Dárců krve je stále nedostatek

Autor: Kateřina Jíchová České nemocnice v poslední době hlásí problém s nedostatkem zásob krevních transfuzí. Na vině zřejmě i strach dárců z nakažení koronavirem.

Nedostatečnými zásobami krve ale podle Společnosti pro transfúzní lékařství trpí Česká republika dlouhodobě.1 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) motivuje své klienty k dárcovství formou příspěvků. Loni jim přispěla bezmála 7,3 milionu korun.
Podle Červeného kříže je v českých nemocničních transfúzních zařízeních registrováno cca 233 000 pravidelných dárců. Pro optimální stav doporučuje Světová zdravotnická organizace ještě o 150 000 více.2 „Svou roli v současnosti hraje pravděpodobně i obava potencionálních dárců krve z toho, že se při návštěvě zdravotnického zařízení nakazí koronavirovou infekcí. To zájem o dárcovství snižuje,“ upozorňuje MUDr. Vít Bárta, primář anesteziologicko – resuscitačního oddělení Nemocnice Jihlava.

Příspěvky od pojišťovny i sleva na daních
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR motivuje nové i stávající dárce příspěvkem na vitamíny či léčebné procedury. „Za alespoň dva nepříspěvkové odběry krve mohou dárci čerpat 250 korun na nákup vitamínů a minerálů. Za šest odběrů v průběhu maximálně dvou let pak mají dárci nárok na příspěvek na léčebné procedury, až do výše 5 000 korun,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.
„V roce 2019 využilo příspěvku z našeho fondu prevence téměř 6 000 dárců krve, jimž jsme vyplatili celkem 7 242 000 korun. Z toho více než 800 tisíc čerpali na vitamíny pro dárce krve, přes 2,5 milionu korun činil příspěvek na léčebné procedury a téměř 4 miliony pokryly výdaje na léčivé přípravky, potravinové doplňky, ambulantní rehabilitaci, stomatologii (nehrazené z veřejného zdravotního pojištění či na pravidelné sportování,“ doplňuje Hana Kadečková.
Dobrovolní dárci mají v den odběru ze zákona nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, za každý odběr krve si pak mohou snížit základ daně z příjmu až o 3 000 Kč. Pravidelné bezplatné dárce navíc každoročně oceňuje Český červený kříž.

Bohatší země = více krve
Podle Světové zdravotnické organizace stoupl počet darovaných jednotek krve od roku 2008 do roku 2015 o téměř 12 milionů. Celkem 78 zemí má více než 90 % zásob krve od dobrovolných dárců, 58 zemí však shromažďuje přes polovinu svých krevních zásob od rodinných příslušníků či placených dárců. Problémem je, že zhruba 42 % dávek krve odebraných po celém světě pochází ze zemí s vysokými příjmy, které jsou domovem pouze pro 16 % světové populace.3

Jak darovat krev?
Podle informací ministerstva zdravotnictví fungují zařízení transfuzní služby i během pandemie koronaviru, i když za zpřísněných hygienických podmínek.4 Darovat krev mohou dospělí ve věku od 18 do 65 let s minimální tělesnou hmotností 50 kg. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, tzn. že dárce krve netrpí, ani v minulosti neprodělal, žádnou vážnou či chronickou nemocí, a neužívá některé léky. „Při jedné návštěvě je dárci odebráno asi 450 ml krve. Toto množství dokáže tělo nahradit během pár hodin. Mezi odběry by měl být minimální interval 10 týdnů. Muži mohou darovat krev čtyřikrát ročně, ženy třikrát,“ doplňuje MUDr. Vít Bárta.

Autor: Kateřina Jíchová; Foto: Internet