Čocht baroni 31

Autor článku: Jiří Vodička Chr,chr,chr,přikodrcal se k naší boudě náklaďák, z něhož vyskákali svazáci v modrých s metály na prsou a vrhly se na sajtnu auta s něhož shazovali jaké si křápy bez jakého si určení k využití a jak se později ukázalo že jde o propagační nástroje budovatelského nadšení.

Z kabiny auta se vyloupl Lojzík a s jedovatým úsměvem si vychutnával naše rozčarování.No no zatleskal aby nás probral z úžasu.Proberte se kamarádi stojíte tu jak solné sloupy, přijelo k vám budovatelské nadšení.probouzel nás k činnosti.Vole probudil se Béda z letargie,když svazáci opět naskákali na sajtnu auta odjeli,vole co to tu na nás koulíš obořil se na Lojzu?Zbláznil ses nebo co?Koukám že od tý audience na šachtě ti pěkně hrabe v palici.Lojzo co nám to tady předvádíš za opičárnu? Obořili jsme se na něho.Jak vidíte stavím pro vás Noemovu archu záchrany opáčil Lojza jinak nás tady bolševici sežerou a naklonil se nad hromadou krámů,které tady vyložili svazáci a páčil s ní obrovskou tabuli s nápisem.

Uhlozbit brigáda socialistického svazu mládeže.Šmankoté pojďte mi s tím krámem pomoc,lomozil se Lojzík s tabulí,stojící na šprycli žebříku a vidouc že se dvakrát nehrnem k tomu monštru které se snažil připevnit na průčelí naší boudy.tak nestůjte tam s otevřenou hubou, jak špatně vyřezaní svatí. kymácel se Lojza na žebříku a měl pravdu.Stáli jsme tam stále s otevřenou hubou dokořán a stále jsme nechápali Lojzovo náhlé vzplanutí pro budovatelskou činnost.Hele Lojzo tobě už taky řachlo v palici,prolomil náš úžas Béda.Přátelé hned se s vámi rozdělím o své budovatelské nadšení.připevňoval Lojza tabuli s údernickým nápisem,nad vchodem naší boudy.Dějiny se mění a my se musíme přizpůsobit,pokud chceme přežít v naší sestavě,aniž by mezi nás nasadili nějakou budovatelskou veš,vysvětloval nám Lojzík důvody svého počínání a poreferoval nám o průběhu návštěvy u šéfa šachty když jsme se občerstvovali naší černou bryndou s rumem..Tak to je jasný že už na nás prakticky došlo dospěl k svému názoru Béda.Tak a máme po ptákách bouchnul lítostivě plecháčem o stůl Tonda.Ale nic není zase černé tak jak to vypadá hodil nám záchrané lano Lojza.

Nastala doba kdy je potřeba udělat z nouze cnost,nežli nám sem fláknou,nějakého bolševického žrouta medailí.Myslím že by se to mohlo zkusit než li hodíme flintu do žita,za to nic nedáme připojil se k Lojzovi Tonda.Lojza už je částečně prokádrovanej,má už styky u svazáků,naťuknul nám vedení šachty.Já jsem pro aby se za nás angažoval jako vedoucí brigády socialistické práce.Tomu říkám skok do kariéry zatruchlil Béda,tak si pojď hupsnout na mou židli Lojzo předával své žezlo Lojzovi.A co ty?Obrátil se na mne Lojza jdeš do toho s námi?Ano jsem pro stanu se zaměstnancem šachty souhlasil jsem s druhými.Ono nám asi nic jiného nezbývá,tak ať si tady hospodaříme po našem dokud to jde.Tak že nám nezbývá,než li být bolševickými nevolníky,s nevolí to pojmenoval Béda a nejlepší bude když se vrhneme do díla aby jsme nemuseli myslet na tu nevábnou budoucnost,kterou nás tady ráčil obdařit náš Lojzík i když má věšteckou pravdu o naší budoucnosti a vzal mi vítr z plachet svojí tvořivou iniciativou.

A proto kamarádi jdeme rozjet novou etapu naší budoucnosti pod rudou standartou proletariátu.Po té vytrhnul zabodnutý krumpáč do pražce před naší boudou a vykročil na kypu my jsme vyrazili za ním zatímco si to Toník štrádil k té své dýchavičné ocelové obludě.panečku to jsme si dnes dali do těla,ulevoval s Lojza v naší boudě o polední pauze,když jsme pocívali opečenou koninu s cibulí a Tonda nám podkuřoval jeho nakládanými olomouckými syrečky pročež byl vyhoštěn na lavici ke dveřím,čímž jsme kompenzovali syrečkové aroma s průvanem.No potěž pán bůh to je ale síla, vešel do boudy nový příchozí a natáhl do nozder syrečkový odér Tondovy many.

Jdeš jak na zavolanou,vítala příchozího Táňa a nalévala mu naši černou bryndu do plecháče s rumem.posaď se Roberte ať nám nevyneseš spaní a postavila před něj talíř s opečenou koninou s cibulí a čerstvým chlebem. Koho to sem čerti nesou ozval se za boudou Béda který si tam byl zapálit retku a uslyšel hlas nového příchozího.Bylo na čase Šichtovka je tu ozvala se Táňa aby to Béda slyšel,ale ten už stál na prahu boudy a vítal nově příchozího který již seděl za stolem a ládoval se koninou kterou mu osmažila Táńa.Nazdar Roberte uvítal jej a podal mu láhev vychlazené Plzně kterou ze měli jen pro vzácné návštěvy.Lidičky dnes se s Vámi jdu rozloučit a nesu vám poslední nadílku neboť dnes v Šachtovce končím,žvýkal Robert koňský salám a sděloval nám důvody změny zaměstnání.

Jak jistě víte dospívá mi syn a chce studovat,všude jsou výzvy vychvalující havířinu a výhodami poskytujícími pro své zaměstnance.Proto jsem se rozhodl odejít na Ostravsko a už jsem navštívil jejich náboráře a pokud se dostanu mezi ty úderníky mám vše zajištěno,včetně studií pro mého syna i se stipendiem a také vám prozradím jak dostávám zboží ze Šichtovky.Jednou když se vypouštělo v Šachtovce staré barvivo do kanalizace která vede do řeky pod fabrikou a já jsem tam po ránu venčil psa, jsem si všiml že řeka je v určitém místě vtoku do řeky zbarvená a můj pes se tam zaběhl do křovisek prodíral jsem se tam pro něj a všiml jsem si tam ocelového deklu nad tou kanalizací z fabriky a mě tam osvítil nápad.Příštího dne jsem si našel kanalizaci která se na to napojuje a má zašitej vstup s deklem poblíž plotu ve fabrice,kam není vidět,vyrobil jsem si s dětské vaničky malé plavidlo uvázal na rybářskou strunu a odměřil k druhému otvoru v křoví za zdí fabriky.

No a vždy na noční směně jsem si do té vaničky nafedroval všechno co se u nás vyrábí,však víte co vám nosím mejdlo, přášky na praní, oleje zubní pasty, tuky a jiné pak ji pustím po proudu splašků přesně na délku té rybářské struny za fabriku a ráno to po směně vybírám.No to je geniální zalíbilo se to Bédovi a já jsem pořád dumal jak to s tý fabriky pronášíš.Na jatkách zase měli uříznutý dno u svářecí láhve údržbáři a tak si převáželi maso.

Šoféři z jatek zase měli betonovou rezervu když se vraceli přes váhu a když vyjížděli z jatek měli tam zas prázdnou a na víc padesát kilo masa.V lihovaru zase nosili přes vrátnici údržbáři trubky s láhvemi kořalky přímo vrátným pod čumákem že jdou měnit rozvody ale to co jsi vymyslel to je dělo, pochválil Roberta Béda.Činíš dobře příteli,i u nás se chystají určité změny v naší živnosti, sdělil Béda naše obavy Robertovi.Tak si pojďte naposled převzít ty vaše poklady,zvedl se Robert když dojedl a dopil kafe a zacouval s dodávkou ke dveřím naší boudy,.zatím co jsme vykládali z jeho dodávky náš kontraband do boudy zmizel Tonda ke své mašině a vrátil se s dvěma elektromotory.
Tady máš ještě ty dva elektromotory co jsi tolik sháněl jeden na pilu a ten druhý máš přírubák.Robert se podíval na štítky elektromotorů,paráda Tondo jsi sekáč pochválil Tondu,to jsou přesně ty které potřebuji.A vytáhl z pod sedaček dodávky dva dvacetilitrové kanistry,s olejem.To si budou řízečky liboval si a poklepal Robert na jeden z kanistrů.To je škoda že končíš Roberte loučila se s našim kamarádem Janička,budeš nám scházet a hlavně tvoje zásobování pro naší společnou domácnost.

Ještě momentíček kamaráde pozdržel odjíždějícího kamaráda Béda a položil vedle něj na sedačku bednu lahvářů a litrovku domácí slivovice.A až budeš mít zanešený plíce uhelným prachem tak se stav a spolu je propláchnem.Jak se tak koukám,tak se nám to začíná pěkně rozjíždět,povzdychl si Béda když Robert odjel.Pánbůh s námi a zlé pryč dorazil to Lojza.Nuže přátelé vykročme k lepším zítřkům,popřála nám vykročení do budoucna Janička.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet