Ženský a mužský přechod

Autor: Markéta Kohoutková Menopauza je obdobím, které dříve či později nastane v životě každé ženy. Méně známý mužský přechod neboli andropauza naopak postihuje jen necelou polovinu mužů. Zakoušejí muži a ženy v přechodu stejné symptomy? V čem je andropauza jiná než menopauza? A jak jejich příznaky zmírnit?

Zatímco menopauza je již dávno obecně známým jevem, který je poměrně dopodrobna zmapován, o mužském přechodu, takzvané andropauze, se začalo mluvit teprve v nedávné minulosti a povědomí o něm není tolik rozšířené. A to i přesto, že se pojem „mužský přechod“ poprvé objevil roku 1944 a první studie o této problematice vyšla roku 1946. Oba stavy spojuje úbytek pohlavních hormonů a také celá řada společných symptomů, jako jsou změny nálad, návaly horka, snížené libido, únava, deprese či nespavost. U obou pohlaví též dochází k redistribuci tuků a s tím spojeného přibývání na váze, ze zdravotních komplikací mužům i ženám hrozí obávaná osteoporóza a srdeční potíže. Ženy se během klimakteria obvykle též potýkají s vaginální suchostí, muže zase trápí erektilní dysfunkce či problémy s prostatou.

Jsou v obou případech na vině estrogeny?

Přesto mezi menopauzou a andropauzou existují podstatné rozdíly. Ten největší se týká rozšíření tohoto problému v populaci: menopauze se dříve nebo později nevyhne žádná žena, andropauza naopak zdaleka všechny muže nepostihuje. Testosteron sice přirozeně ubývá postupem času každému muži, syndromy spojené s mužským přechodem se však objevují u méně než poloviny mužské populace. V současné době se tedy vědci shodují, že samotný pokles testosteronu pravděpodobně nebude jediným spouštěčem andropauzy. Například studie odborníků z Massachusetts General Hospital z roku 2013 naznačila, že mužský přechod vzniká spíše důsledkem poklesu estrogenů, tedy hormonů typicky spojovaných s ženským pohlavím. Tyto hormony jsou však přítomny i v mužském organismu.

U žen dříve a rychleji, u mužů pomaleji a později

Dalším rozdílem mezi oběma druhy přechodu je pak jejich průběh, liší se i věk nástupu prvních příznaků. Ženský přechod je náhlejší, probíhá rychleji a objevuje se dříve, obvykle mezi 45. a 55. rokem. U mužů je pokles hormonální hladiny pozvolnější, zhruba o 1 až 2 % ročně, a příznaky tak nemusejí být tolik patrné. Mužský přechod pak začíná o něco později, typicky mezi 50 a 60 lety. Podstatným rozdílem je i to, že zatímco žena po dokončení menopauzy již není schopná přivést na svět dítě, mužské reprodukční schopnosti nejsou zásadně ovlivněny, pomineme-li sníženou sexuální apetenci.

Jak již bylo řečeno, většina příznaků je prakticky totožná, u mužů však může nastat i poměrně nečekaný, avšak docela rozšířený symptom, jemuž se přezdívá druhá puberta či druhá míza. Muži se vlivem hormonálních změn v tomto období vracejí do pubertálních let, láká je adrenalin, pokukují po mladších ženách, jimž navíc často podlehnou, opustí své dlouholeté partnerky a založí druhou rodinu. Nebo naopak takříkajíc chytí druhý dech a stanou se z nich workoholici honící se za úspěchem v touze ještě něčeho v životě dosáhnout.

Pomůže změna životního stylu i přírodní doplňky stravy

Problémům spojeným s mužským i ženským přechodem lze čelit několika způsoby. Jsou-li potíže závažnější, nabízí se návštěva lékaře, který může předepsat hormonální léčbu. Substituční hormonální terapie bohužel není stoprocentně bezpečná, neboť v některých případech zvyšuje riziko vzniku nádorů souvisejících s pohlavními orgány. Na druhou stranu však v mužů v mnoha případech vzniká paradoxně rakovina prostaty právě při nedostatečné hladině testosteronu. Se symptomy přechodu je pak možné bojovat změnou životního stylu: přestat kouřit, být fyzicky aktivní, snížit nadváhu, omezit tučnou stravu a alkohol a dopřát tělu pestrou a vyváženou stravu bohatou na vitamíny A, C, E a skupiny B i minerály jako například magnesium, zinek, mangan a selen.

Pomoci mohou i kvalitní doplňky stravy, které tyto důležité prvky obsahují. Pro muže v přechodu je přímo určen kupříkladu přípravek Sarapis pro muže obsahující řadu rostlinných výtažků, vitamínů a stopových prvků, které přispívají k udržování normální hladiny testosteronu v krvi. Ženy zase mohou využít přípravku Sarapis Soja s mateří kašičkou a extrakty ze sóji a červeného jetele. Mateří kašička, sója i červený jetel jsou významnými zdroji takzvaných fytoestrogenů, tedy estrogenů rostlinného původu, jež blahodárně působí na hormonální rovnováhu ženského organismu. Hormonální hladiny je však záhodno laboratorně kontrolovat z krve. Pokud by užívání přírodních prostředků a „samoléčba“ v podobě změny životního stylu nepřinesly dostatečný efekt, je někdy vhodné právě i nasazení hormonální substituce. Je-li tato léčba indikována lékařem za přesně stanovených podmínek dle doporučení odborných společností, je riziko pro pacienta akceptovatelné.

Autor: Markéta Kohoutková, Foto: Internet