Oddlužení 2019

Zdroj: Tisková zpráva Co vše se změní pro dlužníka v osobním bankrotu.

Lidé v osobním bankrotu si od letošního roku polepší. Vlivem růstu normativních nákladů
na bydlení se z původních 6 225,33 Kč na stávajících 6 428,67 Kč zvedla nezabavitelná částka, kterou má každý dlužník v insolvenci právo si ponechat. Spolu s tím se z 9 338 Kč na 9 643 Kč zvýšila částka, nad kterou se při oddlužení formou splátkového kalendáře sráží dlužníkovi zbytek čisté mzdy bez omezení. Z této částky se také dále vypočítává hodnota jednotlivých splátek. Pokud dojde ke schválení novely insolvenčního zákona, budou pravděpodobně od 1. července tohoto roku platit mírnější podmínky pro vstup do oddlužení tak, aby bylo umožněno většímu počtu dlužníků.

Princip osobního bankrotu
Dlužníci se mohou se svými dluhy vypořádat prostřednictvím osobního bankrotu, tedy oddlužení fyzických osob v insolvenčním řízení. Před podáním návrhu na oddlužení je nutné splnit tři kritéria. Dlužník musí mít dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů a musí být zjevné, že své dluhy není schopný po delší dobu splácet. V případě jednorázového výpadku splátek by se měl dlužník v první řadě pokusit domluvit se svými věřiteli na odkladu či úpravě výše splátek. Oddlužení v insolvenčním řízení může být řešením pro dlužníka, který je se splátkami v prodlení již několik měsíců bez vidiny zlepšení nebo některé z jeho dluhů přerostly do fáze exekuce.
Poslední podmínka stanoví, že žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu. „Do té se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,“ upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Celý proces oddlužení začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka či jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech nebo informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních.

Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků, tedy zástupci právnických profesí jako je advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci. „Maximální částka, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí, je stanovena na 4 000 Kč v případě oddlužení jednotlivce, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky se však platí pouze v případech, kdy návrh zpracovává advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají,“ vysvětluje Oldřich Řeháček. Za přípravu návrhu se zpracovateli neplatí předem. Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Měsíční odměna pro insolvenčního správce v průběhu řízení je pak 1 089 Kč měsíčně.
Samotné insolvenční řízení je zahájeno poté, co zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu a ten jej schválí. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů.

Pravidla pro výpočet srážky z příjmu dlužníka
Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále
od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do příjmů dlužníka se počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2019 činí 6 428,67 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku ve výši 1 607,17 korun na vyživovanou osobu. „Pokud dlužníkovi
po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 643 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi.
V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí City Tower.

S plánovanou novelou by se měl sjednotit také způsob výpočtu srážek z příjmu podnikatelů v oddlužení, jehož základem bude jejich zisk za předcházející zdaňovací období. Na konci zdaňovacího období bude dlužník předkládat účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů. Zálohová splátka se pak určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku.

Zdroj: Tisková zpráva