Chřipka není jen pouhé nachlazení

Autor: Gabriela Matějková S nadcházející zimou přichází zvýšené riziko nákazy chřipkou. Jedná se o virové onemocnění s krátkou inkubační dobou. Podle průzkumů jím každoročně onemocní zhruba 10–15 procent světové populace.

Nejohroženější skupinou jsou senioři a dlouhodobě nemocní. Řada lidí chřipku stále zaměňuje s běžným nachlazením, chřipka je však daleko závažnějším onemocněním, které může být příčinou dalších zdravotních komplikací. Kromě běžných hygienických opatření je hlavní metodou prevence chřipky očkování, ideálně ještě na podzim, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky.

Virus chřipky se šíří kapénkami, tedy drobnými nakaženými částečkami, které se dostávají do těla vdechnutím či skrz oční sliznici. Nejrizikovější je přímý kontakt s nakaženým, nemusí k němu ale nutně dojít. Ve venkovním prostředí totiž virus chřipky dokáže přežívat až 14 dní, je tedy možné se nakazit i z kontaminovaných předmětů jako například držadlo v MHD nebo počítačová klávesnice. Proto je v období chřipkové sezóny důležité dbát na zvýšenou hygienu, zejména si mýt ruce před každým jídlem.

Obvyklé příznaky
Inkubační doba chřipky se pohybuje zhruba mezi jedním až dvěma dny, onemocnění má velmi rychlý nástup. Prvním příznakem bývá horečka (38–40 °C), kterou často doprovází zimnice. Neobvyklé nejsou ani silné bolesti hlavy, často provázené ztuhlostí šíje a světloplachostí. Dalším typickým příznakem bývá nevolnost, zvracení, průjem a nechutenství.
Ačkoliv jde o onemocnění dýchacích cest, potíže jako rýma, pálení v hrdle nebo suchý dráždivý kašel nastupují zpravidla až po dni nemoci.

Léčba
U běžné chřipky se nemoc léčí klidem na lůžku, pitím dostatečného množství tekutin a podáváním léků na snížení tělesné teploty. V případě tohoto onemocnění se tedy léčí pouze jeho příznaky. Dostupné protivirové léky působící na chřipku mají omezenou účinnost, používají se především při chřipkových epidemiích, kdy znemožňují virům v dalším množení, ale výrazně nemírní průběh onemocnění.

Klid na lůžku je v případě chřipky naprosto nenahraditelný. Přecházením nemoci si navíc můžete zadělat na vážné zdravotní komplikace. „Chřipka může sama o sobě vyvolat následky jako například zánět plic, srdečního svalu, mozku či mozkových blan. Zejména ale může zhoršit průběh již přítomných nemocí, hlavně srdce, a to mnohdy se smrtelnými následky,“ varuje MUDr. Aleš Ducháček z ambulance SYNLAB.

Kdo by se měl nechat očkovat
Nejspolehlivější metodou, jak minimalizovat riziko onemocnění chřipkou, je očkování, které může podle dostupných údajů snížit výskyt příznaků chřipky až o 91 procent. Nejvhodnější doba pro očkování je před začátkem chřipkové sezóny, která trvá od prosince do března. Očkování má však smysl i v jejím průběhu, zabírá totiž do 14 dnů.
Očkování proti chřipce je důležité zejména u seniorů a chronicky nemocných. „Očkovat by se měly nechat osoby starší 65 let, dále osoby s chronickým onemocnění dýchacího systému, srdce a cév, ledvin a jater, cukrovkou a také osoby s nedostatečností imunitního systému. U všech těchto rizikových a zdravotně oslabených skupin jsou náklady na očkování hrazeny pojišťovnou. Očkování bych dále doporučil těhotným ženám, či ženám které plánují těhotenství během chřipkové sezóny, a osobám, které jsou ve styku s rizikovými skupinami, tedy především pracovníkům ve zdravotnictví,“ upozorňuje dále MUDr. Aleš Ducháček.

Autor: Gabriela Matějková; Foto: Internet