které zdobí mnohé české koupelny a jež zná téměř každý.

Na své nohy však Češi i přes veškerou péči často zapomínají. Buď se o ně nestarají vůbec, nebo používají univerzální přípravky, které ovšem dostatečnou péči ani zdaleka nezastanou. Poradíme, jakou kosmetiku pořídit, proč si ji opatřit a na co se při jejím výběru zaměřit.

Už lazebníci a ranhojiči ve středověku věnovali nohám pozornost. Používali léčebné koupele s přísadami bylin, solí nebo máčeli chodidla v odvarech. Živnosti, které se zaměřovaly výhradně na péči o nohy, se pak začaly rozvíjet na přelomu 19. století v Německu a ve Francii. V Česku došlo k rozmachu pedikúry až v době Baťových obchodních domů, už v 70. letech. V 80. letech se však péče o nohy opět rapidně zhoršila. Pracovišť, která se pedikúře věnovala, ubylo, a spolu s nimi poklesla i úroveň osvěty. Zlepšení v Česku nastalo opět až po roce 1990. „Ani dnes, v roce 2017, však Češi svým nohám nevěnují tolik péče, kolik by si zasloužily. Nejen, že jim často nedopřávají potřebnou výživu, ale mnohdy dokonce opomíjejí vznikající problémy, například mykózy nebo zarůstající nehty. Přitom nohy celý den nosí váhu těla z místa na místo, udržují rovnováhu, umožňují sportovat, tančit či třeba vyrovnávají těžiště,“ říká Jiří Vykydal ze společnosti Odel Laboratories, která se specializuje na domácí i profesionální pedikúru a podologii a provozuje specializovaný e-shop Profi-Pedikura.cz.

Krém by měl obsahovat močovinu
Chodidla jsou specifickou oblastí lidského těla. Uvádí se, že každé z nich má více než 7 tisíc nervových zakončení a akupresurní mistři dovedou z plosek nohou vyčíst nejrůznější zdravotní problémy dříve, než se z nich stanou chronická onemocnění. Pokožka na chodidlech má navíc jinou strukturu než na jiných částech těla. Nemá mazové žlázky a současně obsahuje dvojnásobný systém potních žláz, kterých je přibližně 250 tisíc. Z tohoto důvodu vyžadují chodidla jinou péči. Základem by měl být speciálně zvolený krém. „Krém nebo speciální krémové pěny na chodidla by měly obsahovat látky účinné proti virům, kvasinkám či mykóze. Tyto potíže totiž mohou způsobovat mimo jiné zápach nohou. Zároveň by krém neměl dráždit a způsobovat alergické reakce kůže, ran či sliznice. Vhodné je, pokud obsahuje močovinu neboli ureu, a to ideálně v množství odpovídající maximálně 5 až 10 procentům. Pak totiž dostatečně hydratuje a změkčuje kůži. Dále by měl obsahovat panthenol, který působí hojivě a zklidňuje podrážděnou pokožku. Bonusem může být třeba olej z pecek vinné révy nebo extrakt ze zeleného čaje. Pak krém regeneruje, zklidňuje a zároveň chrání kůži,“ radí Jiří Vykydal z Profi-Pedikura.cz. Pokud si nejste jistí, jaký přípravek zvolit, poohlédněte se po podologické novince Podopharm Skinflex, kterou doporučuje třeba dermatologická specialistka Mgr. Agnieszka Skiba.

Koupel v soli s obsahem stříbra či grepu

Věděli jste, že přední tři pětiny chodidla slouží k pohybu a zbylé zadní dvě pětiny nesou váhu celého těla? Polovinu naší hmotnosti pak dokonce nesou jen paty. A to udělá člověk v průměru až 10 tisíc kroků denně. Vedle kvalitního krému na chodidla, jenž bere na vědomí veškerá specifika této části lidského těla, byste proto měli nohám čas od času dopřát také kvalitní koupel. Pokud do teplé vody přidáte trochu aromatické soli s obsahem minerálů, prokrvíte pokožku, povzbudíte látkovou výměnu a uvolníte svaly. Jako bonus budou vaše nohy hebké a vláčné. Dnes je v nabídce celá škála koupelových solí, od těch se zeleným čajem či mandlemi přes soli s obsahem skořice, grepu, pomeranče nebo s ionty stříbra až po nestárnoucí klasiky se solí z Mrtvého moře. Přírodní látky, které tato sůl obsahuje, napomáhají dokonce odstranit kožní potíže jako například lupénku, ekzém či plísně. Po koupeli je možné dopřát si ještě péči v podobě olejového peelingu na nohy s obsahem peelingové soli. Ta jemně odstraní nečistoty a odumřelou pokožku. Poté je možné zbytky zrohovatělé kůže citlivě odstranit pemzou.
Na zrohovatělou kůži pomůže speciální změkčovač

Pokud se potýkáte se zrohovatělou kůží, mozoly, kuřími oky, nadměrným pocením nohou či jejich zápachem, zařaďte do své kosmetické tašky též speciální změkčovač pokožky. „Někdy se jedná o bylinné roztoky na nohy, které změkčují mozoly, zabraňují svědění pokožky nohou, chrání proti plísním a pomáhají potlačit zápach. Jejich použití je ideální rovněž po sportu, plavání či sauně. Jindy změkčovač najdete ve formě gelu, který se navíc umí vypořádat i s kuřími oky, nebo ve formě speciálních koupelí či pěn. Ty pak obsahují vysoké procento urey. Proškolení pedikéři v salonech používají přípravky s dokonce více než 25% obsahem této látky,“ objasňuje Jiří Vykydal. Po použití změkčovače je pokožka vláčná a hebká a odstraňování zrohovatělé kůže je následně výrazně snazší.

Pocení je dáno geneticky, pomohou ale ponožky s nanočásticemi stříbra, krémové pěny a spreje
To, zda se potí nohy více, či naopak méně, je do značné míry ovlivněno genetikou. Pocení chodidel jako takové je zcela přirozené, jelikož se právě zde nachází více potních žláz než kdekoliv jinde na těle. Nepříjemností je však typický zápach, jenž pocení často doprovází. Je způsoben bakteriemi, které se vyskytují ve vlhkém a teplém prostředí boty. Zápach tedy můžete omezit už výběrem správných bot. V létě noste prodyšnou a vzdušnou obuv, v zimě se vyhýbejte botám z latexu či koženky. Ponožky by měly být z čisté bavlny, případně s nanočásticemi stříbra. Ty omezují tvorbu bakterií. Nohy často omývejte teplou vodou a odstraňujte popraskanou a zrohovatělou kůži. Péči pak doplňte používáním vhodných antibakteriálních prostředků. Sáhnout můžete po nejrůznějších deodorantech s mentolem či tea tree oilem, deosprejích, které omezují pocení a zápach, či speciálních krémových lotionech. Obsah aluminia chlorohydrátu v nich snižuje tvorbu potu, ricinolejan zinečnatý redukuje zápach a sodík chrání proti dehydrataci. Tyto spreje, krémové pěny a krémy pak navíc pomáhají předcházet plísňovým infekcím a nepříjemným svěděním mezi prsty.

Autor: Jana Kačmárová, Foto: Internet