Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Když světlo projde špínou, zůstane čisté

Publikováno: 30.10.17
Počet zobrazení: 834
Autor článku: Irena Fuchsová
1992.

Od ledna jsem každý večer, když jsem neměla představení, chodila psát k mým kamarádům, manželům Buřičovým. Měli baráček na Zálabí, a já psala v pokojíčku v podkroví, kde psací stroj nikoho nerušil. Psala jsem dlouho přes půlnoc, pak jsem se vyspala a ráno, po šesté hodině, jsem šla domů, vypravit děti do školy.

Trvalo to dva měsíce. Všechno jsem ze sebe dostala. Byl to základ pro tuto knihu. Víc jak sto stran textu. Myslela jsem, že se mi uleví. Ale místo úlevy jsem šla v dubnu na operaci. Vzali mi dělohu. Od dubna jsem byla na nemocenské.
Skončila sezóna, začaly prázdniny, a když v září začala nová sezóna, byla jsem ve Františkových Lázních, kam mi přišel dopis od mého kamaráda, herce Rudolfa Horáka.
Psal mi, jak skončil umělecký soubor v kolínském divadle.
„… Svolali nás do hlediště, všichni se začali hádat, starosta s tajemníkem řekli, že se k 1. 1. 1993 ruší umělecký soubor a všichni zaměstnanci dostanou výpovědi, kromě deseti lidí, kteří budou v divadle zajišťovat běžný provoz. Nikdo neprotestoval, během půl hodiny bylo divadlo prázdné. Jakoby se tu nikdy divadlo nehrálo. Na vrátnici mi udělali kafe, vypil jsem ho a šel jsem domů…“
S nikým jsem se nerozloučila, neviděla jsem agónii divadla, ve kterém jsem pracovala od roku 1968, ale věděla jsem, že od 1. 1. 1993, budu nezaměstnaná.

Když jsem se vrátila z lázní, šla jsem se do divadla zeptat, co mám dělat. Výplatu jsme totiž měli všichni dostávat až do konce roku, ale mně bylo blbé, dostávat výplatu a nic nedělat, a protože v té době byla nemocná pokladní, tak jsem místo ní prodávala lístky v pokladně a bavilo mě to moc, jenomže pokladní se nějakým zázrakem uzdravila a za týden začala v pokladně úřadovat ona.

Chodila jsem ale do divadla dál každý den, a dávala dohromady archiv divadelních textů. Do toho se začalo jednat o novém řediteli, kterého měl zvolit a dosadit Městský úřad v Kolíně. Už by to nebyl ředitel divadla, byl by to ředitel pro zhruba deset zaměstnanců, byl by to ředitel budovy, kam se kultura bude dovážet.

A pak za mnou jednou přišel můj kamarád.
„Budu asi ředitelem divadla,“ pošeptal mi.
Rozzářila jsem se.
„Fakt? To bych třeba mohla v divadle zůstat!“

Nic mi neslíbil, ani nemohl. Bylo mi už dávno jasné, že Fuchsová v divadle nezůstane, ať už bude ředitelem, kdo chce, a smířila jsem se s tím. Ale zajímalo mě, jak ví, že bude „asi“ ředitelem. A on mi to řekl.
„Přišel za mnou tajemník, ukázal mi pavouka funkcí v divadle a zeptal se mě, co bych tady chtěl dělat. Tak jsem ťukl na ředitele. A on řekl, máš ho mít.“

Nepřekvapilo mě to. Stejný tajemník se postaral o to, aby byl kolínský umělecký soubor zrušený, tak se teď přece musí postarat o nového ředitele. Nebo ne?

Nicméně jsem ráda zasvěcovala „ťukače do pavouka“, do provozu divadla, říkala jsem mu o spoustě praktických věcí, které by se beze mě nikdy nedozvěděl, a on si, s mojí pomocí, připravoval svůj plán vedení divadla, který měl přednést při výběrovém řízení.

Jenomže, chybička se vloudila. To, co řekl mně, řekl pravděpodobně i dalším lidem, a ti, co ho měli ve funkci odhlasovat, se to dozvěděli, naštvali se, a zvedli ruku pro někoho jiného.
Mně to už mohlo být jedno. K 1. 1. 1993, jsem byla nezaměstnaná.

Škoda, že za mě nebude nikdo orodovat, jako já před časem orodovala za Sašu Zálabskou, napadlo mě. Ta měla větší štěstí než já. V divadle zůstala i po zrušení uměleckého souboru. Povýšila. Z náborářky se stala dramaturgyně. Přála jsem jí to. Její ochotnický soubor se rozpadl, vznikl jiný, kde ona už nerežírovala, a tak pro ni práce v kolínském divadle, byla hojivou náplastí.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: