Osamělost seniorů a seniorek se může přeměnit v depresi

Autor: Anna Ročková V souvislosti se snahou ochránit seniory a seniorky před nákazou koronavirem vyvstal nový problém, se kterým se tato ohrožená skupina potýká. Je jím deprese, která se může vyvinout z dlouhodobé samoty, jíž starší lidé trpí v důsledku nařízené izolace.

Takový stav je u této skupiny lidí velmi nebezpečný i proto, že se příznaky deprese obtížně rozeznávají. Jak lze poznat, že se jedná o závažnější problém, a jak lze takové případy řešit?

Obtížná diagnóza
„Deprese je u seniorů a seniorek často hůře rozpoznatelná než u mladších lidí, protože její symptomy jsou odlišné. U mnoha seniorů a seniorek není pocit smutku nebo zhoršená nálada hlavním příznakem deprese. Senioři ji více prožívají v těle jako bolest zad, hlavy, tlaku na hrudi, mluví také o velké únavě, problémech se spánkem a pocitu zvýšené nedůtklivosti a vzteku. Z toho důvodu procházejí často mnohými vyšetřeními a jsou léčeni kolikrát i nadbytečně,“ vysvětluje Tereza Hacová, psycholožka organizace ŽIVOT 90. Právě ŽIVOT 90 se soustředí na podporu nezávislosti seniorů a seniorek a v době koronavirové krize připravuje služby, aktivity i podpůrné činnosti, které mají pomoci starší generaci s problémy moderního světa.

Příznaky lze odhalit během rozhovoru
Jednou ze služeb je i linka důvěry Senior telefon, na kterou mohou senioři a seniorky bezplatně volat a žádat kvalifikované konzultanty o radu z různých oblastí života. Svěřit se mohou i s pocity osamělosti, přítomní konzultanti však musí rozpoznat, kdy se samota přemění v depresi. „Na začátku hovoru nemusí být jasné, zda se jedná o dlouhodobější osamělost nebo třeba i o depresi. V průběhu hovoru však můžeme zjistit, že kromě pocitu propojení chybí dlouhodobě člověku i energie ke každodennímu fungování, nebo ztrácí radost a zájem o dřívější koníčky a potěšení. V tuto chvíli musíme zbystřit a zmapovat všechny oblasti života volajícího,“ vysvětluje František Horák, vedoucí linky Senior telefon.

Krok za krokem
Prvním krokem bývá edukace o tom, že se deprese dá léčit. Většina seniorů a seniorek, kteří se s obdobným problémem na linku dovolají, trpí především lehčí formou deprese. Z toho důvodu se konzultanti soustředí na malé, ale účinné kroky, které pomohou překonat každodenní těžkosti. „Doporučujeme pravidelně odpočívat, vypustit ze slovníku slovo muset. Pokud se s klientem naváže vztah, tedy opakovaně na linku volá, pak se dá dále bavit o jeho hierarchii nechuti, tedy co dělá s menší, větší nechutí. Dá se hledat zdroj síly pro ‚teď‘,“ popisuje psycholožka Tereza Hácová.

„Na jaře se k nám například dovolal senior, který nevěděl, co si počít. Všechny aktivity, které mu před izolací dělaly radost, mu nyní přišly zbytečné. Zatímco dřív si užíval výlety do přírody a učení jazyků, s příchodem koronaviru zmizela jiskra, která vše dělala zajímavé. První telefonát byl pro seniora výzvou, která mu ulevila, a spolu s konzultantem se vydali na cestu za znovunalezením oné jiskry,“ přibližuje jeden z hovorů na Senior telefon František Horák. Konzultant společně se seniorem malými kroky překonávali různé překážky. Někdy tím krokem byla procházka na čerstvém vzduchu, jindy to byl telefonát se známým. V některé dny se nepodařil ani jeden krok, nicméně i to je součástí cesty. Senior se však postupem času dopracoval k tomu, že v létě vyjel na výlet do přírody a zúčastnil se několika lekcí francouzštiny, kde mimo jiné nalezl nové přátele.

Svěřování se není samozřejmostí
Pokud se senior či seniorka rozhodne o svých problémech mluvit, je to jedině dobře. Ne vždy se ale pro sdílení rozhodnou. „Senioři a seniorky se často bojí nebo stydí o svých psychických potížích s někým mluvit. Starším lidem tedy můžeme nabídnout prostor k vyslechnutí, ale nebuďme zklamaní, když se nesvěří. Můžeme jim pomoci i podporou v aktivitě: jít s nimi na procházku nebo jim pomoci s každodenními úkoly. Když ale odmítnou, je třeba toto rozhodnutí respektovat. Můžeme jim pak nabídnout kontakty třeba na linku důvěry, praktického lékaře nebo někoho, s kým by to mohli probrat v rodině. Pokud dotyčný sám někoho z rodiny zná, může se o svém podezření svěřit,“ radí psycholožka.

Ve vážných případech pomůže odborník
V případě, že se ukáže, že senior či seniorka opravdu trpí depresí, je nutné zjistit vážnost daného stavu. „Velmi záleží na stupni deprese, ve kterém se jedinec nachází. U lehké nebo začínající deprese může pomoci hovor na lince důvěry Senior telefon nebo psychologické poradenství. Když se však člověk trápí s depresí delší dobu nebo je deprese hlubší, je vhodné vyhledat psychiatra i psychoterapeuta současně, aby se mohly hledat a odstraňovat její příčiny,“ doporučuje Tereza Hacová.

Autor: Anna Ročková; foto: internet