(Ne)plodnost v průběhu dějin

Autor: Anna Pivodová Od pravěkých venuší k supermoderním klinikám.

Plodnost byla stěžejním společenským tématem v průběhu celé historie lidstva. My naštěstí žijeme v době, kdy se medicína vyvíjí obrovským tempem a dítě dnes může počít jako zázrakem i spousta žen, která by se v minulosti musela naděje na miminko vzdát. Jak se ale s léčbou neplodnosti vypořádávali naši předci, kteří takové možnosti neměli?

Jak je plodnost, která jde ruku v ruce se zachováním rodu, důležitá, si lidstvo uvědomuje od samého počátku svého vzniku. „To, zda a jak konkrétně byla léčena neplodnost v pravěku, lze odhadovat spíše v historickém kontextu rozvoje lékařství, tehdy spíše léčitelství. Ženy se pravděpodobně s postupným poznáváním fungování vlastního těla uchylovaly k podporování své plodnosti pomocí lidových prostředků – například vhodnou stravou a bylinkami. Používány byly jistě různé rituály, kouzla a zaříkávání. O sofistikovaných způsobech léčby neplodnosti v té době ale přesné informace nemáme,“ uvádí Kateřina Veselá, ředitelka kliniky Repromeda, která se zabývá reprodukční medicínou. Pomoc s plodností tak pravěcí lidé hledali hlavně u svých božstev, jimž dávaly podobu sošek a portrétů venuší či býčků, a u šamanů při magických obřadech.

Za neplodnost může vždy žena, věřili ve starověku
Ženy, které nemohly počít, to ve starověku rozhodně neměly lehké. V Egyptě byla neplodnost stejně jako v řadě dalších zemí legitimním důvodem k rozvodu. Léčila se jako spousta dalších onemocnění ve speciálních svatyních. Nemocní se zde ukládali ke spánku, aby je ve snech mohli navštěvovat bohové se svými radami. Starověcí lékaři obecně plodnost podporovali magií a užíváním bylin a minerálů, avšak zajímavě na tehdejší dobu problém s početím vyřešili Číňané – miminko neplodné ženě zkrátka dala konkubína, která se tak stala náhradní matkou.

Samostatnou kapitolou byla pak reprodukční medicína v antice. Ve starověkém Římě věřili, že žena bude plodnější, když bude pít krev gladiátora či pokud ji během únorových slavností luperkálií sešvihá kněz proužkem kůže z obětované kozy. To v Řecku měli lékaři díky Hippokratovým spisům o příčinách i léčbách neplodnosti jasno – jakákoliv odchylka od ideálu vedla u ženy k poruchám plodnosti, ať už šlo o tvar postavy, či kvalitu menstruační krve. Neplodnost pak radili léčit pomocí bylinek, koupelí, změn ve stravování, ale také méně konvenčními přístupy, například konzumací vařeného štěněčího masa či zavedením olova máčeného v lidském mléce do ženina klína. V každém případě však antičtí lékaři spatřovali chybu na straně ženy.

Středověk? Jen pro silné žaludky
Středověké praktiky podporující plodnost vyžadovaly silný žaludek, a to doslova. Nejrůznější nápoje a lektvary, které měly s léčbou neplodnosti pomoci, totiž často obsahovaly skutečně bizarní ingredience. Výjimkou nebyl popel z částí těl rozličných zvířat, od dělohy zajíce přes varlata starého kohouta až po oči a játra prvorozeného selete. Zajímavé ovšem je – soudě z těchto receptů – že oproti nekompromisnímu starověku nahlížel středověk na původce neplodnosti páru jinak. Navzdory tehdejší nerovnosti žen ve společnosti vyžadovala velká část léčebných procedur aktivní zapojení muže a některé z nich se dokonce něžného pohlaví netýkaly vůbec.

Řada babských rad a bylinných receptů, které vznikaly v průběhu celé historie, se zachovala do dneška a ženy i muži pomocí nich podporují svoji plodnost stále. S rozvojem vědy a medicíny během druhé poloviny minulého tisíciletí se však do popředí zájmu párů majících potíže s početím miminka dostaly metody asistované reprodukce. „První zmínky o léčbě neplodnosti prostřednictvím inseminace se objevují již v Talmudu. Lékařské počátky asistované reprodukce se pak datují do 18. století, tedy doby, kdy byl již znám princip mikroskopie i fakt, že k oplození dochází spojením vajíčka a spermie. Jednalo se tehdy o prosté vpravení mužského semene do ženina lůna pomocí injekční stříkačky,“ popisuje Kateřina Veselá. „V současnosti víme, že potíže s početím se objevují jak u mužů, tak i u žen přibližně ve stejném poměru. Přesněji řečeno – u jedné třetiny párů je neplodnost dána ženou, u jedné třetiny mužem a u zbývající třetiny vlivem kombinovaných faktorů. Existuje proto řada vysoce efektivních postupů asistované reprodukce. Žijeme v úžasné době, za dobu dvacetileté historie existence naší kliniky jsme jen u nás pomohli s početím více než pěti tisícům párů, které by se jinak musely naděje na miminko pravděpodobně úplně vzdát,“ uzavírá lékařka.

Autor: Anna Pivodová