Test menopauzy

Autor: Markéta Kohoutková 10 otázek, jak snadno rozpoznat příchod klimakteria.

Po oslavení čtyřicítky se většina žen alespoň v koutku mysli začne zabývat otázkou, kdy přijde obávané klimakterium. Nejčastěji klimakterium nastoupí kolem 45. roku, slovo v této otázce má ale především genetika a též životní styl. Právě životní styl v čele s jídelníčkem hraje hlavní úlohu i v potlačování nepříjemných symptomů přechodu, jako jsou návaly pocení, únava, změny nálad či psychická nepohoda. Pozorujete na sobě některé z těchto projevů? V následujícím článku si můžete mimo jiné otestovat, zda se již k přechodu blížíte.

Klimakterium neboli přechod je obdobím, kterým si dříve či později projde každá žena. Jeho první příznaky se zpravidla ohlásí šest až sedm let před poslední menstruací, takzvanou menopauzou. Ta dle statistik nastává průměrně kolem 51. roku života ženy, začátek klimakteria tak lze zpravidla očekávat pár let po oslavení čtyřicítky. Výjimečné ovšem nejsou ani případy, kdy se přechod ohlásí až kolem padesátky. Na opačném konci škály pak stojí případy takzvané předčasné menopauzy, která může postihnout i ženy hluboko pod 40 lety.

„Na dobu nástupu klimakteria a menopauzy má vliv řada faktorů a mezi ty se vedle zdravotního stavu nebo životního stylu řadí především genetika. Ženy by se tudíž měly u svých matek a případně i babiček informovat, kdy se příznaky přechodu začaly objevovat u nich a kdy přestaly menstruovat. I když je téma klimakteria poměrně intimní a řada žen o něm nerada hovoří, alespoň hrubá představa o tom, kdy je může postihnout, jim dává možnost se na všechny nepříjemné projevy dopředu připravit,“ říká gynekolog a sexuolog Pavel Turčan, který mezi preventivními opatřeními doporučuje i zařazení vhodných doplňků stravy s obsahem látek, vitamínů a minerálů, jež s projevy klimakteria pomohou. Ženám se osvědčil například doplněk stravy Sarapis Plus s mateří kašičkou, která má příznivý vliv na hormonální aktivitu, s extraktem ze šalvěje, chromem, železem a selenem či s vitamíny K a D3.

Máte podezření na nástup klimakteria? Otestujte se!

To, zda již u vás klimakterium neťuká na dveře, můžete zjistit rychlým testem. Stačí odpovědět ano či ne na následující otázky.

TEST příchodu MENOPAUZY

1. 1.         Je vám více než 35 let?  ANO / NE
   1. 2.         Trpíte rušivými návaly horka (intenzivními a náhlými pocity horkosti doprovázenými nadměrným pocením)? ANO / NE
2. 3.         Zažíváte nezvyklé změny nálady (například smutek, podrážděnost)?  ANO / NE
3. 4.         Jsou vaše prsa citlivější nebo jemnější než obvykle? ANO / NE
4. 5.         Trápí vás vaginální suchost nebo bolestivost při pohlavním styku? ANO / NE
5. 6.         Snížila se vaše chuť na sex nebo prožitek z něj? ANO / NE
   1. 7.         Zpozorovala jste na své pokožce znatelné změny (například je sušší než obvykle, máte více ochlupení, trápí vás akné)? ANO / NE
6. 8.         Cítíte se více unavená či máte potíže se spánkem? ANO / NE
7. 9.         Je vaše perioda méně pravidelná, případně krvácíte silněji? ANO / NE
8. 10.      Máte problémy se soustředěním nebo pamětí? ANO / NE

Vyhodnocení testu příchodu menopauzy

ANO 0 až 3x

Pokud jste odpověděla „Ano“ třikrát a méně, zdá se, že do klimakteria zatím nevstupujete. Mějte však, prosím, na paměti, že klimakterium někdy může nastat i bez průvodních symptomů.

ANO 4 až 6x

Odpověděla jste „Ano“ čtyřikrát až šestkrát? V tom případě vykazujete některé symptomy typické pro nástup klimakteria. Doporučujeme konzultaci s lékařem, který nástup přechodu potvrdí, nebo vyvrátí, a vyhledání informací, na co se připravit.

ANO 7 až 10x

Odpověděla jste „Ano“ sedmkrát a více? Pak je velmi pravděpodobné, že klimakterium již prožíváte. Určitě navštivte lékaře, který vám pomůže zvládat projevy klimakteria. Pamatujte ale též, prosím, na to, že některé z uvedených příznaků mohou být signálem vážnějších problémů a není radno je podceňovat.

S příznaky bojujte hlavně úpravou jídelníčku a fyzickou aktivitou

Jak již je z uvedeného testu patrné, příchod klimakteria se u většiny žen projeví nástupem řady typických symptomů, z nichž nejběžnějšími jsou zmíněné návaly horka a zvýšené pocení, nepravidelná menstruace, náhlé změny nálad, únava, bolesti hlavy, snížení libida, vaginální suchost či zhoršení stavu pokožky, vlasů a nehtů. Všechny tyto projevy jsou poměrně dobře pozorovatelné, vedle nich ovšem existují i další, skrytější a také vážnější. „Mezi nebezpečné chronické příznaky přechodu, které se často označují jako metabolický klimakterický syndrom, patří například zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu nebo centrální mozkové příhody. V reprodukčním věku byly ženy před těmito riziky chráněny vyšší hladinou estrogenu. S jeho úbytkem však dochází k oslabení této ochranné funkce a kupříkladu riziko srdečně-cévních onemocnění se tak dostává na přibližně stejnou úroveň, jako je tomu u mužů,“ varuje MUDr. Pavel Turčan.

Jak si tedy od příznaků klimakteria ulevit nebo je zmírnit? Základem by měla být změna či úprava životního stylu. S návaly horka a pocením, ale také s psychickým stavem, únavou či přibíráním na váze můžete bojovat především úpravou jídelníčku. Omezit nebo vynechat by ženy v přechodu měly silně kořeněná jídla, cukr, sůl, kávu a alkohol, a naopak více by měly jíst potraviny s vysokým obsahem vápníku a železa, ale také fytoestrogenů – rostlinných hormonů, které mají podobnou strukturu jako ženské pohlavní hormony. Nejbohatěji jsou fytoestrogeny zastoupeny v červeném jetelu, sóji nebo kanadských brusinkách. Jsou rovněž obsaženy v doplňcích stravy určených přímo pro ženy v období klimakteria, jako je například Sarapis Plus či Sarapis Soja. Fytoestrogeny společně s dalšími vitamíny a minerály pomáhají také na snížené libido, při vaginální suchosti zase pomohou čípky s kyselinou hyaluronovou nebo vhodný lubrikant. Prevencí obávané osteoporózy je poté zvýšený příjem vápníku, vitamínu D či vitamínu K2, a zejména vhodná a pravidelná fyzická aktivita, v případě kuřaček rovněž skoncování s kouřením. Poslední dvě jmenované položky působí také jako preventivní opatření proti rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.

Autor: Markéta Kohoutková; foto: Internet