Podle Českomoravské drůbežářské unie byla v loňském roce průměrná spotřebitelská cena za jedno vejce 2,84 koruny, letos je to 3,33 a zdražovat se bude dál. „V nejbližší době cena vajec poroste. Růst ceny ovlivňuje řada faktorů, zejména nižší stav nosnic a cena vajec v Evropě, která stoupá už od konce minulého roku. Vliv na vyšší cenu mají i aféry se salmonelou v Polsku a letos v Belgii a Nizozemí s látkou fipronil. Opomenout nelze ani obchodní řetězce, které s narůstající poptávkou vejce zdražují,“ řekla Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářská unie.

Každý Čech průměrně zkonzumuje 255 vajec ročně, podle prognóz by letos měla spotřeba stoupnout na 269 kusů. Češi se přitom učí víc si vybírat. „Zákazníci se v posledních letech víc zajímají o zemi původu vajec. Současná legislativa je ale pro spotřebitele matoucí, umožňuje, že vejce prodávaná v obalech s uvedenou zemí původu Česká republika vůbec nemusí pocházet z Česka. Za zemi původu se totiž podle zákona považuje ta země, kde došlo k jejich poslední podstatné úpravě, a za tu se považuje i balení. Orientaci, odkud vejce skutečně pochází, usnadňuje kód vytištěný přímo na skořápce, ten ale spousta lidí nedokáže rozluštit. Zemi původu označují písmena za první číslicí,“ upozornil Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz, jehož cílem je zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele k zodpovědnému přístupu k potravinám.

A právě zemi, odkud vejce pocházejí, by měli Češi věnovat zvýšenou pozornost. Začátkem září totiž Státní veterinární správa nařídila kontrolu všech dovážených vajec ze zemí Evropské unie. V nich se objevil nebezpečný pesticid fipronil, který způsobuje závratě a zvracení. „Fipronil byl nalezen pouze v nakoupených vejcích ze zahraničí. Doporučujeme proto, aby zákazníci dávali přednost českým výrobcům vajec,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

V produkci vajec hrají v Česku prim stále velkochovy. Zemědělský sektor loni v Česku vyprodukoval 1,313 miliardy vajec, malé chovy potom 848 milionů, z celkového počtu bylo 229 milionů vajec vyvezeno. Od velkochovů se ale Češi pomalu odvracejí, přednost dávají drobným producentům. Původ vajec opět prozrazuje vyražený kód. „Každé vejce musí být označeno razítkem. První číslice zákazníkovi napoví, odkud vejce pochází. Čím nižší číslice, tím humánnější chov. Pokud zákazník nechce kupovat vajíčka z klecových chovů, měl by se vyhnout těm, která mají jako první v natištěném kódu číslici 3. Ani vejce označená číslem 2 nevznikala za příliš příznivých podmínek. Dvojka značí vejce z halového chovu, kde jsou v obrovské hale, zpravidla bez oken, tisíce slepic na podestýlce. Naopak jednička na začátku značí volný chov, nula ekologický chov. Napovědět může i cena, ,nulová´ a ,jedničková´ vejce bývají dražší, vždy je ale v první řadě třeba orientovat se podle kódu,“ upozornil Martin Prokop.

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je ten, že kvalitní vejce se pozná podle barvy žloutku. Tu už ale umějí chovatelé uměle „vylepšit“. „Chovatelé mohou do krmiva přidávat barvivo, díky kterému je potom žloutek sytě žlutý. Kvalita vajec je zásadně závislá na způsobu života slepice – jak na pohybu, tak krmivu. Drobní producenti jsou v 99 procentech současně i majitelé chovů a více než tlak na maximalizaci zisku je pro ně důležitá kvalita produkce. Proto například používají vlastní krmné směsi namísto průmyslově vyráběných granulátů. To vše následně ovlivňuje výživové hodnoty a chuť vajec,“ řekl Martin Prokop.

Většina českých zákazníků preferuje při svých nákupech české výrobky před zahraničními. U drobných chovatelů si ale nejsou jisti, zda je potravina podrobena dostatečné kontrole. „Každý producent s 350 a více slepicemi je ze zákona povinen svůj provoz registrovat. Producent obdrží své registrační číslo, které je poté součástí značení na skořápce – poslední čtyřčíslí. Produkovaná vejce jsou pak pravidelně kontrolována stejně, jako je tomu ve velkochovech. Hygienická a veterinární pravidla jsou tak stejná jak pro malý, tak pro velký chov,“ vysvětlil Martin Prokop. „Pravděpodobnost onemocnění zvířat a přenesení nějaké bakterie přímo do potraviny je kvůli větší koncentraci zvířat daleko větší ve velkochovech. Dalším aspektem je přešlechtění slepic s cílem dosažení vyšší snášivosti. Nepřirozená snášivost pak slepici oslabuje a ta je náchylnější k onemocnění,“ uzavřel Martin Prokop.

VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VAJEC