Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová Ročník 50.

Vyšla jsem z potravin na rohu Kouřimské ulice, spokojená, že jsem koupila hotové bramborové šišky i s mákem a najednou vidím proti sobě krásnou, usmívající se ženskou.

Že by se tak smála na mě, napadlo mě, ale to už jsem ji poznala. Byla to Dáša, a její úsměv patřil opravdu mně!
Stály jsme pak chvíli vedle domu, kde bydlela jako malá, a kde jsem za ní několikrát byla, bavily jsme se o tom, jak se z pavlačí, kde jsme si hrály, udělaly v prvním patře obchody, zavzpomínaly jsme na spolužačku Ninu, která bydlela v domě v Husově ulici a já hned naproti, vzpomínaly jsme, jak jsme si k Nině chodily hrát na krásnou zahradu nad tratí, kde teď stojí panelové domy, já si vzpomněla, jak mě její babička pozvala jednou na svačinu a já tak měla poprvé v životě dvě věci! Odpolední svačinu a kakao.
A pak jsme se domluvily, že esemesknu Nině a domluvíme si všechny tři kafe a Dáša řekla, že je škoda, že neuděláme sraz ze základní školy a já dostala nápad…
Tímto zakládám PVNTS, což je Přípravný výbor našeho třídního srazu. Členkami výboru je Dáša Poláková, Nina Straková a Irena Tvrdíková. Takhle jsme se jmenovaly, když jsme chodily do 3. ZDŠ ve Školské ulici.
Holky o svém členství v PVNTS zatím ještě neví, ale to nevadí. Nino a Dášo, berte to jako mobilizaci!
Prosíme všechny, kteří šli v září 1956 do první třídy, která byla ve 3. ZDŠ ve Školské ulici, a měli za třídní učitelku slečnu Drbohlavou, éterickou blondýnku, a později trpělivou paní učitelku Samešovou a ještě později paní učitelku Jeřábkovou, která nám říkala, vy jste tak blbí, až z vás ta blbost kape, aby se nám ozvali!
Školní docházku jsme končili v roce 1965. Někteří na druhém stupni přešli na sídliště, jiní zase naopak přišli do Školské, a já například absolvovala osmou a devátou třídu na Českomoravské vrchovině, v Uhelné Příbrami, ale jádro naší třídy zůstávalo stejné!

Naposledy jsme se sešli v roce 1983 v klubu kolínského divadla, a já nikdy nezapomenu na ten úžasný pocit, když jsem jednu spolužačku nepoznala!

Která ty seš, zeptala jsem se nadšeně, a když jsem uslyšela jméno, omdlela jsem. Ta extravagantní kočka byla Líba Vokurková, kterou jsem si pamatovala jako nenápadnou holčičku!
Bylo to tehdy fakt nádherné, akorát já nemohla pít, protože jsem byla těhotná. Čímž nechci říct, že pokud se teď sejdeme, že se zleju…

Protože v dnešní době mobilů je nejjednodušší mobil, napište mi, prosím, esemesku na číslo 723 223 445 a uveďte jméno a adresu! Nevolejte mi! Vzhledem k tomu, že dělám v divadle, mívám během zkoušek mobil daný na ticho a řeknu vám, není nic smutnějšího, než vidět ho, jak marně bliká, zatímco já házím text Ondřejovi Vetchému…

Ozvěte se všichni! Řekněte to všem, na koho máte spojení! Napište mi o každém, o kom třeba jenom tušíte, kde bydlí a PVNTS se ho pokusí najít!
Ročníku 1950!
PVNTS vyhlašuje mobilizaci!
PVNTS čeká na všechny!

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1