Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová KOLÍNSKÉ DIVADLO – Divadelní klub.

Nedávno jsem stála u kolínského divadla, kde jsem pracovala jako nápověda pětadvacet let, koukala jsem na dveře zavřeného divadelního klubu a vzpomínala na to, co všechno jsem tam zažila.
Slyšela jsem, že ředitel divadla, Luboš Růžička, by klubu rád vrátil kulturní slávu let sedmdesátých a osmdesátých, kdy se tam konaly různé kulturní akce. Někdy i osm za měsíc!

No, konaly… všechny akce mělo na triku asi deset zaměstnanců divadla, kolíňáků – svazáků. Byla jsem mezi nimi. V roce 1974 totiž přišel do divadla z Krajského národního výboru příkaz, založit svazáckou organizaci. Pokud založena nebude, kolínské divadlo prý bude zrušené. A tak ji jeden z herců založil, dostal za to byt a pak odešel do Prahy.

A my si z nutného zla vzali to dobré. Rozhodli jsme se využít prostory, které v divadle byly, jeviště, klub a zkušebnu, a začali jsme tam pořádat kulturní akce. Pomáhalo nám k tomu právě razítko ZO SSM (Základní organizace Socialistického svazu mládeže).

O pořádání každé akce jsme museli na předepsaném tiskopise žádat o povolení na odboru kultury na MNV (Městský národní výbor – nyní MěÚ), museli jsme mít pokladníka, smlouvy s účinkujícími, účty, natištěné vstupenky, pořadatelskou službu, zajistit požárníka – ale tohle všechno nám za radost a nadšení kolínských diváků stálo.
Na jeviště jsme zvali známé kapely, které nám na vstupném vydělaly a my tak mohli dotovat prodělečné pořady v klubu a ve zkušebně. Prodělečné proto, že do těchto prostorů se vešla necelá stovka diváků a my nechtěli rvát ceny nahoru.

Vzpomenou si ještě kolínští fotografové na besedu s fotografem, Tarasem Kuščinským? Tehdy byla v klubu doslova hlava na hlavě! Nebo na besedu s panem Hlinomazem? Na představení Divadla Járy Cimrmana?
Jednou nás po představení zbylo v klubu asi dvacet. Osm lidí z divadla, zbytek byli kolíňáci, stálí návštěvníci našich pořadů.

Slavili jsme narození vnuka jedné kolegyně. Dostal jméno Jakub.
„Ať žije Jakoubek,“ ozývalo se po celém klubu a oslava se protáhla dlouho přes půlnoc.
Druhý den si mě zavolali na kolínskou kriminálku a dělali bububu. Jak to, že jste včera večer v divadelním klubu oslavovali zpěváka a herce Jakoubka, který je na černé listině?
Chápete to? Mezi těmi dvaceti lidmi byl nejenom práskač, ale i blbec!
Měla jsem svůj typ. Ten člověk se objevil ještě na několika akcích, a pak přestal chodit. Ale v Kolíně ho občas potkávám na starém mostě dodnes.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1