Osteoartróza postihuje až 40 % šedesátníků!

Autor: Adéla Vosádková Kloub tvoří kloubní hlavice a jamka, které jsou pokryty chrupavkou a díky kloubnímu mazu umožňují plynulý pohyb. Postupem věku však může docházet k degeneraci a změně integrity chrupavky. V důsledku toho se pak ozývá bolest, a to nejen během pohybu, ale v postupujícím stádiu i v klidovém stavu.

Osteoartróza je nejčastějším onemocněním kloubů, které obvykle zasahuje kolenní kloub, ale týká se i dalších kloubů v těle. V populaci nad 60 let postihuje toto onemocnění 40 % lidí.

Kdo je ohrožen?
Příčinou může být velká zátěž na zdravý kloub, anebo přiměřená zátěž na poškozený kloub, například po zranění. Vedle věku, genetiky, nitrokloubního poranění a chorob ovlivňujících stav kloubů (například onemocnění zánětlivá, hematologická, metabolická atd.) se k příčinám vzniku řadí i další faktory. Více jsou ohroženy ženy, dále pak obézní lidé, jejichž klouby jsou vysokou váhou přetíženy, vliv může mít i rasa či stravování. Nejsilnějším projevem osteoartrózy je bolest, která se liší podle postiženého kloubu, ale také omezená pohyblivost a následný úbytek svalové hmoty způsobený ztrátou funkční kapacity kloubu. Onemocnění se dle závažnosti rozděluje do čtyř stupňů, přičemž ve čtvrtém stádiu omezuje schopnosti vykonávat běžné denní činnosti a negativně tak ovlivňuje kvalitu života.

Co bylo dřív?
Byl dříve zánět nebo poškození chrupavky? Výzkumy ukazují, že odpověď není zcela jednoznačná… „Že je u osteoartrózy přítomen zánět, to se vědělo, ale měli jsme za to, že je to druhotná reakce na poškození chrupavky a okolních tkání. Pak se ale přišlo na to, že zánět je tam už na začátku, kdy změny na chrupavce jsou ještě minimální,“ uvádí lékař a pedagog MUDr. Karel Benda, M.B.A. „U poloviny nemocných jsou přítomné i protilátky proti kolagenu II, což je jasná známka, že tolerance k němu, která by měla byt úplná a bezvýhradná, taková není. Takže zánět nejenže není jen reaktivní, dnes se už dokonce řeší otázka, co bylo dřív – zánět nebo degenerace. A protože i u osteoartrózy si naše tělo ničí vlastni kolagen, princip orální tolerance by mohl tento proces, když ne zastavit, tak alespoň zpomalit,“ doplňuje specialista. Takzvané „navození orální tolerance“, o kterém se Karel Benda zmiňuje, ovšem funguje u užívání kolagenu v přirozené podobě, nikoliv u želatin, které slouží jako kloubní výživa, zánětlivé procesy však nikterak neovlivní.

Co je to glukosamin a chondroitin?
Odlišně pomáhají při osteoartróze látky zvané chodroitin sulfát a glukosamin, které zasahují do porušeného metabolismu chrupavky a stimulují produkci vlastního kolagenu a součástí kloubního mazu. Chondroitin sulfát má protizánětlivý efekt a také tlumí aktivitu takzvaných proteolytických enzymů, jejichž zvýšená aktivita u osteoartrózy vede k odbourávání chrupavky. Glukosamin je aminosacharid obsažený v chrupavce. Glukosamin sulfát (obsažený například v přípravku GS Condro DIAMANT) poskytuje úlevu od bolesti kloubů a podporuje regeneraci, obnovu a ochranu chrupavky, čímž zmírňuje potíže a příznaky a zlepšuje funkci kloubů.
Efekt uvedených látek je pozvolný a nastupuje řádově v průběhu 2–6 týdnů, tato nevýhoda je však vyvážena velmi dobrou tolerancí i bezpečností těchto látek – jsou totiž běžnou součástí kloubů, nemohou tedy uškodit. Další výhodou je trvání efektu po dobu nejméně dvou měsíců po ukončení terapie, což umožňuje přerušované podávání v jedné až dvou léčebných sériích ročně.

Prospěšnou látkou je také aescin, někdy označovaný jako escin. Jedná se o extrakt z jírovce maďalu (kaštanu koňského), který přispívá ke správnému krevnímu zásobení kloubních pouzder, vazů a šlach a podporuje oběh tělních tekutin na úrovni jednotlivých tkání. Pomáhá tak proti otokům a zánětům.

Co vám ještě může pomoci?
Díky farmakologické léčbě lze utlumit bolest, ale také zpomalit rozvoj onemocnění. Navíc se však pacientům s osteoartrózou doporučují i další opatření, která zmírňují progres choroby – zejména snížení hmotnosti, pořízení vhodné obuvi, v případě pokročilých stádií také využívání opěrných pomůcek. Pomoci může rovněž vhodný pohyb, zejména chůze – v tomto ohledu se doporučuje poradit se s fyzioterapeutem, který může poradit další typy aktivit. Dále je možné absolvovat i fyzikální terapii, jako je třeba termoterapie, elektromagnetická léčba či akupunktura.

Autor: Adéla Vosádková, Foto: Internet