Gauneři

Autor článku: Jiří Vodička Ráno mě probudil Plecháč, tak si pojmenovali raubíři zrzavého dlouhého Vendu.Když jsem se ptal proč mu říkají Plecháč,odpověď zněla že je rezavý jak plechovka od konzervy.

Vstávej dochtóre, jdeme krmit,ale napřed se stavíme pro Valdu.Vymotal jsem se z pod deky.Ježíš marjá proč krmit a co jdeme krmit? Zeptal jsem se v údivu mezi tím co jsem utíkal vykonat ranní hygienu a nahazoval na sebe kusy oděvů, neboť jsem stále nevycházel z údivu, při mém seznamování se zvyky a povinnostmi na tomto zámku podivností.Valda chce abys poznal všechno dění, odpověděl mi a otevřel mi dveře do kuchyně, když jsme sešli po schodech z mého apartmánku.Nemůžete zaklepat?Paznechti, vyhrknul na nás Valda s plnou papulou, který se zrovna cpal smaženicí od večera a zakuckal se jak se lekl.Ještě kvůli vám dostanu žaludeční vředy od leknutí huhlal s plnou pusou až se začal dusit jak mu zaskočilo.Ty vředy určitě dostaneš, jestli se do té doby nezadusíš a nebudeš se po ránu cpát smaženicí uštědřil mu lekci Venda a uštědřil dusícímu se Valdovi herdu do zad, až mu vylítla z chlebárny sběračka smaženice, přes celou kuchyň.Díky zalapal dusící se Valda po dechu když se přestal dusit a utřel si pusu.

Přece to nenechám tý naší krasavici, všechno zblajznout,sáhl si Valda pro šoufek na kamnovec a mocnými doušky upíjel černou curifindu.Dáš si taky napřáhl ke mně konvici s kafem.Ne díky piji čaj, odmítl jsem.Tak jdeme zvedl se Valda s mocným říhnutím, to jsem se nacpal liboval si a pohladil si břicho.Obešli jsme zadní trakt zámečku a zamířili k bujné houštině připomínající pralesní porost,či neproniknutelnou džungli.obehnanou ostnatou ohradou na které byly tabule s nápisy.HALT MINEN a pod tím Česky POZOR MINOVÉ POLE. VOJENSKÝ PROSTOR ZÁKAZ VSTUPU.Zastavil jsem se, když oba vkročili oba na úzkou pěšinku v houštině, kterou jsem sotva stačil vnímat.Přece se nenechám roztrhat minou, říkám jim když se na mě otočili proč jsem se zastavil, před těmi varovnými nápisy.Jen pojď, neboj se to jsme tam nadrátovali my ty nápisy.Prodrali jsme se houštinou a zastavili se na okraji prostoru z kterého mě přecházel dech, v úžasu nad tím co jsem spatřil.

Obrovský prostor v kterém byla uspořádaná nádherná zahrada, která byl ukrytá pohledům návštěvníků, kteří při běžném pohledu na zámek a na jeho vysoké balustrádové zdivo netušili, co se ukrývá za těmito vysokými zdmi.Tak to je náš hospodářský zázrak příteli a Valda máchnul majetnicky rukou, na to co si tu vybudovali a na co byl hrdý.Stáli jsme na rozlehlém schodišti, vedoucím terasovitými zahradními nástavbami se sochami antických postav, z řecké mytologie, mezi tryskajícími fontánkami vody a pozvolna tekoucích pramenů vody po kaskádovitých výjevech,mramorových zvířecích výtvorů, mořské fauny až na dno obrovské zahrady s umělým jezerem znázorňující mořskou vodní Neptunovo říši, s jeho dvorní božskou suitou.Úžasné stačil jsem ze sebe vymáčknout při pohledu na tu nádheru ukrytou před zvídavými lidskými zraky.Avšak to co jsem spatřil mělo v této době úplně jiný význam.Na rozlehlých prostorách zahrady, se místo květin v různých obdobách ozdobných aranžérií, vinuly záhony mrkví, salátu, řepy či brambor.Podél zdí, kde se ve výklencích vyobrazovaly antické výjevy trůnily králikárny a z mořského jezírka které bylo bez vody, se mezi Posedionovím božstvem podmořské říše, ozývalo pištění.a v altáncích, které dříve sloužili pro rozličné kratochvíle panstvu, seděly kvočny na v kukaních a na hřadlech.

Podívej kamaráde tak to je náš obchodní artikl.Ukázal Valda na tuto farmu v luxusním mramorovém zázemí.A tady je to co si nejvíce cení náš primář ze špitálu a Valda mě dovedl až k okraji vypuštěného jezírka, odkud se ozývalo pištění a kde se to mezi mramorovými sousošími mořské fauny, hemžilo nutriemi všech velikostí, které tam ohlodávali čerstvou zeleninu, kterou jim tam naservírovali jejich chovatelé ze zámečku.Tyhle ty zvířátka, jsou v součastné době velice oblíbeném pro chuť jemného masíčka a pro svou dostupnost.Sám primař nám sehnal první chovný pár.Na tomto záhumenku, makáme všichni bez rozdílu a taky nám to přináší užitek, ukazoval Valda na mé spolubydlící, kteří se měli čile k obstarávání toho to farmářského zázraku, někteří čistili králičí kotce, či pleli a okopávali zeleninu a obstarávali, chod celé této zvláštní, zemědělské usedlosti, jako jedna veliká rodina.

A jak vidíš všichni z toho máme stejný užitek a taky všichni makáme a taky se o tomto našem hospodářství, nikde nesmí mluvit jinak by jsme pohořely.Ty pištící nutrie byla zrovna ta výslužka, co si nesl našemu primáři v tašce.My totiž,také dodáváme něco do špitálu, když nám vzkáží a potřebují. Třebas tady ty vitamínky z našich záhonů.Stále jsem se nemohl vzpamatovat, s toho co se skrývalo, za tou obrovskou zdí plnou kamenných fresek, pro oči obyčejného kolemjdoucího, procházejícího kolem toho to bývalého sídla mýdlového magnáta.

Autor: Jiří Vodička; foto: internet