Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají

Starobní důchody jsou tématem, o které se lidé sami aktivně v předstihu zajímají nebo by se měli začít včas zajímat. Nejen budoucím žadatelům o důchod proto Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) formou otázek a odpovědí přináší nejčastější informace, které jsou se starobním důchodem spojeny.

1. 1.     Co musím splnit, aby mi byl starobní důchod přiznán?

Nárok na starobní důchod vznikne lidem, kteří dosáhnou zákonem daného důchodového věku a získají potřebnou dobu důchodového pojištění. Důchodový věk se přitom u lidí narozených v letech 1936-1971 určuje podle ročníku narození a u žen i podle počtu vychovaných dětí. Jednotný důchodový věk 65 let se podle současných právních předpisů týká mužů i žen narozených po roce 1971. Lidé, kteří dosáhnou důchodového věku letos či později, musí získat alespoň 35 let důchodového pojištění (tedy odpracované doby včetně náhradních dob pojištění a případné doby dobrovolného důchodového pojištění). Splnění podmínek neznamená povinnost o důchod požádat a není ani důvodem k ukončení výdělečné činnosti, ale bez jejich splnění nemůže být starobní důchod přiznán.

Tip: I po vzniku nároku na důchod je možné pokračovat ve výdělečné činnosti bez pobírání důchodu a částku důchodu si tím navýšit.

1. 2.     Z čeho mi ČSSZ vypočítá starobní důchod? 

Výše starobního důchodu, resp. procentní výměra tohoto důchodu, je závislá na délce získané doby pojištění a na výši příjmů v tzv. rozhodném období. Starobní důchod se tak vypočítává z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (do roku 1995 se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod). Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se tak důchod počítá z výdělků za roky 1986 až 2018. Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako jsou podpora v nezaměstnanosti či další takzvané sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.

1. 3.     Když se částka důchodu vypočítá z příjmů od roku 1986, znamená to, že roky odpracované před tím se mi do důchodu nezapočítají?

Přestože výdělky získané před rokem 1986 se pro výpočet starobního důchodu nezohledňují, odpracovaná doba ano. Pro důchod se započítává veškerá doba, která byla odpracována či získána od ukončení povinné školní docházky až do nároku na důchod. 

1. 4.     Důchod se mi bude počítat z „hrubých“ nebo „čistých“ výdělků?

Při výpočtu důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) pak z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu (v závislosti na vývoji průměrné mzdy se každoročně mění). Pomocí nich jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.

1. 5.     U informací o důchodech se objevují pojmy „náhradní doba pojištění“, „vyloučená doba“, „výpočtový základ“, „osobní vyměřovací základ“, „základní výměra“ či „procentní výměra“. Co tyto termíny znamenají a jaký mají význam?

Náhradní dobou pojištění se rozumí období, kdy není vykonávána výdělečná činnost, a přesto je tato doba pro důchod hodnocena v rozsahu stanoveném platnou právní úpravou. Mezi náhradní doby pojištění patří např. doba studia před 1. 1. 2010, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do 4 let věku či péče o osobu závislou na pomoci druhé osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), příp. péče o osobu mladší 10 let závislou ve stupni I (lehká závislost) a doba, kdy náležela výplata podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci (pouze doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce lze započítat jen v rozsahu jednoho roku).

Význam vyloučených dob spočívá v tom, že se odečítají od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že příjem, ze kterého se důchod vypočítává, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad. Mezi vyloučené doby patří zpravidla náhradní doby pojištění.

Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny druhy důchodů (v roce 2019 činí 3 270 Kč), procentní výměra je u každého pojištěnce individuální a závisí na jeho dosahovaných výdělcích a délce získané doby pojištění. Procentní sazba důchodu činí za každý rok důchodového pojištění 1,5 % výpočtového základu (VZ). Pro jeho stanovení je důležitý osobní vyměřovací základ (OVZ), což je zjednodušeně řečeno měsíční průměr všech příjmů dosažených pojištěncem v rozhodném období. Z něj se tzv. redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.

1. 6.     Dozvím se předem, jak vysoký důchod budu brát?

Na ePortálu ČSSZ je k dispozici „důchodová kalkulačka“, která spočítá orientační výši starobního důchodu. Využít ji mohou lidé, kterým do vzniku nároku na starobní důchod zbývá pět a méně let. Stačí, aby se k ePortálu ČSSZ přihlásili.

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení