Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Když světlo projde špínou, zůstane čisté
Autor článku: Irena Fuchsová 1955, 1956 |
Chcete v krátkosti vědět, jaký byl můj život do té památné chvíle, kdy jsem se pověsila na tlustou ruku paní Beranové a žadonila, aby se, proboha, zeptala své sestry Marie, jestli v kolínském divadle nepotřebují nápovědu?
Nechcete? Nevadí, koho to nezajímá, ať to přeskočí, o nic nepřijde.
Myslím si, že dospělost přichází, když o sobě začínáme rozhodovat sami.
Poprvé se mi to stalo v roce 1955. Vrátila jsem se ze svého prvního lázeňského pobytu v Janských Lázních, a mým rodičům jsem řekla, že tam už nikdy nepojedu. Nevím, kolikrát mi v dalších letech říkali, že pojedu do lázní, ale bylo to často, a já si pokaždé stála na svém.
„Do lázní už nikdy nepojedu.“
A nejela jsem.
Podruhé jsem jela do Janských Lázní v roce 1999, a to jenom proto, že jsem se tam měla sejít s kamarádkou Mirunkou. Protože tam na mě všechny vzpomínky z roku 1955 čekaly, zákeřně poschovávané v tmavých chodbách v přízemí hlavní budovy, vykukovaly za sochou Krakonoše, pobíhaly po kolonádě, houpaly se v korunách stromů a objevily se i na modrém nebi, řekla jsem panu Fuchsovi, když pro mě přijel po třech týdnech, kterými jsem se propila, abych je přežila, že do Janských Lázní už nikdy v životě nepojedu.
1956
Podruhé jsem o sobě rozhodla v roce 1956.
„A čím bys chtěla být, Irenko,“ zeptala se mě teta Eva, sestra mé maminky.
„Budu herečka, Evo.“
Řekla jsem jí, Evo, protože s bratrem Kájou jsme říkali všem svým tetám a strýcům, jmény. Většinou si zvykli, a ti, kterým to vadilo, se s tímto oslovováním smířili až v naší dospělosti, kdy jsme je „dorostli“.
„Ale ty přece nemůžeš být herečka, Irenko. Máš nemocnou nožičku. Herečky musí mít zdravé obě nožičky, víš?“
Přikývla jsem.
„Aha. To jsem nevěděla. Tak budu spisovatelka, Evo. Jednou mi vyjde kniha.“
„U tebe je možné všechno, Irenko,“ přikývla Eva.
Autorka: Irena Fuchsová
Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
https://www.facebook.com/irena.fuchsova
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1