Čocht baroni 28

Autor článku: Jiří Vodička Tak už máme po legraci se starým Kovandou povzdychl si Béda když se s námi bývalý strážmistr rozloučil a odešel.Škoda byli jsme na něho zvyklí on na nás a vycházeli jsme spolu tak abychom si navzájem nešlápli na kuří oko.

A možná že máme i po blahobytu,zamyšleně dumala s obavou Janička.No jo co teď?Babo raď, neboť každá rada drahá přemýšlel nahlas Lojzík.Posaďte se přátelé,zahájil jsem sezení o tom co můžeme očekávat a na co se připravit.

Domnívám se že je na čase promluvit si o naší budoucnosti.Jak je vidět tak kleště socialistické mašinérie se pomalu uzavírají a nemusí to tak dlouho trvat a smlsnou si i na nás.Drahoušci čekají nás zlaté časy,počal jsem vykreslovat naší zářnou budoucnost.Dost možná že budeme účastníky zázračného přerodu naší společnosti a dočkáme se zázraku kdy poručíme větru dešti,budeme mít každý podle jeho zásluh a potřeb.Budeme radostně pracovat žít a k růžovým zítřkům jít zadeklamovala Táňa, při vzpomínce jak jí vykradli rudí pohůnci barák.Není každý den posvícení ,broukla si Janička do toho mého budovatelského projevu.A nejspíše nastal čas pro nás,ponořit se do toho bolševického blahobytu přidal se Béda a sajrajtu opravil ho Lojzík.
Drazí přátelé,pokud budete mít zájem o práci na šachtě a stát se nositelem světlých zítřků budovatelem a úderníkem,jsem ochoten ztratit za něho slůvko u vedení na našem dole.Neboť u nás mouřenínů je vždy nouze o fachmanské ruce nabídl nám Toník.Díky za tuto lákavou nabídku hodnotil Tondovo lanaření na šachtu Béda ale pokud vím ta tvoje slavná šachta je poslední štace pro moji nezkrotnou povahu, pracovat pod píchačkami co mi odměřují odpracovaný čas a taky pokud vím tak na šachtu se chodí z trestu když se někde chtějí zbavit někoho nepohodlného a navíc já nejsem stoupencem,hrdinů socialistické práce a když jdu někdy kolem vrátnice do vaší šachty,dělá se mi špatně z těch Leninů,Gottwaldů a hrdinů socialistické práce jimiž je brána na vaši šachtu obložená jak na prvomájovým průvodu.Ale nejvíc mne dojalo a málem jsem byl na mrtvici, když jsem viděl vyset nad branou vaší šachty místo původního názvu Marie, nový název Antonín Zápotocký a vedle vrátnice jakou si zpitvořenou sochu z mramoru toho to dělnického tahouna,v životní velikosti a chyběla mu jen ta tahací harmonika přes rameno s kterou chodil do Kladenských hospod přesvědčovat hornickej proletariát aby zakroutili buržoustům krkem jak to učí ten jejich Gottwald.

Přátelé mne na šachtu nedostanete horoval Béda to se radši dám k Horvátovcům a budu jezdit s popelářským Bobrem.Ráno ve čtyři vyrazíme v deset máme padla,občas něco najdeme v popelnicích a to by jste se divili jaké cennosti lidi vyhazují.A já se dám na svobodné povolání,připojil se Lojzík už jsem si to omrknul pro jistotu kdyby nám šlápli soudruzi na krk.Mám vyhlídku na byznys mytí výloh na obchodech.Štafličky kbelíček na vodu gumové stěrky na klandru a putuješ od výlohy k výloze všude je něco příjemného,prodavačky,podpultové zboží, usměvavé aranžérky za výlohou a taky nikde žádné píchací hodiny.Prosím Vás nemalujte čerta na zeď.Stahujete gatě a ještě nejste u brodu použila Táňa staré pořekadlo aby trošku podráždila naši chlapskou ješitnost.

Vyhřívali jsme se v ranním sluníčku před naší boudou na lavičce před námi se hemžili v uctivé vzdálenosti paběrkáři kterým jsme nechali dnešní forotu černého zlata, kterou nám nafedroval Tonda a byl božský klid.Hned ráno jsme Tondovi poblahopřáli k jejich svátku neboť byl den horníků který se slaví jeden den v roce.Jinak ti co makají na šachtě jako šrouby slaví ještě den svatého berouse to je při každé výplatě,Janička mu k tomuto slavnému dni opekla jeho oblíbenou žemlovku,Toník si lebedil a nemakal, jeho železná obluda stála nad námi na náspu vyhaslá, neboť šachta ten den stála a nepracovalo se.Do závodní kuchyně navezli nedostatkové zboží,jako uherský salám čabajky které byly okamžitě vykoupeny a neprodejné klumpy co leží v obchodech a nikdo je nekupuje prostě ležáky. A vyčůraní obchodníci kteří věděli že ti slavní horničtí úderníci dostanou k tomuto dni věrnostní příplatek,přivedou do závodní jídelny své manželky,trochu už připicnutý chlastem a všechen ten neprodejnej kluprcajk který nikdo celej rok nechce koupit, jim lehce prodají.To je dobrota,Janičko velebil Tonda Janičky kuchařské umění s pekáčem žemlovky na kolenou kterou si ještě přicukroval skořicovým cukrem, tomu říkám sváteční pohoštění to jsi mi udělala radost.Lepší než ten bláznivej hornickej den který oslavují dnes večer v místním kulturáku.No tak to si dnes večer skočíš taneček,Toníku viď? Tak trochu vyzvídala Táňa.

Ani nápad ládoval se Tonda žemlovkovou dobrotou.Napřed se tam bude vykecávat řiditel šachty na pódiu, potom městský papaláši jako čestní hosté,pak tam vyznamenají nějakého údernického šaška předají rudej prápor a začnou společně chlastat a po celou tu dobu mezi chlastem se budou bavit o práci pak se poperou a šachetní doktor bude jako vždy ožralej blejt za oponou jeviště u okna nad hlavním vchodem do kulturáku a druhej den se bude omlouvat těm poblitejm pod tím oknem co přišli do domu kultury za vzděláním že šlo o náhlou nevolnost.Tady mám svůj klídek protahoval se Tonda na sluníčku pohodlíčko a jsem mezi svejma.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet