Čocht baroni 23

Autor článku: Jiří Vodička Paninko zahalekal když vstoupili do dveří šenkovny,vedu vám pomocníky,všechno bývalí štamgasti.Už se nemůžeme dočkat až to tu otevřete.

Vždyť to tady byl náš druhý domov.Už jako děti jsme sem běhali z džbánkama našim tátům pro pívo,hráli ochotnické divadlo, vedle na sále a později jsme ze zde seznámili s našimi manželkami na baráčnickém či požárnickém plese Tady tohle byl náš stůl štamgastů který jsme dědili po našich tatících ti zase po dědech a ukázal holí na veliký obdélníkový stůl,nad kterým vyselo na řetízku plechové prasátko pod kterým byl zavěšen bronzový zvonek s řetízkem na uchopení.Dědula se natáhl nad stůl uchopil řetízek,pod zvonečkem a lokálem se ozval pronikavý cinkot.Ještě funguje,vidíte?Paninko ukázal na zvoneček Janince a na toto zazvonění vždy přinesl hostinský na účet toho, kdo si zazvonil rundu pro všechny, co seděli okolo stolu.

Jako rytíři u kamenného stolu z pohádky.Zasmála se Táňa a budete to mít i na dále pánové,otírala omývala zaprášené židle Janička a stavěla jim je okolo stolu.Tak pánové a zazvoňte si,Staříci se sesadili okolo stolu jak ti rytíři na Kamelotu a jeden z nich se natáhl zazvonil a Táňa jim přinesla velké panáky rumu kterou jsem nahonem přinesl z auta tak jak to tam tradice vyžadovala.Pánové tato láhev bude dnes na podnik jako pozornost a postavila jim láhev na stůl.Dědci si cvakli a ten stou sukovicí se zvedl,kamarádi než se do té lahvičky pustíme jdeme na to.A dědci odhodili kabátce a pustili se s námi do úklidu restaurace jako kdyby omládli.Paninko ukázal jeden dědula na polici tady na tý polici vždycky stával dekl se syrečkama a pětilitrovka s utopencema a tady ukázal zase jiný co drhnul pult tady zase byl tabák Taras Bulba a viržinka a šňupáček.Však to tu taky bude pánové jako dříve slibovala Janička jako doma, aby jste se tady cítili jako dříve v pohodičce.Pánové ještě tu pro Vás něco máme za to jak jste nám pomohli uvést hospodu do provozu,když si umývali u umyvadla špínu kterou na sebe nakydali během úklidu,dlouhodobé špíny, která se tam usadila během dlouhodobé nečinnosti v této hospůdce.Posaďte se ke svému kulatému stolu,Ták a tady máte něco co jste si zde dávali a co jste měli rády.A doprostřed stolu postavily veliký hrnec s plíčkami a mísou knedlíků až dědulové vykulili oči.

A berte si pánové Janička jim rozdala hluboké talíře,Táňa jim nakladla každému po celém talíři knedlíky veliké, jako kola od vozu a zalila jim vše až po okraj talířů hustou omáčkou s plíčky.Jejda Jejda paničky to jsme dlouho neměli,jásala stará garda,tak to se nás už nezbavíte.Ještě že šem ši vžal šebou žuby šišlal jeden z dědulů a vyndal z z krabičky na tabák umělé zuby olepené od tabáku a šel si je umýt k umyvadlu, aby jak říkal mohl kousat tu plíčkovou laskominku, kterou už dlouho neviděli na jídelníčku ani doma ani v žádné hospodě.Paninko to je dobrota libovali si ti staří labužníci a baštili až se jim dělali boule za ušima. Víte ti mladí vědí prd co je dobrého,nám to naši mladí nechtějí doma vařit,že prý je to odporné, taková dobrota, podávali si láhev s octem, aby si tu dobrotu dochutili.Dříve to bylo v každé hospodě hudrovali dědci. Když budete chtít, tak tady to bude každou sobotu když sem budete chodit pánové přislíbila jim Janička.Víte co,paninko mě můžete tykat a říkat mi Bohoušek přešel na důvěrnosti,dědula se sukovicí.Tuhle je Rudla a tady tenhle olýsanej havran je Kárl představil svou partu dědulů kteří nás poprvé přišli uvítat k hostinci.Ludvíčku nedáš si taky trošku té staré tradiční hospodské dobroty?Zeptala se Gerta policisty když viděla jak dědulům šmakuje a já se podíval na Janičku hm už Ludvíček s úsměvem po nás hodila očkem Táňa a špitla když šla kolem nás. Už Ludvíček a podala naší zamilované Gertě hrnec s plíčkami a mísu s knedlíky aby svého Ludvíčka obsloužila za což sklidila od Gerty vděčný pohled.

No jo musíme být ohleduplní Grétička se nám zamilovala na první pohled, naklonila se ke mně Janička když jsme se nenápadně šmrdolili, okolo stolu té zamilované dvojice s našpiclovanýma ušima abychom se dozvěděli alespoň něco z toho jejich zamilovaného špitání.Miláčci oznámila nám Gréta,když se ten goliáš kterého hltala zamilovanými kukadly dostatečně napapal slupl dvacet knedlů co ž bych já měl na týden,jdu vyprovodit Ludvíčka, zavěsila se do jeho obrovské tlapy s kterou by mohl bez problémů louskat kokosové ořechy a cupitala vedle něj jako cukrová panenka ke vchodu kde na něj čekala služební Paběda ,která se zhoupla jak koráb v bouři poté co do ní nasoukal své mohutné těleso.Jejda utrousila Táňa když jsme je oknem pozorovali jak se loučí a zasmála se když viděla jak se ta jeho služební prskavka zhoupla, tak to jim ty péra v té hrčce dlouho nevydrží.To je ale kus chlapa básnila Gréta když se rozloučila se svým Ludvíčkem a vrátila se do lokálu celá zrůžovělá a s vláhou v očích.Podívejme jak nám ta Grétička rozkvétá šprýmovala Táňa a podívejme jak jí znachověly tvářičky přiložila si polínko Janička.Ludvíček mne pozval na střelnici a naučí mne střílet chlubila se Gerta.Tak máme dojem že nám tady vykvétá nový románek hmm Ludvíček škádlila ji Táňa.

Vy posměváčci durdila se Gerta však já Vám ty vtípky na mne a na Ludvíčka pěkně osladím.Ještě je potřeba uklidit taneční sál a propláchnout výčepní stolici.Rozdělila nám úkoly.Vždyť jsem to zkoušel a funguje to ohradil jsem se a otočil jsem pípou až z ní vyhrkla voda.No to je sice hezké ale ještě to chce pořádně propláchnout,tak šup do toho a mne nezbývalo než se pustit do demontáže výčepu a ještě notnou dobu nechat prohnět vodu trubkami výčepu než mě zastavila Gerta že už to stačí. Mezi tím už se vytratili i naši dědci a vzali si sebou i ten zbytek v láhvi rumu že prý si jdou prohřát kosti na sluníčko.Za chvíli přijedou pivovarský dívala se nedočkavě Gerta z okna a přivezou nám první várku zlaťáčku tak já si ji narazím jako první a vezmu k tomu Janu ať se otrká, a už jsou tady a vyběhla ven z hospody aby převzala soudky s pivem které spouštěli pivovarští do sklepení. Údržba výčepního aparátu byla lahůdka na dortíčku proti tomu co mne čekalo poté, co jsem smontoval opět výčep a lebedil jsem si v kuchyni u šálečku kávičky s vaječným likérkem.Vychutnával jsem si pohodlíčko polední pauzičky nic nedělání, když se otevřely dveře a z lokálu gazelím krokem s šelmovským úsměvem si to ke mně šinulo mé zlatíčko a posadilo se mi na klín,objalo mne okolo šíje,políbilo a přitulilo se to ke mně.

Miláčku pohladila mne heboučkým pohledem těch svých medových kukadel,přišla jsem se pomazlit zavrněla a opět mne obdařila pohledem plným touhy proti kterému jsem byl bezbranný.Pohýčkal jsem v náručí, to mé heboučké sluníčko a zavřel jsem jí ústa polibkem abych zabránil přílivu slovíček tužících po lásce a naplnění touhy na nesprávném místě a v nesprávné době.Miláčkové konec polední pauzičky, konec mazlení, nakoukla do kuchyně Gerta, můžeme narážet sudy už jsou ve sklepě necháme je chvíli odstát .A mám tu pro našeho chlapa specialitku usmívala se škodolibě na mě a ať si dá pořádnýho panáka než se do toho pustí probrala nás z našeho miliskování Gerta a zavedla mne na dvorek ke dveřím toalet.

Dal jsi si panáka?Zeptala se mne Gerta než jsem otevřel dveře toho strašného,před čím mne varovala.Dal, vždyť jsi viděla jak jsem naklopil flašku s rumem, než jsi mne sem přivlekla odpověděl jsem s pohledem na nápis na dveřích WC a hned mi bylo jasné co se může skrývat za těmi to tajemnými dveřmi.Je to tam od té doby co se to tady zavřelo,dodala mně odvahy a odběhla pryč aby se po chvíli vrátila s gumovými rukavicemi a holinkami tady máš výstroj hochu a podala mi tyto doplňky s jedovatým úsměvem.Obul jsem si holinky o tři čísla větší gumové rukavice a připadal jsem si jak atomový vědec s namočeným ručníkem v octě kolem úst jsem otevřel dveře které ukrývaly tajemství.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet