Přírodní, nebo alopatická medicína?

Autorka: Anežka Novotná Dnes to není tak samozřejmé, že lidé mají dovednosti v domácím léčitelství, kterému důvěřují. Lékař řekne tak, Internet jinak a kniha Domácí lékař radí a informuje. Příbalové letáky radí a informují. Vyznáte se?

Základní pojmy

Definice alternativní medicíny

Alternativní medicína zahrnuje širokou škálu oborů, z nichž některé jsou na pomezí medicíny a alternativní medicíny (např. fytoterapie), zatímco jiné nemají s medicínou jako aplikovaným přírodovědným oborem společného vůbec nic (např. homeopatie nebo reiki). Do alternativní medicíny mohou patřit některé tradiční metody (např. akupunktura nebo ájurvéda), metody vzniklé jako slepé větve během vývoje medicíny jako oboru (např. homeopatie), ale i obory relativně nové a vzniklé jako produkt nových metafyzických systémů (např. reiki nebo antroposofická medicína) nebo jako nápodoba technického pokroku (např. elektroakupunktura dle Volla). Díky vysoké popularitě některých oborů alternativní medicíny pronikají některé proudy alternativní medicíny do výuky na lékařských fakultách ať již jako dílčí kurzy (kurzy akupunktury nebo homeopatie) nebo dokonce jako samostatné studium (např. studium osteopatie v USA nebo studium tradiční čínské medicíny).

Definice medicíny

Standardně pod pojem medicína spadají takové obory, které využívají postupy a metody vyučované na lékařských fakultách. V zásadě lze prohlásit, že medicína je aplikovaný biologický obor, který vhodným způsobem přihlíží i poznatkům dalších disciplín, zejména pak disciplín z okruhu chemie, psychologie, etiky a práva. Nedílnou součástí medicíny je i vědecká metoda založená především na empirii a následném zobecňování těchto poznatků pomocí neúplné indukce, k čemuž je široce využívána statistika. Celý koncept medicíny se nazývá Evidence Based Medicine (EBM, medicína založená na důkazech). EBM je relativně mladý koncept, proto v medicíně přetrvává několik aspektů, které jsou v zásadě non-EBM, zejména jde o oblibu některých okrajových terapeutických postupů (např. podávání pentoxifylinu, systémová enzymoterapie nebo terapie soft-lasery), u kterých se očekává, že se přesunou do oblasti alternativní medicíny.

Nad čím uvažuji

Rozhodně jsem nikdy v životě nechtěla mít medicínské vzdělání, ale byla jsem postavena často k tomu, že jsem blízkého nebo sebe ošetřovala podle pokynů lékaře, kterému jsem vysvětlila, že moje dovednosti sahají asi do doby mé babičky, pak něco umím z Červeného kříže, a pak z knih a časopisů. Takže, nic moc. Moderní medicína, jak jsem tak nějak pochopila, má úplně jinou povahu, než tomu bylo dříve. Lékař má k dispozici léky, které se dříve neužívaly a tyto léky vyžadují velkou opatrnost při užívání, protože mohou mít nežádoucí či vedlejší účinky, o kterých je nutno ihned informovat lékaře, jak se píše v příbalových letácích.

I když se Internet hemží diagnózami, jak rozeznat různé náhlé příhody a čelit jim, když stojíme tváří v tvář takové příhodě, nevyškolení, neznalí a přitom jediní, kteří můžeme hned pomoci a zasáhnout, popadne nás strach, nejistota a nejsme schopni udělat správnou věc pro záchranu, jen zavolat záchranku, stejně jako když nás popadne nevolnost, bušení srdce, nezvyklá bolest hlavy a trnutí šíje, hlavou proběhnou načtené informace a zavalí nás stres, který nikdy nikomu nepomohl. Nakonec se zjisti, že je to od krční páteře, nikoliv mrtvice nebo infarkt – díky Bohu.

Oficiální a přírodní medicína – kdo z koho

Taky první ošetření ran, vyvrtnutí, naraženin, štípnutí hmyzem a jiných nadělení není jednoduché, protože hrozí alergie a jiné komplikace, při jejíchž vypuknutí člověk může těžko diagnostikovat a rozhodovat se o způsobu první pomoci. Není nic zvláštního, že se lidé bojí poskytovat první pomoc, protože i při nejlepším úmyslu a z neznalosti mohou způsobit ošetřovanému problémy. Proplétání oficiální medicíny postavené na vědě i praxi s přírodní medicínou, postavenou na praxi, je tedy problematické. Na Internetu se hromadí články, které radí – používejte bylinky, jenže ty mohou u některých lidí způsobit prudké a nežádoucí reakce.

Na trhu se můžeme setkat s mnoha přípravky různého složení, které nemusí být v souladu s léky, které zrovna užíváme a dovednost, kterou člověk při užívání přírodní medicíny musí mít, mnoha lidem chybí. Ne každý, který píše články s radami a informacemi o bylinách a jejich použití, aniž uvede zdroje, z nichž vychází a lidé je ani nevyhledávají, často jim stačí pouhé info. Jenže ne každý, koho bodne v létě vosa či jiný hmyz, se spokojí s radou, že si má na ranku po bodnutí přiložit cibuli či jiný prostředek. Alergická reakce může mít nečekaně prudký nástup a to už vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Poznámka o článcích o přírodní medicíně

Jistě, že lidé, kteří publikují články, které se týkají přírodní medicíny, to nedělají ze zlého úmyslu, dokonce jsou některé velmi zajímavé, ale s ohledem na čtenáře, kteří by se rádi vyhýbali lékařům, by neměli zapomenout na varovnou poznámku, že používání bylinek jako léku na vzniklé potíže by měli konzultovat s lékařem či fytoterapeutem s ohledem na léky, které používají, nebo aktuální zdravotní stav.

Lékař staví na znalostech, ale také na zkušenostech

Lékař je odborník, který se denně setkává s různými příběhy lidí, které potkala nemoc a zdravotní problémy. Kromě toho, že má znalosti o léčbě a léčení a o ní také na vlastní odpovědnost rozhoduje, stejně jako o tom, zda pošle pacienta na další vyšetření, které upřesní prvotní diagnozu, má i zkušenosti, které podporují jeho rozhodování. A pacient by neměl jen pasivně přijímat informace, ale aktivně se do své léčby zapojit, protože je to o spolupráci a neběhat současně za léčitelem, bez lékařova vědomí. Není to kvůli prestiži lékaře, ale kvůli tomu, že léčitel při nejlepší možné vůli a péči může svými zásahy způsobit v průběhu nemoci komplikace, které současně zkomplikují léčebné procesy zvolené lékařem s nepříjemnými následky pro pacienta.

Co z toho všeho vyplývá

Poté, co jsme se vyjasnili dva postoje k léčení a prošli si ta pro proti si myslím, že tu chybí jedna věc; jestliže se má především člověk podílet na léčení svých problémů lékařem, na první pomoci pro druhé, musí mít dovednosti. Z druhé strany – případ od případu se liší a nelze jedním encyklopedickým heslem pokrýt chybějící znalost souvislostí. A člověku postavenému před situaci chybí samozřejmě často zkušenost a znalost fungování lidského těla. Velkou roli zde hraje také obava z odpovědnosti na obou stranách. Zahrávání si se zdravím komplikuje kvalitu života a i když medicína má stoupající výsledky, není všemocná. Ani alopatická a ani alternativní. Jsem pouhý laik a pozorovatel, můj článek slouží k pouhému zamyšlení.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet