Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Kovářova kobyla chodí bosa, hulákal Špunt když přijížděli s hemelkou ke kovárně.Ale kde pak chlapci, ozvalo se z otevřených vrat kovárny jako ozvěna.

Ale ta vaše by potřebovala nové obutí, je to slyšet už z dálky, jak má botky volný.A z otevřených vrat kovárny, vyšel obrovitý usměvavý kovář, utíraje si ruce do kožené zástěry.Tak hoši, co pak jste nám přivezli?Uvítal je kovář hromovým hlasem, až se rozdrnčela okna kovárny.Vy nebeští poslové.Marjánko panstvo ze zámku přijelo,pojď je uvítat volal do otevřených dveří kovárny a jeho zčernalý obličej od sazí, se rozzářil v širokém dobráckém úsměvu.Tak vás u nás zase vítám, vy raubíři.Vítala je kovářka, která nebyla zrovna peříčko a splňovala představu kovářské panímámy.

Tady máte nadílku panímámo, seskočil Špunt s kozlíku a podával ji blůzu plnou hřibů.Božínku to je nadělení hoši spráskla v údivu kovářka obě ruce a já dělám zrovna dnes uhlířinu no tak to si dáme líbit a pojďte hoši do chalupy, jistě už jste asi pořádně hladní, zvala je kovářka do kovárny.No tak polez Čáro tahal svého kamaráda Špunt za šos kabátu aby ho dostal s kozlíku a který se stále nemohl rozhýbat,zpod plachty na voze s popelnicemi vytáhl mokrý pytel s rybami.Tak kam s tím? Pantáto a Špunt nechal nakouknout kováře do otevřeného pytle s rybami.Vy blbouni, copak nevíte co by vás čekalo? Dal mu kovář jemný záhlavek.Kdyby vás chytli ti náckové co tady bydlí, káral je a každému ještě uštědřil tatíkovské požehnání.Pojďte s tím za kovárnu do remízků a vedl je za kovárnu do hustého porostu k malému jezírku.Tak šup sem s nimi hoši, chopil se kovář pytle a chtěl ho vysypat do jezírka,když se ozvalo z okna kovárny.Zadrž táto a u kovárny se rozletěli dveře, z kterých k nim spěchala panímáma kovářka s mísou v ruce.Přece vás tam nenechám utopit miláčkové, lovila kovářka z pytle pěkné línky a vítězně si je odnášela do kuchyně.Kluci zlatí přišli jste jak Ježíšek s nadílkou o vánocích, blahořečila jim kovářka, ale táto musíme to zlikvidovat starala se kovářka, abychom neměli problém, však víš kdo okolo nás bydlí.Ale maminko nacpával si kovář dýmku vždyť se k tý naší jímce mezi remízkami nikdo nedostane a natož když tam pustíme našeho rafana který tam už natrhnul pěkných pár gatí, když měl někdo jít k nám zadem.Kovář odložil nacpanou dýmku a šel si umýt ruce k umyvadlu, vedle dveří a při tom se otočil a podíval se na Čáru se Špuntem kteří seděli u stolu, no tak hoši nastoupit ukázal jim na umyvadlo, snad nechcete baštit umounění tak jak jste přišli?To by vám panímáma dala sodu.

Á vidím že hoši jsou čistotní, pochválila je kovářka když vešla do místnosti a uviděla je jak se šplouchají v lavóru s vodou a půjčují si mýdlo s jelenem.Vidíš táto vezmi si z nich příklad, otočila se ke kováři, to byla doba nežli jsem tě to naučila, vždy si mýt ruce před jídlem.Jó jo Marjánko máš pravdu, usmíval se obrovitý kovář na manželku a potají zamrkal na oba výtečníky kteří už seděli u stolu, s mísou uhlířiny, kterou doprostřed položila jeho manželka.Ještě moment chlapci jistě už budou, odběhla kovářka za kachlová kamna a přinesla pekáč s pečenými rybami které jim sebrala na zahradě, zrovna když je chtěli pustit do tůňky.Tak a berte si hoši,jistě vám po cestě pěkně vyhládlo, pobízela je a nandala svému choti hromadu uhlířiny, že mu brambory přepadávali přes okraj talíře a pečené ryby mu musela naservírovat na druhý talíř vedle.

To je co hoši, tohle to monstrum živit, poplácala lásky plně manžela po zádech a přisedla si k němu, aby mu uždibovala s talíře.Marjánko pošmákl jsem děkuji a utřel si kovář mohutného kníra dlaní, políbil svou manželku když dojedl tu obrovskou hromadu uhlířin k tomu spocíval čtyři lýnky a zhluboka si nahnul z kamenného džbánu piva, z něhož předtím odlil svým hostům do pucláků.Tak a tejď se hoši půjdeme podívat na ten váš kontraband co jste mi přivezli z toho vašeho zámku.Oba zámečtí vyslanci poděkovali panímámě kovářce za oběd,zacouvali s vozem do dvora k vratům kovárny a vytahovali zpod plachty sudy s koksem na světlo, a kasičky které měl kovář upravit pro Močkovu žebračenku.Hm hm, mručel uznale mistr kovářský když si prohlížel žebradla kterými měl Močka vybavit svou malou armádu a přečetl si Německý nápis na kasičkách.

Pěkně si to vymysleli pokyvoval hlavou.To jako aby jste běhali po městě s těmi žebradly, cinkali feniky v té plechárně před očima lidí s vyhrůžně vtíravým pohledem a opakovaným.Dejte na Německý soldát a běda tomu kdo nebude chtít podpořit tisíceletou říši když se mu zacinká kasou před očima. A co jako by jste chtěli ode mě hoši, potřebovali abych vědět co na těch krámech mám upravit prohlížel si mistr kovářský Močkovo žebradla..Mistře my by jsme si to představovali že tak, že u některých kasiček by se upravilo dno tak, aby se dalo odmontovat podle momentální situace a zase namontovat tak, aby se nepoznalo že jdou ty dna od těch kasiček sundat. Vysvětloval Špunt,kováři představu jak upravit žebradla na milodary pro Německé soldáty.Prostě potřebujete to upravit na ty vaše čórky hoši,že ano použil kovář zlodějskou hantýrku a rozesmál se.

Tak mládenci, já se do toho hned pustím rozdělil práci a vy mě mezi tím půjdete nanosit ten koks, co jste mi přivezli pod tím popelem,díky jemuž mohu stále provozovat kovárnu. To co mi sem dodávají na příděl stojí za bačkoru ještě že k vám vozí do té vaší kotelny lepší sortu koksu, díky již mohu makat.Tak co hoši postavil k večeru kovář před Čáru se Špuntem deset žebradel na milodary. Tak a teď mi řekněte,u kterých jde odmontovat dno a u kterých nejde.Zapálil si kovář dýmku a pobaveně se díval, jak oba dva koumají na kterých kasách lze pohnout jakkoliv a s čímkoliv, aby se uvolnilo dno a šlo odmontovat.Nejde to co? hoši, pobaveně se usmíval kovář nad svou prací.

Potom vzal jednu kasičku za její rukojeť lehce zmáčkl malý vyčnívající nýtek pod rukojetí a pootočil dnem, které se odklopilo.Tak co hoši spokojeni zabafal kovář mocně z dýmky.Stréjdo vy jste machr. Koulel očima Špunt,na to ten náš bláznivej Močka nepřijde i kdyby se zbláznil.Tak a tejď hoši ochutnám tu kořalečku, co jste mi přivezli a kovář otevřel demižonek s průhledným obsahem, který mu přivezli a který mu pravidelně doplňovali od doby, co na zámečku začali v kotelně potajmu pálit kořalku na kotlích, na které namontovali domácí palírnu, která jim přinášela finanční užitek a s kterou zásobovali okolní štamgasty milující slivovičku.Maminko pojď si taky loktnout slzičku zavolal kovář otevřenými dveřmi do kuchyně, odkud přispěchala paní domu s dvěmi skleněnými kalíšky.Tak na vaše zdravíčko hoši si oba přiťukli.

Ta píše liboval si ková,ř když si smlsli oba manželé na kořalečce a až se kovářka zakuckala a vhrkly se jí slzy do očí.To bych rád věděl s čeho to tam na tom zámku pálíte, že je to tak dobrý, nalíval si kovář do druhé nohy, jak říkal aby nekulhal.Strejdo ze všeho co schrastíme v okolí naházíme to v kotelně do dřevěných sudů co tam byli kdysi na zelí, je tam teplo začne to kvasit, začnou s tím hejbat červíci a to je ten nejlepší čas, na rozjetí palírny.Vysvětoval Špunt kováři tajemství výroby jejich kořalky.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet