Čocht baroni 17

Autor článku: Jiří Vodička Tak já se jdu hodit do gala vzal jsem si od Bédy kytici kterou mi podával a upaloval jsem do patra do našeho apartmánu, vyšlechtit se abych udělal dojem a aby mi Janička neomlátila kytku o hlavu až ji budu žádat o ručičku,zatím co se Béda šel věnovat naší společnosti aby zamaskoval mojí nepřítomnost.

Vhupnul jsem pod sprchu, musím být v tak slavný a památečný den jako ze škatulky. Prohnal jsem mezi zuby kartáček, vykloktal si pusu ústní vodou,přejel jsem si tváře strojkem na holení s žiletkou Olimpus která při holení vydávala zvuk jak jehla na staré gramofonové desce,naplácal jsem si na tváře Pitralon a vrhnul jsem se k almaře s mojí garderobou.Tak co pak to tu mám,prohraboval jsem své svršky ve snaze vyšňořit se pro tuto vzácnou a slavnostní příležitost, abych okouzlil Janičku a náhodou mi neomlátila kytici o hlavu až před ní pokleknu.Á maturitní šaty hodí se, ještě že jsem je nedal do frcu,když mě bylo ovej, a prázdnou šrajtofli.Udělaly mi ale dobrou službu,když jsem je za mírný poplatek půjčoval na svatbu, na prodlouženou na tanečních a jeden pohřeb.Nu miláčkové a teď posloužíte mě při mém velikém životním kroku.Hedvábná košile tu jsem dostal od Janičky k našim prvním společným vánocům ani nevím kolik za ni dala na černém trhu, ale asi hodně a pravé italské lakýrky ruční práce,žádná sérijovka od Bati.Okartáčoval jsem šaty ještě mi sedly figuru mám stále stejnou,což mne potěšilo,plivnul jsem na lakýrky aby chytili lesk a z mého kufru na dně skříně jsem vytáhl krabičku s rodinným šperkem, který si předávala naše rodina po celé generace,zlatým prstýnkem s malým namodralým briliantkem. Ještě jednou jsem se vzhlídl v zrcadle máznul si vlasy brilantýnou popadl kytici a vykročil ke schodům vedoucím do jídelny.Ťuky ťuk,klepy klep zklepal jsem na zavřené dveře jídelny,odkud zazníval halasný smích otevřel jsem dveře a stanul v jídelně s pugetem v ruce.Vypurýrovanej vyfešákovanej a navoněný.Jejda, vyprska smíchy Táňa ale hned nasadila vážnost,kterou stěží zakrývala škubající se koutky úst,při upřeném pohledu na mé lesknoucí se boží hodové lakýrky.Óh vydechla Janička když mne viděla stát na prahu jídelny s tím obrovským pugetem býlích růží a ostatní na mne hleděli jakoby viděli osmý div světa.No ťé pic vyhrknul Lojzík,tady bude nejspíše nějaká audience no tak to abychom Vás tady nechali o samotě, abychom Vás tady nerušili a už se zvedali že se přemístí do jiné místnosti aby nám dopřáli k trochu soukromí k mému vyznání lásky a požádání o ruku mé milované.Jen seďte nikam neodcházejte,neboť teď budete svědky nebeského úkazu který již nikdy nespatříte,posadil jsem je zpět na svá místa a poklekl jsem před mou milovanou Janičkou,podávajíc ji kyticí býlích růží,se slovy.
Janičko má veliká milovaná a heboučká lásko.Těmi to slovy tě žádám,staň se mou paní,buď po mém boku v dobrém i zlém a ž do konce našich společných dnů a při posledních slovech jsem Janičce položil do dlaně kazetu s prstenem po babičce s dovětkem.A na znamení tvého souhlasu,přijmi ode mne tento rodinný šperk,který věnoval můj dědeček babičce,když ji žádal o ruku babička mé matce a já jej teď věnuji tobě,pokud jej přijmeš.No konečně vydechla Janička se slzami v očích a objala mne rukama okolo šíje.Konečně jsem se dočkala těchto tvých slůvek lásky a něhy po kterých jsem tolik toužila.To víš že si přeji být jen tvá a jen tvá až do konce našich společných dnů.Po těchto slovíčkách plné něhy,Janička otevřela krabičku s prstýnkem a neskrývajíc obdiv nad krásným šperkem podala mi jej se slovy.Prosím miláčku navlékni mi jej ty Jiříčku,moc to pro mne znamená.Po těchto slůvkách lásky které mne zahřály u srdce,jsem uchopil Janičky heboučkou tlapku do své dlaně a navlékl jsem na její prsteníček,ten nádherný kroužek,zavazující nás k společnému plutí po obláčcích lásky.Hurá hurá sláva, zajásali naši přátelé a spustili potlesk,zatím co já a Janička jsme si vychutnávali zásnubní objetí.A bude se slavit ozvalo se za chvíli mezi dveřmi kde stála Táňa v ruce kozáckou šavli v druhé láhev šampáňa a vedle ní Lojzík s bednou zaprášených lahví tohoto opojného nápoje.A takhle mne to učil dědeček, Táňa se rozmáchla a urazila šavlí hrdo láhve se šampaňským pod které bleskurychle Janička nastavovala broušené číše na zásnubní přípitek.Na naše snoubence pozvedli všichni číše s bublinkovým mokem a připili nám na náš společný budoucí život.ještě jednou dáme repete,Béda si vzal šavli od Táni a zkusil to samé co učil Táňu její dědeček a ku podivu povedlo se,a tak Béda utínal jednu láhev opojného nektaru za druhou až do doby než li se nad vchodovými dveřmi rozezněl zvonek.Koho to sem čerti nesou,zrovna když jsme v nejlepší zábavě jdu otevřít,zvedl se Béda od stolu s dobrotami a šel se podívat ke dveřím na tu pozdní návštěvu.Jen pojďte dále pánové bylo slyšet Bédy hlas z chodby a do jídelny vešel v doprovodu dvou chlapíků se zarputilým výrazem ve tváři.Táničko vedu ti návštěvu hlaholil Béda vedoucí za sebou ti dva zakaboněni kteří nás propichovali očima když vešli mezi naši společnost, zrovna v té nejlepší zábavě a při pohledu na naši bohatou tabuli při oslavě mých a Janičky zásnub.

Vy jste soudružka Tamara Kamenská spustil zhurta na naši Táničku ten menší v montgomeráku s Tyrolákem na palici jako by vypadl z módní přehlídky gestapácké výstroje a vytáhl z tašky jaké si lejstro.Zatím co ten druhý vyčouhlý hubeňour,v jaké si šedé uniformě s červenou páskou na rukávu s nápisem RG, čučel hladově po našich mlsotách na stole a jistě by si dal říci,neboť jeho hladové oči mluvily za něho.Já jsem slečna prosím,já nejsem soudružka já jsem se ještě neprovdala.Usměrňovala Táňa zakaboněného mrňouse, který se snažil aby z něho lítaly blesky, jako by nás chtěl sežehnout, ale Tánička se nenechala zbubákovat a klidně si ukusovala obložený chlebíček se šunkou a přitom mu nastrkovala téměř pod nos, mísu s obloženými chlebíčky.Vezměte si,soudruzi vybízela je Táňa a povězte, s čím Vám mohu pomoci.Vyzáblík s hladovýma očima už už natahoval ruku k míse s chlebíčky jež jim nabízela Táňa ale ten vztekloun mrňouskej mu odstrčil ruku s pohledem, který říkal, počkej ty to slízneš.Přicházíme z městského úřadu,a neseme Vám usnesení z bytového odboru rozvinul ten prťavej vztekloun ten důležitý glejt,který si přinesl aby na nás mohl dělat budliky budliky.Vzhledem k tomu že obýváte sama tento rozlehlý objekt,bylo rozhodnuto,že vám sem bude přidělen nájemník a proto Vás žádáme aby jste nás provedla,touto vilou,abychom z moci úřední vymezili prostory. které budou určeny novému nájemníku předčítal a snažil se Táničku drtit ten prcek svou důležitostí,zatím co ten vyzáblý lunt už žvýkal alespoň čtvrtý chlebíček z druhé strany stolu a bylo mu úplně ukradené že na něj metal mrňous vzteklé pohledy.

Ale milí holoubci usmívala se Táňa,posaďte se u nás,nalejte si kalíšek kořalečky,vybídla je Táňa pohostinsky vezměte si pirožek sama sem je pekla.Posaďte se soudruzi, nerada bych aby se Vám podlomily kolínka, potom co vám sdělím.Já už v této vile nevlastním ani hřebík.Já jsem zde už jenom podnájemnice a zde Vám představuji nové majitelé této nemovitosti a Táňa pokynula rukou ke mně a k Janičce čímž nás představila jako majitelé vily, načež si oba dřepli na nabízené židle, ten vztekloun, s otevřenou chlebárnou a vyzáblej dlouhán který stačil utrousit á sákriž.Oba úředníci seděli s otevřenými ústy a ten prťavý vztekloun ještě zkusil zaůtočit.Vidím že jste to na nás pěkně nahráli a doufám že máte tento prodejní podvod řádně a po právní stránce ošetřený.Ale to víte holoubci, tančila Tánička kolem nich a nalila jim do sklenek kořalku kterou do sebe oba koply bez jakého kolik zdráhání.Tak za prvé tuto vilu jsem neprodala ale darovala každý z těchto nových majitelů vlastní polovinu vily a zatím co jim Tánička vysvětlovala naší darovací transakci. já jsem přinesl,veškeré právní podklady o převodu majetku které nám vyhotovil náš právník.Pánové zde jsou prosím veškeré právní doklady o darování,rozložil jsem smlouvy na stole,tak aby nedošlo k jejich poškození v případě jaké si nehody.Oba mudrci dali hlavy dohromady a snažili se v darovací smlouvě najít nějakou závadu,ale když nemohli objevit něco nad čím by zajásali, rozhodli se odejít a přičemž ten mrňavý vztekloun,složil naše darovací smlouvy a strčil si je do tašky s odůvodněním že si je zapůjčí k odbornému prozkoumání a oba se hnuli ke dveřím.Tak počkat počkat soudruzi takhle se od nás neodchází půjčit si naše doklady bez dohody? Ale takhle přece neodcházejí slušní lidé upozornil jsem je na jejich nepatřičné chování.A to už jim zastoupil cestu ven ve dveřích Béda.A to jste si mysleli vy gauneři že okradete starou samotnou ženskou o barák?Ale vida narazili jste.A teď koukejte vybalit ta lejstra nebo s vámi vytřu podlahu.Oba vyslanci městské úřední moci,zkoušeli vyhrožovat a vykrucovali se tak dlouho až Bédovi došla trpělivost čapnul mrňouse pod krkem vytrhnul mu tašku s doklady já jsem otevřel venkovní dveře a Béda toho vzteklounka nakopnul až vyletěl ze dveří, rozplácnul se před vchodem a jeho kolega ho následoval, ovšem dobrovolně bez požehnání rozzlobeného Bédy.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet