Dnes je 23.11.2024, Svátek má Klement, zítra Emílie

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Jak reagujete na environmentální stres?

Publikováno: 28.05.19
Počet zobrazení: 788
Autor: Adéla Vosádková
K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.

Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace

Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký. Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nechladnější je kůže. Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad nad 25 ◦C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch. Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.

Horko spouští environmentální stres

Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku. Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich, a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění. Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.

Omezte horko v bytě

„Nedávná tropická vedra nás jen znovu přesvědčila o tom, že se ani ve středoevropských podmínkách neobejdeme bez důkladného stínění a vhodných způsobů větrání bytů,“ říká Jan Žižlavský, specialista z opavské společnosti Isotra, která je českým lídrem na trhu stínící techniky. Nejúčinnější je podle jeho slov stínění na klíč: „Výběr stínění závisí na typu budovy, orientaci místností na světové strany a na individuálních požadavcích na vnitřní klima každého bytu. Naše pětadvacetileté zkušenosti ukazují, že investice do kvalitní stínicí techniky se zákazníkům několikanásobně vyplatí: šetří energie v zimě a v létě zabrání vzniku mnoha zdravotních potíží.“

Autor: Adéla Vosádková; Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: