O předvánoční náladě, aneb smutek se nevede.

Milé babičky a milí dědečkové, stejně jako loni, tak i letos myslíme na vánoce. Někdo v souvislosti s vírou, jiný zase se těší na to, že se rodina sejde a oslaví tento čas podle svých zvyklostí.

Vánoční přípravy jsou též vzpomínkou na ty blízké, které nejsou už mezi námi, a hlavně na to, jak připravovali svá překvapení, aby ten večer byl co nejhezčí a nejsvátečnější. To přináší i smutek a možná se ten smutek vloudí do naší předvánoční nálady. Zítra nemusí být to, co bylo včera, ale může být něco jiného, co vrátí člověku energii a radost z toho se podělit s ostatními o dobré pocity z těšení se na shledání a na pohodu u vánočního stolu s blízkými lidmi.

Mezi námi jsou také osamělí lidé, kteří nemají to štěstí, že budou mít vyzdobený stůl s dobrotami a ty nejbližší kolem sebe. I ti mají svůj způsob, jak si ty dny zkrášlit, aby nabrali sil vstoupit do dalšího roku svých životů. Pokud žijí blízko nás, buďme k nimi vlídní, protože vánoční čas je šance k odpuštění, pokud se stala křivda, či k bližšímu seznámení se s lidmi, kteří žijí v blízkosti a mohou se stát našimi přáteli, které můžeme příště přizvat ke svátečnímu stolu.

V naší společnosti jsou různě narušené mezilidské vztahy, ale jinde to není o nic lepší; takové vztahy jsou i v některých rodinách, na pracovištích i v jiných prostředích, v kterých se lidé scházejí, třeba u lékaře. Jsou chvíle, kdy jedno slůvko od jednoho člověka může vzbudit lítost u druhého a způsobit mu citové trauma, aniž kdo zamýšlel ublížit a vyvést z rovnováhy. To se stane i jinak silným jedincům, kteří zrovna prožívají nějaký problém a neumí se s ním vyrovnat. I takový silný jedinec nečekaně zareaguje nepřiměřeně. Ale všechno se dá napravit, když umíme odpouštět, pokud nejsme sebestřední a nepřikládáme takovému případu přehnanou váhu a nedovolíme, aby nás něco zlomilo, co za to nestojí.

Myslím, že to vánoční ztišení by mělo sloužit k tomu, aby se ty energie mezi lidmi upokojily a zklidnily, protože nás nejvíce ničí stres, a to všichni víme, z toho, jak nepřiměřeně naše ego přijímá negativní energie od druhých lidí. Proč? Je to přeci jen a jen problém toho, kdo v určitou chvíli ublížil a on by se měl s tím vyrovnávat, protože neměl na to právo. Je to o úctě člověka k člověku, která má bohužel trochu slabý hlas, než by se v některých případech ohlásila ve svědomí. A to svědomí umí pěkně potrápit, jenže hrdost, pýcha, zbytnělé ego nedokáže vyslovit to kouzelnou větu – můžete mi odpustit? Když řeknete upřímně – odpouštím vám, spadne z vás tíha z křivdy, drzosti, neomalenosti, vulgarity a přestane hloubit v duši ty své nepěkné cesty k negativním myšlenkám, které nám zrovna neposlouží ke zdraví a vnitřnímu míru.

V našem dosahu je několik vzácných lidí, kteří dokáží mediálně narovnat náladu. Můj oblíbenec byl František Nepil, který není sice mezi námi, ale jeho milé povídání určitě ze světa nezmizela, jsou dosažitelná na youtube a DC nahrávkách; chtěla bych při této příležitosti vzpomenout na našeho zesnulého Slavíka, Karla Gotta, jehož vánoční koncerty už nikdy na živo neuslyšíme a neuvidíme. Ještě je to všechno ještě příliš živé. Všichni asi právem prorokují, že nebude mít dlouho za sebe náhradu, ale třeba po té náhradě ani neprahneme. Člověk je skutečně nenahraditelný. Pro brněnské posluchače je takovým krásným hlasem redaktor a historik Josef Veselý, který nás celé roky se svými kolegy provází toulkami české minulosti a jiní lidé, kteří dokáží svým projevem rozveselit buď na radiových vlnách či v televizi. A já nejraději poslouchám rozhlas, je takovou dobrou kulisou, když je doma moc velké ticho. Když se blíží ten pochmurný zimní čas, kterého někdy vystřídá sluneční den, je dobré si udělat program pro radost a nenechat ty chmury vstupovat do svého nitra. To je též rada mého lékaře, který mi místo léků poradil, abych vždycky upřela pozornost jinam a ono se mi to vyplatilo.

Nyní o jiné stránce života. O jídle a mlsání.

Přemýšlela jsem o receptech, které bych Vám mohla nabídnout k předvánoční a vánoční pohodě.

Jablkový dort.

Ten určitě bude chutnat nejen Vám, ale také jiným lidem, kteří si přivedou děti, na zvanou návštěvu.

Ingredience:

Dort.

3 vejce

90 gr moučkového cukru

59 g polohrubé mouky, asi 5 jablek.

Náplň

0,125 l mléka, 2 lžíce pudingového prášku, 159 g másla

150 gr moučkového cukru

½ balíčku vanilkového cukru.

Poleva

100 g čokolády

70 g másla.

Jak dort uděláme?

Jablka nastrouháme a vložíme do dortové formy vyložené pomaštěným alobalem. Potom připravíme těsto. Žloutky utřeme s cukrem a po částech přidáváme mouku a nakonec sníh ušlehaný z bílků.

Těsto nalejeme na jablka a pomalu pečeme.

Vyklopíme naopak, odstraníme alobal a dort necháme vychladnout. Jablka potřeme náplní a polejeme čokoládovou polevou. Dort můžeme místo polevy potřít ušlehanou šlehačkou a posypat strouhanou čokoládou.

Příprava náplně: Z mléka a pudingu uvaříme kaši. Po vychlazení přidáme máslo rozmíchané s cukrem a všechno dobře vymícháme.

Příprava polevy:

Máslo rozehřejeme, přidáme nalámanou čokoládu a vymícháme v hladkou polevu.

Autorka: Irena Novotná

Zdroj pro recept: z rodinného archivu.