Lidé třídí odpadu víc a s větším zájmem

Autorka článku: Štěpánka Filipová Každý občan České republiky loni v průměru vytřídil zhruba 56 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů.

Ve sběrných systémech obcí tak v roce 2016 skončilo téměř 210 tisíc tun papíru, více než 129 tisíc tun plastů, 128 tisíc tun skla a přes 4 tisíce tun nápojových kartonů. Lidé rovněž posbírali 115 tisíc tun kovových odpadů. Celkem tedy k recyklaci předali více než 586 tisíc tun komunálního odpadu, což je o 31 tisíc tun víc než v roce 2015. Vyplývá to z dat, která Svazu měst a obcí ČR poskytla společnost EKO KOM. Srovnáme-li roky 2015 a 2016, došlo celkem k 5,5% nárůstu vytříděného odpadu.

Nejvíc se třídilo v Královéhradeckém kraji

Pokud bychom porovnávali množství vytříděného odpadu na obyvatele bez odpadu kovového, vedl v roce 2016 Královéhradecký kraj. Jeden každý obyvatel tam loni v průměru vytřídil 49,6 kg odpadu. Následovala Vysočina (49,5 kg/obyvatel) a Olomoucký kraj (48,9 kg/obyvatel/rok). Papír nejvíc třídili lidé v Olomouckém kraji (23,4 kg/obyvatel). V třídění plastů zase vedli obyvatelé Královéhradeckého kraje (15,4 kg/obyvatel), kteří také nejvíc z celé České republiky třídili sklo (13,9 kg/obyvatel).

Pokud by se k veškerému tříděnému odpadu připočítal i kov, pomyslné 1. místo by obsadily obce v Olomouckém kraji (celkem 69 kg/obyvatel) a v Kraji Vysočina (67,8 kg/obyvatel).

Třídíme blízko domu

Sběrná síť v České republice patří mezi nejlépe vybavené v Evropě. V ulicích je k dispozici více než 270 tisíc barevných kontejnerů, dalších více než 36 tisíc menších barevných nádob mají lidé přímo u domů. Řada obcí používá pro sběr odpadů v domácnostech také pytlový sběr – nejčastěji pro plasty, papír, nápojové kartony, případně kovy. Systém pak doplňují sběrné dvory a sběrná místa. Jeho součástí jsou také výkupny odpadů, sběry ve školách, mobilní sběry organizované obcemi apod. Vzdálenost, kterou musí průměrný obyvatel ČR urazit, aby odložil vytříděný odpad na místo určené obcí, se zkrátila. Odhaduje se, že nyní je to v průměru méně než 100 metrů.

Do budoucna je nutné systém tříděného sběru v obcích optimalizovat z hlediska jeho využitelnosti pro obyvatele. Tak, aby se míra třídění a recyklace komunálních odpadů i nadále zvyšovala a celý systém byl přitom stabilní a ekonomicky únosný pro všechny.

Nastavení systému pro sběr a recyklaci odpadů je v režii obcí

Jak samosprávy zajistí systém pro sběr a recyklaci papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit, záleží už na jejich možnostech a rozhodnutí. Plast, sklo, papír, nápojové kartony se sbírají do nádob, pytlů, sběrných dvorů či sběrných míst, které obce zřizují. Většina kovového odpadu (a část papíru) se zase sbírá prostřednictvím výkupen, které mohou rovněž patřit do obecního systému nakládání s odpady. Výkup odpadů obce většinově neorganizují a ani ho nefinancují.

V obcích se třídí také komunální bioodpad, textil a další složky, jako je třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektro, baterky atd. Se záměrem: ukládat co nejméně odpadu na skládky.

Zvýšit motivaci lidí pro to, aby třídili odpad, pomáhají mimo jiné informační i vzdělávací kampaně a také dobře vybavená a dostupná sběrná síť. Zde má roli například IURMO, tedy Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí. Založil ho Svaz měst a obcí České republiky s posláním vytvářet podmínky pro spolupráci mezi subjekty a institucemi, které působí ve veřejné správě a veřejném sektoru. Třídění a recyklaci odpadu obce proto, aby plnily cíle stanovené evropskými směrnicemi, často zajišťují s podporou obalového průmyslu v systému EKO-KOM.

Dlouhodobou strategií České republiky je komunální odpad víc recyklovat a využívat. Vycházejí z ní krajské, městské a obecní plány odpadového hospodářství. I když vytříděného komunálního odpadu přibývá, systém je třeba dál rozvíjet. Tak, aby se splnil cíl roku 2020, kdy se předpokládá 50% recyklace komunálního odpadu.

Autor: Štěpánka Filipová, Foto: Internet