Přibírání v menopauze: 5 málo známých faktů

Autor článku: Markéta Kohoutková Ženy mohou po nástupu perimenopauzy očekávat nárůst tělesné hmotnosti zhruba o půl kilogramu ročně, často to však bývá i více. Přibírání nejenže většině žen nijak nepřidá na už tak menopauzou rozkolísané náladě, ale navíc s sebou nese i řadu zdravotních problémů.

Jsou na vině jen hormony, nebo i něco jiného? A je tloustnutí opravdu nevyhnutelné? Přečtěte si v následujícím článku několik faktů, které vám o přibírání v přechodu možná ještě nikdo neřekl.

1. Hormony nejsou hlavními viníky
Přibírání v menopauze je vesměs dáváno za vinu především hormonům, respektive výkyvům v jejich hladinách. Rostoucí hladiny estrogenu totiž způsobují větší chuť k jídlu, a zároveň menší chuť k fyzické aktivitě. Navíc zpomalují metabolismus a zvyšují inzulínovou rezistenci, takže se organismus hůře vypořádává s cukry a škroby. Hormony také ovlivňují to, kam se tuk ukládá – v období perimenopauzy je to okolí břicha, spíše než stehna a boky. V současnosti se však odborníci kloní k názoru – a řada studií jim dává za pravdu –, že svádět přibírání v období menopauzy jen na kolísající hladinu hormonů nelze a že hlavním viníkem je spíše pokles či ztráta svalové hmoty, v důsledku čehož je významně zpomalen metabolismus. Úbytek svalů přitom samozřejmě pramení z klesající fyzické aktivity. „Pokud se tedy ženy obávají, že v období přechodu přiberou, měly by se postarat o to, aby si udržely dostatek pohybu. Samozřejmě je nutné brát ohled na slábnoucí kondici a další fyziologické změny doprovázející stárnutí a volit vhodné cvičení či aktivity – třeba plavání či nordic walking,“ doporučuje renomovaný gynekolog Pavel Turčan.

2. Nadýmání se nejspíše nevyhnete. Minimalizovat jej ale můžete změnou jídelníčku
Ať už během menopauzy přiberete, nebo ne, nadýmání se pravděpodobně nevyhnete. Nadýmání je způsobováno výkyvy v hormonálních hladinách, které podporují zadržování vody v organismu a tvorbu střevních plynů. Nízké hladiny estrogenu dále snižují produkci žluče, což může vést k zácpě, a tím pádem dalšímu nadýmání. Základem pro minimalizaci nepříjemného nadýmání je pak zejména úprava jídelníčku. Pečivo z bílé mouky, klasické těstoviny a bílou rýži vyměňte za celozrnné varianty, pijte hodně vody a bylinkových čajů, například mátový, fenyklový či anýzový čaj pomáhají proti zadržování tekutin v těle. Naopak omezte sůl, kofein a alkohol. Místo potravin způsobujících plynatost – například brokolice, květáku, zelí, hrášku, fazolí, brambor, hrušek nebo měkkého sýra – zařaďte do jídelníčku více těch, které tvorbu střevních plynů omezují, kupříkladu hroznů, banánů, melounů, řeřichy, salátových okurků, vajec, jogurtů, tvrdých sýrů či arašídového másla. Pomáhá rovněž i některé koření, třeba pepř nebo pálivá paprika. Po jídle je také dobré jít se na chvilku projít, mírný pohyb totiž pomůže peristaltice střev.

3. Substituční hormonální léčba může ve skutečnosti pomoci
Řada žen má tendenci přisuzovat nárůst tělesné váhy hormonální terapii, to je však dle odborníků pouhý mýtus. Substituční hormonální léčba (HRT) sice může přispívat k zadržování vody a nadýmání, podle nových studií však naopak působí jako prevence přibírání v období menopauzy. Loňský výzkum provedený švýcarskými odborníky a publikovaný v odborném žurnálu The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism například odhalil, že ženy, které mezi 50. a 59. rokem života podstupovaly HRT, měly o jeden bod nižší BMI a o více než 1 kilogram méně břišního tuku než ženy, jež HRT nepodstoupily vůbec nebo jen v minulosti. Je tu však bohužel také jeden háček. „Hormonální terapie působí proti nárůstu váhy jen po dobu, kdy je podstupována, přičemž pro některé rizikové skupiny žen, zvláště nad šedesát let se již nedoporučuje kvůli zvýšenému riziku srdeční příhody, mrtvice či vzniku krevních sraženin. Jejich prevence přibírání je tedy časově omezená, tuto dobu ovšem ženy mohou využít k osvojení si zdravých stravovacích a pohybových návyků, které jim zůstanou i po vysazení HRT. Lékař musí vždy vyhodnotit přínos a riziko a podle toho léčbu řídit,“ upozorňuje lékař Pavel Turčan a doporučuje, že ženy, které nemohou nebo nechtějí podstoupit hormonální terapii, ji mohou nahradit kvalitními doplňky stravy pro období klimakteria, jako je například Sarapis Soja. Díky složení bohatému na vitamíny, izoflavony či antioxidanty příznivě působí na hormonální rovnováhu ženy.

4 . Zhubnout bude těžké, ale ne nemožné
S přibývajícím věkem se obecně hubnutí stává obtížnějším, ale není to nemožné. Problémy s přibýváním na váze se přitom nemusejí vyhnout ani ženám, které na svou stravu dbaly i před nástupem menopauzy. Ženy si mnohdy stěžují na to, že během přechodu tloustnou i přesto, že jedí pořád stejně. Často si totiž neuvědomí, že jejich tělu ve věku kolem padesátky stačí méně kalorií, než když jim bylo třicet nebo čtyřicet. Obecně se uvádí, že by žena po padesátce měla snížit svůj energetický příjem zhruba o dvě stě kalorií. Důležité je rovněž zůstat fyzicky aktivní. Při snaze o redukci tukových zásob v oblasti břicha přitom nejlépe pomáhá aerobní cvičení, což ve své studii potvrdili i odborníci z Duke University Medical Center. Ti zjistili, že aerobní cvičení spaluje o 67 procent více kalorií než cvičení silové, navíc je nejlepší právě pro redukci břišního tuku a tuku kolem jater a pomáhá proti inzulínové rezistenci.

5. Jídelníček je klíčový
Boj proti přibírání v menopauze by bez správné skladby jídelníčku byl velice těžký, možná i marný. Důležité je zejména zvýšit příjem sacharidů škrobového původu, tedy těch z ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin, které pomáhají držet na uzdě hladiny krevního cukru. Ženy v přechodu by se též měly vyhýbat nasyceným tukům a nahradit je nenasycenými kupříkladu z tučných ryb, olivového oleje nebo slunečnicových semínek. Zcela minimální by pak měl být příjem soli a alkoholu. „Hlídat si svůj jídelníček v období menopauzy bývá pro ženy těžké, protože mohou mít tendenci řešit jídlem časté příznaky přechodu, jako je ztráta energie nebo deprese. Je třeba si toto riziko uvědomit a vše řešit raději vyváženou a zdravou stravou, přiměřeným pohybem a dostatečným odpočinkem,“ uzavírá gynekolog.

Autor: Markéta Kohoutková