Babička chystá polévky pro podzimní dny.

Milé babičky a milí dědečkové, nevěřím tomu, že podzim je důvod ke skleslosti. Když si to budeme připouštět, může k té skleslosti dojít a co potom s tím? Každé roční období má svá pro a proti a svůj vliv na mladé i straší lidi.

Autorka: Irena Novotná.

Udělejme si pohodičku.

Záleží na tom, jak si upravíme svá obydlí, aby nás těšilo a cítili jsme se v něm dobře, jak se budeme stravovat, abychom si dopřáli nejen dobré jídlo podle chuti, ale také posílili organismus o důležité  vitamíny a stopové prvky (sodík, draslík, hořčík apod.) jejichž nedostatek dokáže pěkně potrápit, což se ukáže v krevním obrazu, pokud vám ho lékař zajistí odběrem krve, a posléze zjištěním hodnot laboratorním rozborem. v laboratoři. Pokud jsou v normě, můžeme být klidní, pokud ne, můžeme je vhodně doplnit.

Zapátrala jsem v domácích receptech, která jídla jsou vhodná pro získání potřebných látek pro organismus, chuťově přitažlivá a na přípravu jednoduchá. Budeme mluvit o zeleninových a masových ingrediencích, které velmi dobře splňují všechna očekávání na chutné jídlo a také užitečné pro potřebné procesy, důležité pro naše zdraví a kondici.

Polévky.

Myslím, že pro takovou cílenou výživu nejlépe slouží polévky, z nichž některé dokáží svou sytostí a bohatostí ingrediencí nahradit druhý chod, jak jsme zvyklí, ještě navíc, když do nich přidáme zavářku a nabídneme pečivo v pěkném košíku. Vím, že mnoho rodin má už své zaběhlé recepty, které jsou chuťově osvědčené, generačně odzkoušené a oblíbené. V tomto článku Vám babičky a dědečkové nabídnu polévky, jejichž recepty pocházejí z třicátých let minulého století a vařily se v evropských hotelech. Nemusíte se obávat, že nezvládnete jejich přípravu. Jsou poměrně jednoduché a kouzlo jídla se projeví během vaření. Okouzlíte i své dorostlé děti a vnoučátka, která se často ošívají nad jim neznámým jídlem, s kterým se nesetkávají ve školkových a školních jídelnách. Tak budou mít překvapení u babiččina a dědečkova stolu.

Recepty.

Čistá silná polévka s petrželkou.

Vezměte 200–300 gr libového hovězího masa a 125 gr libového vepřového masa a obě rozsekejte. Poté maso vložte do kastrolu a vmíchejte do něho jedno malé vejce. Vše zalejte 1 ½ litrem silného odvaru z drůbeže (který si připravíte předem z jedné půlky kuřete). Pak přidejte nakrájenou zeleninu, špetku kerblíku nebo petrželky a druhou půlku již upečeného kuřete, na hrubo rozsekanou. Postavte pak kastrol na mírný oheň a míchejte vařečkou až do chvíle, než se začne vařit. Potom kastrol odtáhněte na okraj a tam jej nechte stát 10 minut. Tento odvar, zbavený mastnoty přeceďte přes sítko a nalijte do polévkové mísy. Polévku můžete zahustit podle své chuti a zvyklosti.

Tato polévka určitě bohatě nahradí druhý chod a je na strávnících, zda si k ní dopřejí i pečivo.

Zavářka do zeleninových polévek.

Chřestové hlavičky, zelený hrášek a mrkev – karotku, kytičky květáku podlijte trochou vody, posypte špetkou cukru a nechte je vysmahnout. Takto připravená zelenina je výborná jako zavářka do silných zeleninových polévek. Podle zeleniny, kterou použijete může pak polévka nést i svůj název.

Silná krupicová polévka.

Na okraji plotny udržujte ve varu (podle potřeby) asi 2 litry masitého odvaru a zavařte do něho 120 gr krupice (přiměřeně k zvolenému množství odvaru) , buď hrubé, nebo hladké), za stálého míchání, aby nepovstaly žmolky. Poté ji vařte ještě 10 minut. Sesbírejte z polévky pěnu a nalejte ji do polévkové mísy. Tuto polévku lze zadělat žloutkem.

Chlebová polévka.

Chlebová polévka je nejchutnější z čerstvého, pro ni zvlášť uvařeného odvaru. Nakrájejte ani ne do třetiny polévkové mísy tenké plátky housky nebo pšeničného chleba. Pak je zalejte masovým odvare, Podává se zeleninou z onoho odvaru. Množství se počítá podle počtu osob.

Zavářky do vývaru.

Dejte splejchnout 70 gr na kostečky nakrájené slaniny a když počíná žloutnout, dejte na ni na kostky rozkrájené žemle a duste je. Pak přidejte na drobno nakrájenou cibulku, nechte vše podusit a poté vychladnout. Mezitím dobře utřete 125 gr mouky se dvěma žloutky a vmíchejte do udušené slaniny a housky, aby povstalo hodně měkké těsto. Přisolte je a nechte po důkladném promíchání dlouho stát, pak nadělejte z něho pěkné malé knedlíčky a zavařte je do procezené vývaru.

Už jste zkoušely uvařit polévku ze zeleninových kaší? Zde příklad.

Polévka z kaše ze zeleného hrášku s osmaženou houskou.

Uvařte na prudkém ohni ve slané vodě zelený hrášek (i rozmrazený) hrášek. Přidejte kytičku z petrželky, z malé hlavičky salátu a z 1 cibule, spolu svázaných: jakmile je hrášek uvařen, sceďte jej, dejte okapat vodu a pak jej prolisujte. Tuto kaši zalejte řídkým odvarem, Polévku proceďte do jiného hrnku a uveďte do varu za stálého míchání, ihned po prvním varu hrnek odtáhněte na okraj ohně, seberte z polévky pěnu a po 10 minutách do ní vhoďte špetku cukru, Pokud polévka ztratila po vaření svou barvu, osvěžte ji máslem, zbarveným špenátem. Do této polévky se dává osmažená, na kostečky nakrájená houska. ¨

Španělská celerová polévka.

Rozkrájíte jeden pěkný celer a ve studené vodě je uveďte do varu, Poté ho dejte odkapat a duste jej ve 40 gr. Másla. Posypte jej trochou soli špetkou cukru. Když se šťáva hodně svaří, zalijte celer sklenkou hovězího vývaru nebo vody a duste jej tak dlouho, až se odvar nebo voda vydusí. Pak prolisujte vše sítkem a povstalou kaši zalijte potřebným množstvím odvaru na zadělané polévky. Proceďte tuto polévku žíněným sítkem. Ohřejte ji a zadělejte dvěma žloutky 2 rozkvedlanými žloutky v trošce vody nebo odvaru a dodejte ji chuti přidáním 50 gr. másla. Za zavářku použijte 75 gr rýže uvařené ve slané vodě.

Hrachová polévka.

Uvařte do měkka hrách, který jste nechali přes noc namočený ve vodě. Rozmačkejte jej a prolisujte, přidejte nepatrné množství majoránky, špetku rozsekané petrželky a 2 vařené, sítkem prolisované brambory. Brambory nahrazují jíšku, ale polévku lze zapražit i světlou jíškou. Po přejití několika varů vlijte polévku do polévkové mísy na kostečky housky, osmažené v másle, nebo je podávejte k ní zvlášť.

Předávám Vám tyto recepty, milé babička a dědečkové, k inspiraci a k zamyšlení, jak je ještě využít pro vlastní chuť a vkus. Mně se na ich líbí, že jsou popsány postupy, které jsou u vaření důležité a jinak se fantazii meze nekladou.

Zdroj: Suchá, Gabriela, Vaření jedna radost, Francouzská kuchařka doplněná předpisy kuchyně české, slovanské a mezinárodní. Praha 1939.