Jak se stáří někdy tváří

Autor článku: Hana Šimková Pohádka pro seniory.

Byl jednou jeden senior a byl velmi smutný. Každou noc se mu totiž zdál stejný sen. Jakmile zamhouřil oči a podařilo se mu usnout, už tady ten sen byl. Byl neodbytný. Vábil milého seniora a sliboval: „Pojď, seniore, já ti ukážu, jaký může být ještě život. Podívej, slunce svítí, tobě je sladkých 60 let a právě ti dovolili jít do důchodu. Procházíš se po ulicích, díváš se do plných obchodů a všechno si můžeš koupit.

Zájezd! Ano, zájezd do teplých krajin k teplému moři a s plnou penzí. Neboj, důchod ti stačí, a ještě hodně zbyde. Můžeš si s sebou vzít i tu kočku od vedle. Určitě s tebou pojede ráda, důchodci jsou totiž v kurzu. Kdo jiný má peníze, když ne oni.“
Zdraví ti slouží, protože máš k dispozici svého hodného pana doktora, který se snaží tvé zdraví udržovat, aby z tvé penze něco měl. Pro pana lékárníka jsi také klenot. Kdo jiný nosí do lékárny tolik peněz než ty? Vítá tě již ve dveřích a vábí na své čerstvé zboží. Právě přišly nové prášky na potenci, důchodci musí být fit i v tomto směru.
Rozdáváš úsměvy na všechny strany a jsi šťastný. Vše je ti k dispozici. Nemusíš počítat, protože tvůj důchod je dosti velký, aby ti umožnil si stáří jaksepatří užít. Křepce si poskočíš a zastavuješ se u proslulé restaurace. Dáš si něco malého k snědku. Třeba ústřice a trochu dalších mořských plodů. Na závěr to spláchneš výborným archivním vínem a takto posílen pokračuješ ve své procházce.

Trochu tě zamrzí, že se důchodu nedožila tvoje žena. Určitě by se jí to také líbilo. Protřeš si oči, no, co je pryč, to je pryč, a zálibně se ohlédneš za dlouhonohou blondýnou. Blondýně se také líbíš a určitě by se nechala pozvat. Ty ale spěcháš, abys stihnul fotbalový zápas. Tvoji favoriti vyhráli, a tak to jdeš s ostatními šťastnými důchodci zapít do nedaleké restaurace. Vítají vás velice a posadí k nejlepšímu stolu. Jste přece jejich nejvzácnější zákazníci. Kdo jiný by mohl takto utrácet a dávat tak veliká dýška. Číšníci se lámou v pase a už nesou napěněné pivo.

Natáhneš po něm ruku a už se těšíš na první zasloužený doušek. Bum!!! Jak jsi se natahoval po půllitru, spadl jsi z postele a sen je pryč. Zase! Nikdy tě nenechá napít, když mizí. Je to totiž sen hrozně zlomyslný.
Ovšem horší je, když si sen vybere konec jiný. Jdeš domů do svého vkusně zařízeného bytečku a na chodbě potkáš krásnou mladou sousedku. Pozveš ji k sobě na dobré víno. a ona pozvání přijme. Popíjíte a ona se svůdně usmívá. V tom se zvedne a jde k tobě. Vyskočíš a chceš ji vášnivě obejmout. Ale sen se opět dočkal a budí tě!

A proto je senior tak smutný a stále čeká, že se sen jednou smiluje a nechá ho polknout ten doušek vychlazeného piva nebo pomilovat se s krásnou sousedkou.

A protože je to pohádka, tak by měla mít šťastný konec. Ale copak ještě někdo věří na pohádky? A penzista už vůbec ne!

Autor: Hana Šimková