Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Jak bylo na zkouškách.

V Činoherním klubu máme právě dovolenou, já jsem v lázních a s nostalgií vzpomínám na červnové zkoušky hry HRDINA ZÁPADU od Johna Millingtona Syngeho, která bude mít v září premiéru.
… Herci s režisérem Ondřejem Sokolem seděli dlouho ve zkušebně u stolu a mě nepotřebovali. Když jsem přišla na první zkoušku, Michal Pavlata ukázal na moji černou blůzku.
„Koukám, že ses na mě vyzbrojila!“ Vyvedla jsem ho z omylu.
„Mám odpoledne od půl páté besedu v Týnci nad Labem, jedu tam rovnou ze zkoušky. Pojedu v 15.07 panťákem. Budu tam akorát…“ Profesionální dojížděč Praha- Klánovice se zatvářil nechápavě.
„Proč pojedeš až v 15.07.?“
„Zkouška je do dvou, panťák ve 14.07. nestihnu.“
„Tak půjdeš dřív!“ Zavrtěla jsem hlavou.
„Nepůjdu. Jsem dneska poprvé na zkoušce, tak se nebudu hned první den omlouvat…“ Michal mávl rukou.
„Nech to na mně!“

Chvíli po desáté hodině přišel k baru režisér Ondřej Sokol a Michal na něho přísně kývl.
„Pane režisére, protože zkouška měla začít přesně v deset, a ty jsi tady nebyl včas, a první povinnosti odboráře je pracovat, učinil jsem jako stínový ředitel Činoherního klubu nevratné rozhodnutí, že Irena dneska zkouší do 13.45.“
… Na zkoušky chodila paní Vítězslava Fryntová, která vyučuje přednes na DAMU. Všichni o ní mluvili nadšeně a Marek Taclík se jednou do debaty zapojil také.
„Já jsem byl u paní Fryntový hodinu a půl! A nepochopil jsem nic!“ Ondřej Sokol se usmál.
„Ale možná, že vona pochopila něco. A hned.“
… Vladimír Kratina se v roli opilého hostinského svalil na zem a pan režisér ukázal na tlupu irských vesničanů.
„A teď ho odtáhněte!“ Michal Pavlata mávl rukou.
„Na to stačí jeden!“ Když se ale podíval na mohutnou postavu Vladimíra, omluvil se. „Pardon! Já zapomněl, že to není Aťka Janoušková, ale Kratina!“
… Byl začátek zkoušky, pan režisér Ondřej Sokol seděl na kraji jeviště a během připomínek hledal zapalovač.
„Míšo, půjčil bys mi, prosím tě, zapalovač?“ Michal Pavlata přikývl.
„Samozřejmě. A to je taky to jediný pozitivní, co pro tebe na tyhle zkoušce můžu udělat.“
… Michal Pavlata mě jednou zasvěcoval do problémů kolem dabingu.
„Říkal jsem tý slečně, co má dabing na starosti, kde máte nějakýho šéfa? Budu si stěžovat! Kdo to je?! A slečna řekla, táta.“
„Ježíšmarjá,“ povzdechla jsem si a rekvizitář Honza Janák, který procházel kolem nás, se na mě otočil.
„Prosím? Volala jsi mě, Ireno?“
… Pan režisér vzal rýč a položil ho na forbínu.
„Sem ho položíš,“ kývl na Marka Taclíka. Michal Pavlata nesouhlasně zavrtěl hlavou.
„To ti budou brát lidi domů.“
Vladimír Kratina našel okamžitě řešení.
„Nesmí se představení prodat zahrádkářům!“
No víte… když to tak po sobě čtu… už se mi po těch mých komediantech stýská. Nedivíte se, že ne?

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1