Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Misionářka.

Vrazila jsem na ulici do nějaké dívky, omluvily jsme se současně a teprve pak jsem zjistila, že se známe. Byla to Dana, dcera mé spolužačky. Neviděla jsem ji asi tři roky, ale naštěstí jsem si vzpomněla, že dělala nějakou školu…
„Už jsi tu svoji školu skončila,“ zeptala jsem se a Dana se rozzářila jako sluníčko.
„Za měsíc končím! A hned nastupuju na misii.“ Zarazila jsem se.
„Promiň, Dano, cos to vlastně studovala?“
„Vysokou misionářskou školu.“
„Aha… no, přiznám se ti, že moc toho o téhle škole nevím. A to teď pojedeš do Afriky?“
„Proč do Afriky? Romové tam jsou sice taky, hlavně v Maroku, ale my máme své misie tady, v republice.“
„Romové?“ Nechápala jsem vůbec nic a Dana se opět zářivě usmála.
„Každý misionář dostane na starosti svoji romskou rodinu. A já měla štěstí! Dostala jsem rodinu, kde je i babička! Víš, odkud k nám přišli Romové?“
„Ze Slovenska,“ odpověděla jsem a Dana si vzdychla.
„Ale kdepak. Z Indie, před 1 000 lety. Pravděpodobně z Indie odešli kvůli změněným hospodářským podmínkám. A původně se nazývali Domové nebo Čandálové, ale po odchodu z Indie přijaly všechny kasty původních Domů, společné označení Rom.“

I když jsem to slyšela poprvé, něco mě zaujalo.
„Není to zvláštní, Dano, že lidé, kteří měli původní domov v Indii, jmenovali se Domové, ze svého domova odešli, přijali označení Romové a teď domov nemají?“
„Jak to, že nemají domov? V Čechách byli už ve 14. století! Doma jsou tady.“ Zastyděla jsem se, ale Dana mávla rukou. „Z toho si nic nedělej! Nejsi sama, kdo to neví! My nevíme nic o Romech a oni zase nevědí nic o nás. Ale hlavně vědí strašně málo o sobě. O své historii, o své kultuře! Musíme jim pomoct, se vším! A když říkám se vším, tak opravdu myslím se vším!“

Její nadšení bylo nakažlivé! Ještě chvíli a budu tu školu studovat dálkově!
„To jste všichni misionáři takhle zapálení,“ zeptala jsem se a Dana přikývla.
„Všichni! Jinak bychom přece nebyli misionáři! Letos nás končí školu 420! A dalších 520 misionářů vyjde příští rok. A 620 misionářů končí za další rok. Škola se pořád rozšiřuje. Zájem o studium je čím dál větší a sponzorů přibývá!“

Něco vedle nás začalo zvonit. Jako když jede tramvaj! Ale v Kolíně přece tramvaje nejezdí…
Crrr!

Probudila jsem se a rukou jsem zašátrala po budíku…
Co se mi to vlastně zdálo? Dana přece byla na nějaké podnikatelské škole… Takový nesmysl…
Ani nevím proč, nalistovala jsem si ve Slovníku cizích slov, heslo MISIONÁŘKA.
Je to kazatelka, vyslaná na misii. Pod heslem MISIE bylo napsáno, že je to vysílání křesťanských kazatelů mezi jinověrce.

A když jsem tak o tom svém snu přemýšlela dál, napadlo mě, že by misionáři neměli chodit jenom mezi Romy.

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1