Prostá česká jídla

Milé babičky a milí dědečkové, přináším vám opět inspiraci pro vaše vaření a nejen to; pro vaši kuchařskou fantazii, protože z obyčejného starodávného jídla se dá s trochou fantazie udělat něco, na co se nezapomíná, že?

Sice není možné v nově nalezené kuchařské knize najít autora a rok vydání, protože jsem ji našla v salátové formě. Ale bude asi z 19. století, podle receptů, nebo z kraje 20. století. Už jsme si zvykli na ty staré recepty, takže žádnou překážku nemáme, abychom se nad nimi zamysleli a třeba je i upravili nějakým novým nápadem.

Kuchařka, o které hovořím, obsahuje recepty z různých krajů a ty krajové recepty jsou často vynikající pro zpestření jídelníčku.

Knedlíky s uzeným masem

Tak 6 dkg slaniny se rozkrájí na malé kousky a přidá se k ní lžíce rozpuštěného másla, půl druhé na kostičky rozkrájené žemličky a nechá se usmažit. Na misku se dají dvě žemličky, které rozkrájíme a polejeme několika lžicemi mléka. Když se žemlička rozmočí, dají se do ní dvě vejce a jeden žloutek, vrchovatá lžička soli, a tře se několik minut. Pak se k tomu přidají ještě 4 lžíce mléka studeného, ta osmažená studená žemlička a mouky tolik, aby bylo těsto tuhé jako obyčejné knedlíky. Useká se asi dvacet deka vařeného uzeného masa, přidá se do něj půl lžíce žemličky, kousek bílku, aby sekané maso drželo pohromadě. Těsto se rozdělí na čtyři díly, na prkénku moukou poprášeném se každý díl rozhrne a dá se doprostřed nádivka s usekaného uzeného masa, které se rozdělí na čtyři díly.

Knedlík se hezky zakulatí, aby nebyla nádivka vidět, na povrchu se může každý knedlík potřít bílkem a vaří se deset minut.

Vařené se polejí rozpáleným sádlem a podá se k nim vařené zelí.

Babička mne učila, že když se vaří knedlíky, tak se vždy, když se hodí do hrnce a padnou ke dnu opatrně vařečkou pozvednou.

Řekla bych, že si nádivku můžeme do knedlíků vymyslet podle chuti a podle toho, co dům dá.

Bramborová nastavovaná kaše

Mnozí z nás mají jakousi představu, jak má bramborová nastavovaná kaše vypadat a chutnat, ale dělat ji podle oka a vzpomínek – to se moc nevyplácí. To jsou takové variace na originální recepty, na něž jsme nyní zvyklí, ale není nad to se jimi nechat vést.

Neplný litr vody, neplná lžíce soli se dá do hrnce, která není ještě poškozen, radí neznámá paní kuchařka, neboť v takovém opelichaném hrnci krupky modrají, 15 dkg přebraných, vypraných krupek se do osolené vody a nechají se vařit s přídavkem ořechu sádla nebo másla asi půl hodiny a musí se míchat, aby se nepřilepili (a neznámá kuchařka – praví – není nic horšího , než připálená bramborová kaše s trhanými krupkami).

Okrájí se 1 kg brambor a rozkrájí se na kousky, a dají se vařit ke krupkám. Když jsou měkké, tak se vařečkou trochu rozmačkají, přidá se podle potřeby voda, aby byla kaše dost tuhá.

Musíte ochutnat, zda je kaše dobře slaná a hustá. Vyleje se na talíře a omastí se v sádle smaženou cibulkou. Též je dobrá, když se nabídnou ke kaši kousky masitých zbytků, které se mohou do kaše, i přimíchá. Někteří přidávají do kaše česnek a majoránku, nebo se do ní přidá udušení, jemně usekané houby. Z této porce je kaše na tři talíře. Myslím, že se fantazii meze opět nekladou, že je možno si vymyslet cokoliv, jak si kaši přichutit a doplnit.

Bramborové vdolečky z českých hor

Na tyto vdolečky si pamatuji z dětství a jsem ráda, že jsem tento recept našla. Jsou totiž vynikající.

Půl kila vařených strouhaných brambor se dá na místu a přidá se k nim půl kg mouky a lžička soli a jedno celé vejce a dvě deka v půl šálku vlahého mléka zmlazených kvasnic, do kterých se přidá lžička cukru.

Těsto se nejdřív vařečkou a pak rukama řádně zadělá, aby bylo tak tuhé jako na vánočku nebo na knedlíky. Nechá se trochu kynout, rozválí se pak na prst silně, a vykrajují se skleničkou malé vdolečky, nechají se kynout, pak se maličko opečou na plotně a osmaží se na sádle nebo na másle. Pomažou se povidly a posypou strouhaným tvarohem. Jsou velmi kypré a teplé jsou velice dobré. Můžete na ně použít mouku ječnou nebo žitnou.

Jahelník

Uvaří se jáhlová kaše takto: do litru mléka, když je ve varu, se dá šestnáct deka vypraných jáhel, lžička soli a vaří se na mírném ohni hodinu. Jáhly se vařečkou odspodu lehce zamíchají. Vařená kaše se omastí máslem.

Na přípravu jahelníku se kaše vaří jen půl hodiny, pak se do ní zamíchá kousek másla, dvě lžíce cukru. Kastrol se vymaže máslem, posype strouhankou, a asi v půl šálku mléka se rozkloktá jedno vejce, kaše se dá do vymazaného kastrolu, pěkně stejně se rozetře a polije se tím rozkloktaném vejcem a peče se v horké troubě půl hodiny.

Já jsem před pečením dala do syrového jahelníku dvě hrsti rozinek, které jsem vyprala v horké vodě a nechala je trochu nabobtnat a vařené sušené švestky se skořicí. Jáhly jsou velmi zdravé a myslím, že v českých kuchyních se málo používají.

Sekaná pečeně

Sekaná (jak děti říkají sekačka), je oblíbené jídlo a čím je obyčejnější, tím je chutnější, i když se může zajímavým způsobem naplnit a nakrájené plátky jsou barevné, pokud přidáte podušenou zeleninu.

Obyčejná sekaná pečeně, jak ji pekli dříve se dělá takto: čtvrt kila usekaného hovězího masa a čtvrt kila vepřového prorostlého dvě strouhané, maličko smetanou nebo mlékem navlažené žemličky, jedno vejce a jeden žloutek, na špičku nože majoránky, tolik i pepře, lžičku soli, malinko zázvoru a nového koření, asi jako hrách kousek utřeného česneku, vše se promíchá, udělá z toho šiška, potře se to bílkem, na pekáček se dá kousek sádla a cibule a když se maso zapeče, tak se podlévá lžící vodou nebo polévkou a peče se v troubě hodinu. K tomu se dávají pečené brambory jako příloha a kyselé zelí.

Autorka: Irena novotná

Zdroj: z neznámé kuchařky