Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Fuksová.

Webové stránky mám od 11. března 2006.
Pravidelně mi z nich chodí emaily a vy, co jste mi napsali a dali na sebe kontakt, víte, že jsem vám odpověděla. A ráda. S někým z vás si píšu dál, víme o sobě a s někým jsem se dokonce i setkala.
Emaily jsou většinou milé a výjimečně, opravdu výjimečně mi přijde i nějaký zlý, na který většinou neodpovídám já, ale moje dcera Rita, která mi přikázala, že jí musím každý takový dopis okamžitě poslat.
„Ty na nic takového neodpovídej! Nesnižuj se k tomu! Já si to s ní vyřídím!“
Ano, s ní. Ty tři – čtyři zlé dopisy byly opravdu od žen. A tak jim odpoví moje dcera a vzápětí mi svou odpověď pošle.
„Přečti si to! Ještě teď se celá klepu!“

A mně je z toho, co si přečtu, strašně krásně.
„Milá paní, kdybyste uměla to, co umí moje mamka, tak byste mohla být ráda! Nesaháte jí ani po kotníky! A příště laskavě napište mně!“

Ty ženy „nám“ už nikdy podruhé nenapsaly a já se jim škodolibě směju. Musí mít pěkný vztek, že se mě moje dcera takhle zastala! Možná jsou proto tak zlé, že nemají nikoho, kdo by se zastal jich…
Chodí mi ale i jiné dopisy. Když mi vyjde v magazínu ONA DNES fejeton nebo povídka, chodí mi i dvacet mailů za den. Píší mi ženy i muži, mladí i dříve narození.

Hodně mi píší ti, kteří také píší a chtějí po mně radu, jak to udělat, aby jim vyšla kniha, nebo mi posílají své věci, abych si je přečetla a zhodnotila. K těm patří například jistý Patrik. Neodradila ho ani má kritika. Jeho povídce jsem totiž vůbec nerozuměla a on se mnou souhlasil. Prý ji napsal jenom pro pár vyvolených.
Oslovoval mě paní Fuchsová, ale pak mi jednou od něho přišel email, a tam mě přejmenoval.
„Dobrý den, paní Fuksová. Jen bych se rád zeptal, jak se máte a jak se Vám líbí jaro? Je vskutku nádherné. Dodává mi novou sílu. S pozdravem Patrik.“

Odepsala jsem mu.
„Milý Patriku, jaro se mi líbí moc, ale líbí se mi i léto a podzim a zima. Jak kdy. Ono záleží na okolnostech a ty nebývají každý rok stejné. Ale za nejkrásnější měsíc považuju červenec. To jsem totiž měsíc v lázních. A lázně, to je ráj! A Patriku, víte, co mám ještě ráda? Ale nepovažuju to za důležité, to ne. Jenom si říkám, když jsem Fuchsová, tak bych měla být Fuchsová. Ať vám novou sílu dodává nejenom jaro, to vám přeje Irena Fuchsová.“ A milý Patrik skoro okamžitě odpověděl:

„To bylo krásně řečeno, paní Fuksová. Ano, když se člověk nad tím zamyslí, tak by měl být člověk sám sebou. Zase napíšu. Děkuji Vám za odpověď, nesmírně mně potěšila. Jsem s pozdravem. Patrik.“

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1