Sympatie k označení „BIO“ jsou na dně.

Zdroj: Asociace regionálních značek Jak by dopadly volby, kdyby v nich kandidovala různá označení pro potraviny? S přehledem by zvítězily „české“ potraviny s 37 % hlasů.

Naopak označení kvality „BIO“ by zcela propadlo a zůstalo s 2 % poslední. Ukazují to výsledky unikátního spotřebitelského průzkumu Asociace regionálních značek (ARZ).

Výsledky naznačují, že se lidé nechávají přesvědčit reklamními kampaněmi velkých obchodních řetězců a potravinářských výrobců, které označení „české“ využívají poměrně běžně jako označení kvality. Na to je ovšem potřeba dávat velký pozor. Pokud něco vzniklo v Česku, ještě to neznamená, že se jedná o kvalitní a dokonce ani lokální produkt.

„Klíčové je, jakým způsobem produkt vzniká a jaké suroviny přitom použijete,“ vysvětluje Kateřina Čadilová, národní koordinátorka Asociace Regionálních značek. „Potravinářské normy jsou dnes v celé EU prakticky stejné. Podstatnější, než misto vzniku potraviny, je přístup výrobce k výrobě. Ten vždy lépe prověříte v menším provozu, než ve velké továrně na potraviny,“ dodává Čadilová.

Sympatie k „českému“ ostře kontrastují s nákupními preferencemi respondentů. 66 % označilo jako rozhodující faktor při nákupu „kvalitu“ potravin. Jen 27 % respondentů pak původ produktu. Z toho vyplývá, že spotřebitelé v ČR si „české“ potraviny spojují s kvalitou a značce kvality „BIO“ nedůvěřují.

Výzkum pro Asociaci regionálních značek realizovala agentura Nielsen AdMosphere na reprezentativním vzorku 1017 respondentů, v rámci kampaně ARZ – „Jíst s rozumem“, jejímž cílem je přispět k informovanosti o skutečných lokálních potravinách a možnostech jejich nákupu.

Sympatie k jednotlivým označením:

1. České – 37 %
2. Domácí – 27 %
3. Regionální – 17 %
4. Zdravé – 9 %
5. Lokální – 5 %
6. BIO – 2 %

Zdroj: Asociace regionálních značek