Hurá na šmejdy

Autor článku: Jiří Vodička Bože můj, bože můj, slyším na schodech když se vracím z nákupu v obchodě a otvírám dveře do chodby domu s pečovatelskou službou pro důchodce v kterém bydlím.Podívám se vzhůru na schodiště odkud se ozývá ten srdcervoucí nářek a se schodů se proti mě řítí vyzáblý mužík v černém rozevlátém kaftanu s vytřeštěnýma očima.Sakra co se to tady děje?

Blesklo mi v hlavě, uhnul jsem mu a přitiskl jsem se k zábradlí, aby mne nesrazil se schodů a spěchám do patra, odkud slyším hulákat, rozkacenou moji sousedku babču Drápalku, mávajíc berlou.Já ti dám výhodný nákup ta darebáku, já ti dám exkluzívu ty jeden šmejde a za rozkacenou babčou Drápalkou na chodbě našeho domova fandilo početné obecenstvo bábrlinek, které si nenechalo ujít tuto schodišťovou defenestraci, za jejich mohutného fandění. Jen mu dej, jen mu dej Mařko šmejdovi jednomu, jen mu dej parchantovi jednomu, pokřikovali na prchajícího podomního obchodníka hrozíce mu holemi.Co se tady děje? Otočil jsem se s dotazem na mojí sousedku, která tomu prchajícímu zjevení s vytřeštěnýma očima podrazila nohy holí, až se rozplácl u vchodových dveří a vítězně zavyla, to máš za Andělku šmejde.To jsem mu jich nandala šmejdovi vítězně jásala babča Drápalka podvodník jeden podvodnická.

Že prý nezničitelné žárovky které vydrží až do smrti a prý za pouhý pakatel tři tisíce a hned mi lezl do bytu.Hned jsem poznala na tom jeho podlézavém úsměvu že je to zase ňákej podvodník tak jsem ho hned přetáhla berlou až mu luplo v kříži. To má za Andělku podívala se na mne s vysvětlením, moje sousedka, neboť jsem stále nebyl schopen slova, z toho to.prožitku.Andělka chudák doplatila na takové to podvodníky nalítla na podvodnici která jí nabízela jménem jaké si pojišťovny Viana darovací smlouvu na mobilní telefon.Vloudila se k ní do bytu pod záminkou že jde kolem, potřebuje nutně na hajzlík, Andělka jí pustila k sobě,pak se do ní ta mrcha vychcaná navezla, oblbla ji a Andělka je taková bezelstná trouba, skočila ji na její lest a nevědomky tý potvoře podepsala podstrčenou smlouvu na jakou si pojistku a místo telefonu jí přišla exekuce.Stálo ji to patnáct tisíc a nic jí nepomohlo ani dopis na organizaci pro lidský práva ani dopis presidentovi, každej se na ni krac vajc vyprdnul.

Máš recht, přidala se stará Sajfrtka.V týhle podivné demokratické republice, má zelenou každej kdo chce okrást starou bábu a na tuto spravedlnost jsem vstávala ve tři v noci do kravína a dřela v zimě v mrazu svátky nesvátky za pár šupů . Kopnou do nás jak do hadráku dokud dřete tak jste jim dobrý, aby jste platili daně a jak nemůžete tak jste každýmu z těch nahoře ukradený takhle a naznačila pohybem ruky plácnutí do zadku. Kde jakej šmejd využívá toho že už nám to tolik nemyslí a snaží se nás okrást protože ví že na důchodcích mají exekuci jistou. A ti nahoře ti na nás kašlou. Jen si vzpomeňte na starýho Korejtku od vedle.Udělalo se mu zle, odvezli ho do špitálu, po roce se vrátil, měl odmontovanej elektroměr a v kastlíku měl účet na nedoplatek elektřiny na osum tisíc od čezu. Přesto že se odvolával že byl rok ve špitálu a že nic nepropálil bylo mu to prd platný a když už toho měl dost, vzal těch osum tisíc zaplatil to a co nebylo.

Sajfrtka se rozpálila.Parchanti zlodějský, hned měl v dopisním kastlíku výměr od exekutora na třicet tisíc.A odvolával se na ochránce lidských práv, Ministerstvo spravedlnosti a až k presidentovi to šlo, ale prdlaz to měl platný od presidenta mu přišlo doporučení ať si požádá o podporu jestli že má bídu.No jó.Je to šupárna, hlavně že dávají amnestie vrahounům a lemplům, zakončila Sajfrtka sérii kritiky na naše zákonodárství a ostatní babči které se s radostí zúčastnili defenestrace podomního obchodníka a pokyvovaly součastně hlavami.Á heleme se přišli vyžírkové,upozorňovala na přicházející famílii, babička Koukalová. Hele ženský starej Kovařík bere důchod a ti jeho nenažraní parchanti ho přišli zase vyždímat a babičky se pomalu sunuly ke vchodovým dveřím aby měly lepší výhled na pošťačku, která tam vyplácela dědovi Kovaříkovi důchod a lipovou alejí se k pečovatelskému domu blížila jeho početná rodina, která jak podle slov babči Koukalky číhala někde za bukem, aby mohli dědečka vyždímat.Hele Koukalko, přerušila sledovačku vyžírků, místní drbna Mrázková, které říkali v domově s pečovatelskou službou místní zpravodaj. Jestli pak víte že se nechal dědek Macounů tetovat. Có žé ? Otočila se nahluchlá Kroupová aby jí nic neuteklo.A kam? Nastavila nahluchlé ucho.No přece na prdel,Opáčila Mrázková dědek bláznivá,asi se zblbnul do mladý šťabajzny a když dědek maká na zahradě a když se ten starej kozel vohne v trenýrkách, čumí mu tam hlava kance, řechtala se stará Korejtková která léta pracovala s dlaždičema a neměla pro řízné slovo daleko.Myslím na té jeho perdeli a né tam vepředu tam má prej dědek Macounů už dávno vysušíno. Vysvětlovala babka Korejtková když viděla rozesmáté tváře svých spolubydlících, které se podíleli na defenestraci nevítaného obchodníka který se k nim vetřel s podvodným úmyslem jak si přilepšit s nečestným způsobem na seniorech.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet