Fuchsoviny II.

Autor článku: Irena Fuchsová SAVOY.

Stála jsem u Spořitelny, když se od dlouho zavřeného hotelu SAVOY ozval rachot. Nebyla jsem sama, kdo se tam podíval. Na chodníku se v tu chvíli potkali dva známí v mém věku, a on se na ni usmál.
„Tak nám bourají SAVOY, paní Navrátilová, co?“
Žena se zasněně zadívala na rouru, kterou šoupali dělníci suť z horních pater dolů.
„Snad ho opraví, než umřu! Řeknu ti, Jardo, to bylo moje mládí!“
Moje taky, řekla jsem si v duchu. Bydlela jsem v Husově ulici, na kus SAVOE jsem dokonce viděla z okna, a když bylo léto a nechali jsme otevřené okno, často nás v noci budili podroušení hosté, kteří šli Husovkou k náměstí.
Jednou jsem se probudila a vidím, že rodiče stojí u otevřeného okna a tiše se smějí. Uprostřed silnice stáli dva, ona brečela a on ji utěšoval.
„On ti řekl, že jsi prdlavka? A jak ti to přesně řekl?“
„Řekl mi, že jsem prdlavkááá…“ Dívka se rozbrečela ještě víc.
„Prdlavka? A proč ti řekl prdlavka?“
„Já nevím! Že prej sem prdlavkááá…“ Vzal ji kolem ramen a pomalu šli k náměstí. Jeho otázky a její odpovědi zůstávaly stejné.
„Prdlavka? A proč ti řekl prdlavka?“
„Já nevím! Že prej sem prdlavkááá…“
Restaurace byla v prvním patře a v mezipatře bylo na okně plno kytek v květináči. Můj otec si to u maminky několikrát vyžehlil tím, že jí k ránu přinesl kytku. Hádejte, odkud.

Když jste vešli do velikého sálu, kde byly stolky kolem dokola, měli jste pocit, že se na vás dívá celý Kolín! Jít do SAVOE s někým, kdo v Kolíně jenom trochu něco znamenal, bylo velmi prestižní! Skoro totéž, jako se dnes objevit na titulní straně BLESKU!

Takzvaná Amerika stála jednu korunu. Byla to limonáda ve vysoké sklenici, kde bylo několik kousků ovoce a led. A k tomu brčko.

Jako malá holčička jsem ráda koukala z okna našeho bytu na ulici, a brzy jsem si všimla, že do SAVOE chodí partička kolínských „lamačů dívčích srdcí“. Každý den odpoledne se pomalu, krokem flákačů, ploužili z náměstí, kde se scházeli.

Flákačem nebyl v šedesátých a sedmdesátých letech samozřejmě nikdo z nich, ale že tak působili, bylo tehdy velmi osvěžující! Nevšímali si holčičky, která na ně koukala z okna, představovala si, jaké orgie ten den v SAVOY prožijí a říkala si, jen počkejte, o vás jednou napíšu!

Když mi bylo patnáct, už na mě občas do okna mrkli, a když mě v mých šestnácti letech pozdravili kývnutím hlavy na ulici, měla jsem pocit, že jsem se stala MISS Kolína!

Páni! To je tedy něco! Kolínští flákači mě vzali na vědomí! Otevřeli mi vrata do života!
Dodnes některé z nich potkávám, s některými se i zdravím, a řeknu vám, vypadají pořád dobře! Na rozdíl od SAVOE…

Autorka: Irena Fuchsová

Třicátá kniha Ireny Fuchsové (www.kdyz.cz), KDYŽ SVĚTLO PROJDE ŠPÍNOU, ZŮSTANE ČISTÉ, vyšla v červenci 2013. Je to román o dívce, která v osmnácti letech, v roce 1968, začala pracovat v kolínském divadle. Autorka stěžejní část románu, týkající se let 1968 až 1992, napsala podle svého deníku a text doprovodila fotografiemi ze svého života. Knihy Ireny Fuchsové si můžete za výhodnou cenu objednat na webu nakladatelství http://www.beskydyknihy.cz/ nebo přímo na tel.736 608 678.

http://fuchsova.blog.idnes.cz/

https://www.facebook.com/irena.fuchsova

http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1