Nevezmeš jména božího nadarmo

Autorka článku: Anna Kousalíková Z druhého božího přikázání si dnešní lidé nedělají vrásky. Kdyby jen boží jméno! Když člověk slyší a čte na sociálních sítích slovník dnešní doby, žasne nad výrazy, které lidé běžně vypouštějí z úst.

Starší generace kroutí hlavou, když hezké dívky vypouštějí výrazy, které by dřív nevypustil z úst ani dělník potají, natož veřejně.

Souvisí to jistě se sebeovládáním, se ztrátou studu, s anonymitou internetu i nedostatkem úcty k ostatním zdvořilým a slušným lidem.

Nepomáhají ani přísné pohledy ani napomenutí. Jediné, co můžeme udělat je jít příkladem jak v mluveném tak v psaném slově. I psané slovo se nám hodně deformuje. Ve zprávách i v e-mailech se český jazyk deformuje, v uspěchané době vynecháváme čárky, interpunkci i velká písmena. Dřív se říkalo, že „papír snese všechno“. Dnes snese všechno monitor počítače a mobilu a vypadá to, že z českého jazyka všichni nejméně jednou ve škole propadli.

Ve škole nebo na hřišti děti používají slovník odposlouchaný od starších spolužáků, z televize, počítačových her a mnohdy i od rodičů.

Výrazy, které jsme dříve slýchali po hospodách od notně opilých návštěvníků dnes běžně slýcháme v hromadné dopravě a na ulici. František Palacký by se v hrobě obracel a senioři se jen diví, kam se ubírá svět a jeho morálka.

Dávejme si pozor na jazyk, pišme správně česky i nedůležité zprávy a doufejme, že se někdo chytne za nos a bude naši snahu o slušnou češtinu následovat.

Autor: Anna Kousalíková, Foto: Internet