Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Odpoledne si mne k sobě povolal Močka,abych mu předal pověřovací doklad, kterým mne sem poslal jakýsi úřad pro upevňování oddanost k vůdci.

Močka si zřídil své velitelské stanoviště v pracovně bývalého krále mýdel, která byla prakticky netknutá po odchodu svého bývalého majitele. Nádherný psací stůl obrovských rozměrů, nejspíše mahagon, zdobený řezbou, za kterým se utápěl Močka v obrovském koženém křesle jak nějaký pohádkový skřet.Krásná stříbrná psací souprava v podobě znázorňujícího jelena u tůně jež vyráběla tato fabrika pro širokou veřejnost a kterého měla ve znaku. Různé dekorační skvosty, umělecké tvorby a starožitnosti,vyjadřující vybraný vkus majitele této fabriky, které si přivezl z cest po celém světě a jehož záliba se specializovala na orientální umění Asijského kontinentu.Pšétštůp tochtór zaskřehotalo to z koženého trůnu za obrovským psacím stolem.Naklonil jsem se přes to obrovské dřevěné monstrum abych Močkovi předal te pověřovací dokument po kterém hrábl svými pazourky se zadubenými nehty nasadil si cvikr jak to nosí vyšší důstojníci,chvíli do toho zíral, ale asi mu to nic neřeklo,proto že jsem si všiml že to drží obráceně.Vpožádku zakrákoral důležitě, moudře pokýval olísanou hlavou a odložil upatlaný a sotva průhledný cvikr na kraj dřevěného monstra.Tak ty pít ten nófí dóchtor, měřil si mne důležitě.Á jak tí tópě šíkat,komolil češtinu až jsem se stěží udržel abych se nerozesmál.No grupnfírer ale to máte přece napsáno v dokladu, který jsem vám předložil upozornil jsem ho,ale ovej nejspíše jsem přestřelil, při pohledu na něj, jak se mu zakabonil ksicht.

Nejspíše to tam zapomněli vepsat her grupnfírer napravoval jsem svou chybu.To mě mělo napadnout když ten pamflet držel obráceně, uvědomil jsem si.Ja ja přikyvoval spokojeně jist si svou moudrostí.Sápoměli, sápoměli, drmolil, tak jak ti šíkat tochtór ještě jednou se ujistil jak mi má říkat.Nameldoval jsem mu ještě jednou své jméno a příjmení pomalu a jasně aby si to pamatoval při čemž neustále drmolil ja ja ja tópše.Když žíkali že ty tochtór,drmolil češtinu,Tak ty sé mi potífat na bolavý hocha a shodil bagány s děravými fuseklemi které neviděli vodu od štrykovacích jehlic.Ježíš marjá zalkal jsem v duchu málem mne to poraziloTen chlap si snad cpe do těch bagánů Olomoucké syrečky,.To je smrad jako by měl na těch hnátách sněť,nebo co, prohlížel jsem si ty jeho opruzelí haksny.To je humus,otřásl jsem se, jako by mu táhla moč z těch křápů.Odklonil jsem se abych se nadechl a jedním dechem jsem vypálil abych se nepozvracel.Herr grupnfírer musím si odskočit pro lékařskou brašnu a pomálu jsem ustupoval ke dveřím abych se dostal z dosahu jedovatého ozónu který se mu odpařoval z těch jeho bagančat.Chódste, velkomyslně mne propustil a já jsem ještě stačil otevřít okno, než li jsem za sebou zavřel dveře Močkovo království a honem jsem se vrhnul do koupelny, aby si odplivl a vypláchl ústa. Nazdar felčare,jseš jak si zelenej,neopomenul si do mne rýpnout jeden z nejmladších chovanců, tohoto podivného interátu čutající na chodbě do hadráku, když mne zahlídl, jak jsem rychle vypadl z Močkovo apartmánu.Je mi na blití,upřímně a rázně jsem si ulevil.Byl jsem nakomandován abych začal léčit hnáty tomu vašemu grupnfírerovi,úplně mi stačil pohled na ty jeho haksny a mám po večeři ulevoval jsem si.Jasan, zasmál se a nahrál mi hadrák abych si kopnul.Hned ti pošlu Žraldu a on ti všechno vysvětlí a odčutal z hadrákem za roh chodby.Hledal jsi mne študente?Ozvalo se po chvíli za mnou, když jsem sešel po schodišti do přízemních prostor.Slyšel jsem že inhaluješ u našeho vůdce jeho nožní esenci, škodolibě se šklebil Valda.

Člověče díval jsem se tomu kašparovi na nohy,ale něco takového jsem ještě neviděl.Musí mít strašný bolesti a když se to zanedbá, otevřou se mu na tom ještě bércáky sdělil jsem Valdovi svou diagnósu.A proto tu máme tebe, proto že si tě kvůli těm svým haksnám vybrečel a my jsme mu k tomu vesele pomáhali.No jo ale z čeho má ty hrozné opruzeniny na těch haksnách,uvažoval jsem nahlas.S tím jsem se ještě nesetkal ani na kožním oddělení kde jsem byl na praxi.Tak to ti mohu vysvětlit,jak vzniklo to tajemství jeho nemocných nohou,culil se stále Valda.vždycky když toho magora chytne amok a začne moc buzerovat a to se děje vždy když se vrátí z nějakého sudeťáckého sjezdu, když čeká že dostane nějakej metál a vždy se na něho vyprdnou, nedají mu žádnej, proto že vědí, že tam už většího vola nemají, řádí tady tak že už to s ním není k vydržení,tak si ho kluci vyčíhnou kdy si zuje ty jeho křápy, před jeho kvartýrem namočí mu do nich,chcanečky mu tam pěkně působí na ty jeho haksny, které se mu pěkně zapaří,,von pak nemůže chodit leží na faulenci fňuká a my pak máme pokoj.A to je teď příležitost pro tebe, študente rozvíjel svou taktiku Valda.Uděláš zázrak, budeš ho léčit jako nějakej vševědoucí šaman,von ten blbec je pověrčivej i s tou jeho starou škeblí co nám ráno servírovala ten odpornej ajntopf budeš okolo něj vytvářet nějaký ty opičárničky strčíš mu hnáty do ňáký tý desinfekce, budeš mít jeho bezmeznou úctu a my všichni klid. Po těchto informacích od Valdy, jsem se vrátil do kumbálu kam jsem si uložil kufr a lékařskou brašnu kterou jsem používal během studií a která se mi teď hodila k demonstrování lékařské praxe, kterou zde budu muset provozovat a vrátil jsem se s ní do Močkova království.

Seděl tam jak hromádka neštěstí na štokrleti na které si dřepnul když si shazoval ta smrdutý křápy a s ustrašeným ksichtíkem čekal na ortel,který nad ním vynesu.Nasadil jsem si operační roušku, abych nemusel čuchat ten jeho óder z těch jeho haksen a po očku jsem ho pozoroval. Teď si na tobě smlsnu kamaráde a nasadil jsem si pryžové rukavice,mumlajíc si pro sebe latinou něco co jsem stačil pochytit na studiích a po očku jsem pozoroval jak trne když jsem vyslovil slovo amputace.Pozoroval jsem jej jak mění barvy a třese se jako osika až mne ho začalo být líto.Připravoval jsem si desinfekční roztok do lavóru a vyčkával až bude močka zralej na můj útok.Netrvalo dlouho a už jsem ho měl na lopatě a spustil třesoucím se hláskem.Her doktór. A už je to tady pomyslel jsem si,už jsem ti dobrej viď ty nácičku, už jsem her doktor.Jen pokračuj ať vidím jak si ceníš ty své křiváčky které kdysi běhaly za mičudou a které dnes kopou tady ty kluky které buzeruješ do zadnice.Ty tvé haksny zachrání už jen Lurdy a nebo já ty bambulo pomyslel jsem si.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet