Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Pošta pro tebe.

Mám tenhle televizní pořad ráda, přiznávám se k tomu, i když vím, že má své odpůrce a to hlavně v řadách intelektuálů. Jelikož si s nimi stejně nemám co říct, je mi srdečně jedno, že jsem jim teď opět potvrdila, že mezi ně nepatřím. TSU.

Pošta pro tebe je pro mě sociální sonda v přímém přenosu. Je to život pod mikroskopem. Do deseti vteřin dokážu odhadnout, že dotyčný do Pošty přišel, aby opravdu někoho našel, nebo přišel proto, aby se trapně zviditelnil.

Loňský Silvestr a začátek letošního Nového roku jsme trávili s panem Fuchsem u televize. Abych pravdu řekla, spíše jsme vesele halekali kolem našeho pejska, když venku každou chvíli něco bouchlo a on začal ustrašeně pobíhat po bytě. Když viděl, že se smějeme, uklidnil se. No co, každý vnímá oslavy příchodu nového roku jinak. Ale že bych musela své okolí zaneřádit páchnoucími rachejtlemi, které po sobě ti, co je vyprsknou ze svých oken a balkonů, neuklidí, to tedy opravdu nemusím.

V televizi jsme si pořady vybírali a já zajásala, když jsem zjistila, že půjde i moje oblíbená Pošta pro tebe. Protože jsem naivní (klidně si myslete, že blbá), ani mě nenapadlo, že by mohla být jiná než bývá, pouze jsem čekala, že setkání, která se tentokrát uskuteční, budou úsměvná, jak se na Silvestra sluší a patří.
Jako první nastoupila nějaká Miss, která se chtěla setkat se svým bývalým spolužákem ze základní školy.

Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než jsem pochopila, že to je parodie.
„Tos nepoznala, že si z toho dělají legraci,“ zeptal se mě pan Fuchs, když jsem několikrát za sebou sykla nespokojeností. Ale jo, poznala, ale ne hned. Víte, legrace se dá udělat ze všeho. Ale zesměšňovat city, a tím se vysmívat všem těm, kteří nervózní a dojatí čekají, jestli Pošta najde toho, kdo je pro ně životně důležitý, to mi dost vadilo.

Potom nastoupil pan Srstka, který se chtěl vidět se svým spolužákem. Přišel herec Liška. Jejich vystoupení mi nevadilo a pobavilo mě, asi jako všechny, kteří se v tu chvíli dívali.
Kdo byl další, už nevím. Na náš balkon se totiž v tu chvíli zaměřili silvestrovští odstřelovači a my museli našeho Atíka uklidňovat.

Ale v té chvíli mě napadlo, co bych vymyslela místo té Miss.
Přišla by paní, která touží vidět svého Roberta. Milovali se několik let. Dýchali pro sebe. Byli jedno tělo. Jedna duše. Ale on od ní před třemi roky za záhadných okolností odešel a ona ho od té doby neviděla. Marně ho hledá. Strašně ho miluje, a ví, že on ji také. Určitě se stalo něco, proč za ní nemůže přijít, a ona by chtěla vědět, co.

Pošťák Ondra se tedy vypraví hledat Roberta. A najde psa.
Milý Robert přijde do studia i se svými novými pány, a ke své bývalé paničce nechce jít, ta ho marně honí po celém studiu, nadává mu…
A
no, to bych brala. Setkání dvou přihlouplých spolužáků mi nevadilo. Ale Miss, která mluví o lásce a dělá si z ní legraci, to mi vadilo za všechny, kteří kdy v tomto pořadu byli.
Intelektuály jsem začala, intelektuálkou skončím.

Nevím už, ve kterém deníku to bylo, ale jedna redaktorka tam kriticky shrnula průběh televizního silvestrovského pořadu. Kromě jiného napsala, že celkem černý humor Pošty pro tebe byl velmi příjemný.
Už víte, proč si nemám s intelektuály co říct?

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1