Kam se mají ubírat naše úvahy?

Autorka: Irena Novotná Když si projedete Internet, konkrétně Seznam.cz, setkáte se s informacemi, které se odehrály, také věštbami a neštěstími, i protikladnými tvrzeními. Tak ztrácíme přehled, co se vlastně důležitého děje. Vyberte si, jak se naladit.

Manipulace věštbami

Není dne (už delší dobu), aby se v médiích neobjevily zprávy, mezi jinými, o dávných věštbách z díla Nosterdamova a prorokyně Vargy. Zřejmě autoři těchto zpráv, které jsou mezi ostatními zařazeny jako něco, co mluví k dnešku, se velmi důkladně zaobírají věštbami a rozumí tomu tak dokonale, že mají potřebu své poznatky sdělovat celé republice. To já takovým věštbám nerozumím, i když jsem si Nosterdama přečetla, ale jaksi jsem nepochopila, jakým geniálním úkonem lze z díla ze 16. století vydedukovat osudy světa a jak lze současnému lidstvu, které má problémy s náboženstvím, církvemi a vlastní vírou vnutit víru v proroctví. Je to snad jednodušší, aby se budoucnost jen tak objevila na tácku a servírovala se inteligentním lidem, kteří mají schopnost myslet a používat rozum, mají vzdělání a svět tak trochu jinde, než před pětisty lety? Z druhé strany chápu autory, že jsou tak hluboce zainteresováni v tak „poutavém“ textu, že s tím prostě musí ven, jinak by se asi zalkli. Také chápu, že pokud dostávají autorské honoráře, musí si je zasloužit. Doporučovala bych potom placený web, do kterého by mohli své články ukládat a přeji jim příval čtenářů, které jim budou platit za působivé informace o budoucnosti nejen jejich osobní, ale o celém světě. Všem přeji hodně štěstí. Horší je, že podle astrofyziků se do budoucnosti nepodíváme, ale podívat se do minulosti máme asi šanci. Pak přepíšeme dějiny, v kterých se už těžko běžný člověk zorientuje.Do tohoto malého souhrnu toho, co se lze dozvědět, počítám i průzkumy dlouhověkosti a co je za prahem života. Jeden článek tvrdí, že je to krásné a smrt je modrá, druhý zase, že je to děsivé. Hm, těm lidem, kteří se vydali na průzkum tajemství smrti vůbec nezávidím. Ale ve dvacátých/třicátých letech minulého století napsal český badatel a autorBřetislav Kafka, přední parapsycholog, celou řadu knih, z které by mohli zainteresovaní a lační vzrušujících parapsychologických knih načerpat mnoho vědomostí. A jděme dál …

Kam by měly směřovat naše úvahy

Naše úvahy by měly však nabrat jiný směr; podle všeho se chystá školská reforma, jak praví média, která se nedotkne vysokého školství, ale základního školství a středních škol, podle všeho, o učňovském školství se zatím neuvažuje, alespoň jsem nenašla jedinou zmínku; buď se o tom neuvažuje anebo se učňovské školství vůbec neplánuje. Také jsme se nedozvěděli, jak dopadla konference praktických lékařů, kteří se chystali opustit hlavně venkovské ordinace kvůli e-receptům. To je pro lidi všeho věku dost podstatné. Ale dozvěděli jsme se, že byl zrušen registr smluv, kvůli kterému bylo velké pozdvižení. Škoda, že jeho navrhovatelé už tehdy neposlouchali námitky, mohly se ušetřit dost velké náklady z veřejných prostředků, které někde určitě chybějí. Třeba v moderní vědě, že?

Co lidé upřednostňují, aby byli šťastní? Někteří bohatství, jiní zdraví, jiní zase děti, vzdělání, harmonický život, je toho mnoho na výběr. Dějiny lidské společnosti nabízejí mnoho podnětů, jak na to, abychom byli šťastní, spokojení a vyrovnaní, jenže takové studium stojí mnoho času a peněz. Zatím co se ve světě běžně poskytuje klasické vzdělání, v naší zemi jsme prostě pragmatici. O které obory je zájem a které je možné studovat, to určuje trh práce. Určitě v budoucnosti to budou technické obory, je jen otázka, kolik dětí má perspektivu, aby se z nich stali špičkoví odborníci ve stavebnictví, atomové fyzice, medicínských oborech, v astronomii, fyzice apod., když rok co rok zápasí s matematikou a propadají u maturit? Jaké jsou perspektivy pro ty, kteří u maturity neuspěli? A další otázkou je, zda se děti, vůbec i starší studenti umí opravdu učit. Kdo je to má jiný naučit, než škola? A jsme zase u školského systému. Moderní technologie, kterým věříme a o které se opíráme potřebují vzdělané lidi a nástupce těch, kteří s nimi pracují a rozvíjejí je do nekonečné dokonalosti.

Myslím, že naše úvahy by měly postupovat hlavně tímto naznačeným směrem. Nedá se nic dělat, již naši předkové, a tím myslím starořeckou a římskou civilizaci, položili jisté základy k myšlení a vnímání reality. Byli velmi pragmatičtí, možná víc, než my v naší úžasné době.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet