Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Autor článku: Irena Fuchsová Nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho!

Pánové, tohle by žena nikdy neřekla!
Nepouštějte ho k ní, já ji mám vostrou!
Nikdy. Ach jo… Víte, já si myslím, že jediný důvod, proč ženy žijí s muži, je ten, že… nenene! Nedokončím to! Doplňte si to sami, pokud se vám chce!

A chcete vědět, kdo řekl, nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho?
Byl to mně neznámý, asi třicetiletý pejskař, který se bůhvíproč dostal na náš konec Kolína, aby tady vytruboval do světa, že ho má vostrýho!

Stál ráno před obchodem se zeleninou, a vedle něho seděl hladkosrstý jezevčík v apartním oblečku. Měl snad i svetřík a přes ten svetřík bundičku a ještě navlékací rukávky…
Jezevčík seděl, koukal před sebe a ani se nehnul, když jsme kolem procházeli my dva, já a náš drsnosrstý jezevčík Athos. Ani Atík si ho nevšiml, protože si určitě myslel, že se u země šmrdolí malé dítě v apartním oblečku, a děti náš Atík nevyhledává.

A do tohoto našeho míjení, míjení bez známky jakéhokoli závanu agrese, se ozval ten neznámý pejskař, stojící vedle apartně oblečeného jezevčíka.
„Nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho!“

Rozesmála jsem se, a chtěla jsem mu říct, já ji mám zase vostrou! Ale Atík by se urazil, že o něm mluvím jako o ženské. A potom, ten pejskař by to neocenil.
Vsadím se, že by mi hned začal vysvětlovat, kolik psů, tam u nich, už jeho Nebezpečný Tesák zamordoval…

Autorka: Irena Fuchsová