Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Dajli medaili nebo nedajli.

Vzpomínáte si, jak dostal na podzim, v roce 2009, Karel Gott od pana prezidenta Medaili Za zásluhy? Druhý den nebylo v českých denících důležitější zprávy.

Jela jsem ráno do Činoherního klubu na zkoušku, a když jsem se usadila v kupé, kde seděli dva pánové a dívka, vytáhla jsem noviny. I pánové měli noviny, a tak netrvalo dlouho, a začali jsme si své pocity o medaili pro pana Gotta spontánně sdělovat, i když jsme se neznali.

Pánové byli rezolutně proti medaili, určitě by si ji někdo jiný zasloužil víc, tvrdili. Kdo by to měl být, nevěděli, ale prý by se určitě někdo našel. Dívka pohrdavě sykala.
„Tss… Co pořád všichni máte? Tss… Naši to taky včera řešili. Táta dokonce volal kamarádovi. Tss… To je přece věc prezidenta, ne? Komu dá medaili a komu ji nedá. Tak co mu do toho každý kecá… Tss…“ Nadechla jsem se a řekla jsem statečně svůj názor. „Já si myslím, že si medaili zaslouží. Bylo to v sedmé třídě, bylo mi třináct a pamatuju si, jak holky na jednu tabuli psaly, GOTT a na druhou, MATUŠKA. A vedle těch jmen dělaly čárky a ječely a předháněly se, u kterého jména bude víc čárek, a já jsem sice žádnou čárku udělat nešla, ale v duchu jsem fandila Gottovi. Měla jsem a mám ráda jeho písničky, hodí mě pokaždé do dobré nálady, nikdy mě nezklamou.“
Pánové s dívkou mě pozorně poslouchali, a protože nevypadali nepřátelsky, pokračovala jsem.
„A pak mám ještě jednu vzpomínku. Slečna tu dobu nepamatuje, ale pánové ano. Po osmašedesátém nám začali mizet kamarádi. Emigrovali. To byly strašně smutné ztráty. A když se po letech začalo mluvit o tom, že Karel Gott emigroval, nikdy nezapomenu na smutek, který jsem v tu chvíli ucítila. A nikdy nezapomenu na to, co mě tehdy napadlo.
„To už nám tady nezůstane nikdo, kdo nám dává radost,“ řekla jsem si tehdy, a když jsme se po pár dnech dozvěděli, že Gott zůstává, nebyla jsem sama, kdo měl radost a komu se ulevilo.“

Pánové přikyvovali, že si na to také pamatují, začali jsme mluvit o Gottově profesionalitě, přidala se i dívka, že sice má ráda úplně jinou muziku, ale že Gotta taky může, že je to profík, probrali jsme, jak se udržuje v kondici, že se nebál založit na stará kolena rodinu, jak se chová hezky ke svým dětem – prostě naše cesta do Prahy proběhla v naprosté gottovské shodě, a když jsem šla po Václavském náměstí k ulici Ve Smečkách, kde je Činoherní klub, říkala jsem si, jak hezky mi tenhle den začal… V Činoherním klubu máme na baru každý den položené dvoje noviny. BLESK a MF DNES. Obojí si kupuje Lucinka, naše barmanka, která do Prahy dojíždí z Berouna a noviny si kupuje do autobusu. Mí kolegové, a přiznám se, že i já, BLESK prolistujeme, ale nejraději z něho nahlas cituje Petr Nárožný.
„Tak copak to tam dneska máme? Cože?! Ne!? No, to snad ne?! On má milenku? To ta milenka musí být slepá a hluchá!“

Samozřejmě, že se mluvilo i o včerejší gottovské medaili, a mě mile překvapilo, když se všichni rozčilovali nad tím, co jeden z novinářů napsal. Prý Gott celý život „jenom“ bavil lidi.

„A to je málo? Tak on „jenom“ bavil lidi. Kdy už si konečně páni redaktoři uvědomí, že to je obrovský dar, „bavit“ lidi a ne každému se to podaří tak, jako se to daří Gottovi,“ rozčiloval se Petr Nárožný, a když se na stranu Gotta přidal i Ondřej Vetchý, byla jsem na „svého“ Káju hodně, ale hodně hrdá.
Kdo máte chuť, pojďte si udělat malý test!

Vzpomenete si hned teď, bez dlouhého přemýšlení, ještě na někoho jiného, kdo byl vyznamenaný společně s Karlem Gottem?

Já si vzpomněla jenom na Evu Pilarovou.
Co kdyby nám příště novináři přiblížili podobným, čtenářsky zajímavým úhlem, jakým psali o panu Gottovi, i jiné vyznamenané?

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1